Od pilulky přes tělíska po náplasti.
Pilulky obsahují desetinu hormonů oproti první pilulce, a jsou pro ženy bezpečnější. Mohou je užívat například i kojící matky a kuřačky.
"V počátcích jsme nedělali rozdíly, když žena chtěla antikoncepci, dostala tu jednu. V současnosti se spektrum nabídky podařilo rozšířit do normálních evropských poměrů," řekl docent Vít Unzeitig z brněnského Centra ambulantní gynekologie a porodnictví a člen výkonné rady Světové organizace gynekologů a porodníků.
Hormonální antikoncepci užívá 30 procent Evropanek od 15 do 44 let. V Evropě vedou Holanďanky - pilulky jich bere 55 procent. Význam spolehlivé antikoncepce stoupl s tím, jak se po roce 1989 změnily podmínky pro uplatnění žen. Dřívější prioritu - mateřství - odsunulo vzdělání a budování kariéry.
Změnilo se tak i antikoncepční chování žen. V roce 1965 porodila žena mezi dvaadvacátým a osmadvacátým rokem dvě až tři děti a pak teprve začala brát pilulky proti početí.
Dnešní žena je v průměru bere od 15 let a kvůli studiu a kariéře mateřství oddaluje. Porodí ve 28 letech jedno dítě a pak opět užívá antikoncepci až do přechodu. "Díky tomu, že se antikoncepční fáze v životě žen prodloužila, klesl počet nechtěných těhotenství a potratů," řekla lékařka Marta Šimůnková.
V roce 1970 se v Česku narodilo téměř 148 tisíc dětí a lékaři provedli 72 tisíc umělých ukončení těhotenství. V roce 2003 se narodilo téměř 91 tisíc dětí a umělých potratů bylo 29 300.
Lékaři oceňují přínos hormonální antikoncepce i pro zdraví žen: ubylo mimoděložních těhotenství a klesla úmrtnost těhotných. Oproti ženám, které pilulky neberou, kleslo u jejich uživatelek o polovinu riziko gynekologických zánětů a nezhoubných nádorů prsu, o 80 procent nezhoubných nádorů vaječníků a o polovinu riziko rakoviny vaječníků a dělohy - více
