Naděje lidí je natolik silná, že volají na vědecká pracoviště a žádají: "Vyzkoušejte to, prosím, na mně. Jste mojí poslední šancí."
Když tedy před dvěma týdny ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas v MF DNES oznámil, že preparát profesora Antonína Holého tvoří základ dosud nevídaně účinného vyvíjeného léku GS9219 od americké firmy Gilead Sciences, snesla se na ředitelovu hlavu lavina proseb a přišly i do MF DNES. "Když mi ten nový – byť neodzkoušený – lék nasadí, dám jim barák," požádal o kontakt na výzkumný tým Gileadu jeden z rodinných příslušníků nemocného rakovinou.
I čeští pacienti mají prý šanci zúčastnit se začínajících testů v USA. "Ale může to být velmi obtížné," varuje Havlas.
Už testy na zvířatech vědce doslova ohromily. Jediná injekce léku GS9219 (spolu s Holým za ním stojí i Ivan Votruba a Berta Otová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy) zbavila po týdnu psa rozsáhlého nádoru lymfatických uzlin na krku a v břiše. Testy na lidech v těchto dnech v USA začínají a čeští pacienti si budou muset na lék počkat asi šest let.
Proč tak dlouho a za jakých podmínek se testů v USA mohou zúčastnit i čeští pacienti? "Tlačíte mne do obtížné odpovědi. Nejsme lékaři, ale chemici. Lidi, kteří se na mne obracejí, proto odkazuji na firmu Gilead. Přesněji na česky mluvícího vědce, který v ní pracuje," říká Havlas. A dodává: "Ale vyhovět jim bude těžké."
Čeští pacienti by museli vycestovat do USA a pobývat tam po celou dobu testů (kdy se ověřuje toxicita léku, účinné dávky či vliv na různé typy rakoviny), což může být mnoho měsíců. Pacient musí souhlasit i s přísným lékařským dohledem. A může se stát, že při ověřování nového léku zemře.
Akreditované nemocnice v USA nemocným hradí celý pobyt, do USA však není možné vycestovat bez slušné částky peněz.
Ojedinělý preparát GS9219 není jediným převratným lékem proti rakovině, u jehož zrodu stojí vědci z Havlasova ústavu. Revoluci v léčbě choroby může způsobit i azacytidin, který buňky zachvácené rakovinou neničí (jako chemoterapie), ale léčí. A převratné je i to, že azacytidin "ignoruje" zdravé buňky, jak vyplývá z právě prováděných toxikologických testů.
"I do tohoto projektu vkládáme velké naděje. Už jsme také v USA našli firmu, která je ochotna azacytidin dovést do podoby prvního léku, který nemocnou tkáň vrací do života a neoslabuje imunitu pacienta," dodává Havlas.
A opět: nápad českých vědců dokončují i v tomto případě jejich američtí kolegové. Češi, kteří trpí rakovinou, se tedy mohou cítit diskriminováni. "Je nám líto, ale v Česku nevidím firmu, která je ochotna riskovat. Většinou jen touží po návodu, co má udělat, aby už zítra začala s výrobou a pozítří s jistotou vydělávala," míní ředitel.
Jít do riskantního projektu, který může až za několik let přinést závratné zisky, do toho se tu prý zatím nikdo nehrne, protože by mohl o svou investici i přijít. Právě tohle je hlavní rozdíl mezi firmami v Česku a v USA. A proto také většina peněz z českých vynálezů zůstává stále v zahraničí. Jen pro názornost: náklady na vývoj léku GS9219 přijdou firmu Gilead na jednu miliardu dolarů.
