V západní části starého kontinentu je nejoblíbenějším alkoholickým nápojem víno, na východě Evropy, včetně České republiky, a v Německu dávají konzumenti podle očekávání přednost pivu. Třicet procent Rusů zaškrtlo jako svůj nejoblíbenější alkoholický nápoj "lihoviny a destiláty".
Frekvence pití alkoholu se v jednotlivých zemích výrazně liší. Kupříkladu v Turecku tvoří abstinenti osmdesát procent populace, které převažující islámské vyznání nedovoluje alkoholické nápoje konzumovat. V Německu se naopak totéž dá říci jen o osmnácti procentech dospělých a dospívajících občanů. Ještě nižší počet lidí, kteří vůbec nepijí, je v Nizozemsku (patnáct procent), Řecku a Švédsku (čtrnáct procent).
Asi třetina evropské populace a čtvrtina obyvatel Spojených států nepije alkohol vůbec, konstatuje průzkum, který společnost GfK Custom Research vypracovala pro deník Wall Street Journal Europe na vzorku 17 343 respondentů starších čtrnácti let v šestnácti evropských zemích a v USA.
Víno je oblíbené u žen
Zhruba čtyřicet procent Evropanů pije alkohol nejvýš jednou týdně, několikrát do týdne si dá drink šestnáct procent obyvatel Evropy a desetina pije denně. Každodenně konzumují alkohol především muži nad padesát let.
Nejoblíbenějším alkoholem našeho světadílu je víno, jemuž dává přednost třiačtyřicet procent respondentů, především pak ženy, na druhé pozici se umístilo pivo s čtyřiatřiceti procenty. Velká obliba vína je pochopitelně v tradičních oblastech jeho pěstování, tedy v Itálii či ve Švýcarsku, kde ho mají nejraději téměř dvě třetiny lidí, či ve Francii a v Belgii, kde se pro něj vyslovila polovina dotázaných.
Není žádným překvapením, že naopak pivo ráda polovina Čechů a Němců, stejně ale kupodivu odpověděli i Španělé. Rusko nezklamalo jako kraj zaslíbený vodce, když 30 procent účastníků průzkumu odpovědělo, že preferuje lihoviny. Sladké a míchané alkoholické nápoje jsou populární v Turecku a v USA, kde si je zvolí každý pátý respondent. Všeobecně nejméně oblíbenými nápoji jsou likéry a silná vína, snad s výjimkou Francie, kde jim holduje dvanáct procent pijáků.
Při odpovědi na otázku, jak ovlivňuje alkohol náladu konzumentů, každý čtvrtý Američan uvedl, že jsou lidé díky němu přátelštější. V Evropě s tímto tvrzením souhlasila šestina dotázaných. Téměř nikdo si nemyslí, že by alkohol měl pozitivní dopad na jeho vášně či smyslnost. Naopak každý desátý Evropan a každý šestý Američan se cítí po požití alkoholu unavený.
Za pozornost stojí i výroky týkající se negativních účinků konzumace alkoholu. Téměř tři z deseti Evropanů prohlásili, že negativní fyzické a psychické účinky alkoholu začínají pociťovat po pěti sklenicích alkoholu, dva z deseti dotázaných se takto cítí už po třech jednotkách a 12 procent respondentů se cítí hůř již po dvou dávkách.
