Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Těhotenský deník: Z porodnice jsem domů rozhodně nespěchala

  0:15aktualizováno  0:15
Porod, to je den D. S opravdu velkým D. Já vím, je to klišé, ale není den, kdy by se vám změnil život víc, i když si to možná v prvních minutách člověk ani neuvědomuje. Jako já.
ilustrační foto

ilustrační foto | foto: AP

Ale pěkně od začátku. Kvůli mixu diagnóz: konec pánevní, miminko zhruba o tři týdny menší, než mu určila jakási tabulka, a absolutní minimum plodové vody se rozhodla lékařka ukončit těhotenství císařským řezem 2 týdny dříve před prvním termínem.

Hodí se porod ve čtvrtek?

Škoda. Čekala jsem drama antických rozměrů s prasklou vodou, křikem a jízdou na červenou do porodnice. Místo toho primářka pozvedla hlavu od počítače: „Tak třeba ve čtvrtek?“ Chybělo jen dodat: Hodí se vám to?

Byl to zvláštní pocit vědět, kdy se dítě narodí. Poslední večeře s břichem, poslední procházka bez kočárku, poslední snídaně v klidu, poslední nepohodlná noc… Tu jsem ale prožila na rizikovém oddělení v porodnici, kam směřuje každá žena před císařským řezem. 

Nástup v deset nula nula, a pak už jen dlouhé čekání. Na přijímací procedury s lékařkou, odběry u sestřičky, kontrolní monitor, na volné lůžko. Ale to čas alespoň utíkal. Když mě přesunuli na pokoj, najednou jsem nevěděla, co dál. Mám si vzít pyžamo? Ležet? Chodit po chodbě? A to mám jen do zítřejší desáté sedět a čekat? Ano, přesně tak, ubezpečuje mě sestřička. Jediné zpestření představuje večeře a rozhovor s anestezioložkou.

Epidurál nebo celkovou narkózu?

„Z mé strany není problém mít pouze částečnou narkózu – epidurální anestezii, při které budete vzhůru, ale dolní polovinu těla nebudete vnímat. Pokud se na ni však necítíte…,“ naznačila mi možnost volby. Pokud bych se bála nebo si porod touto formou nechtěla prožít a celková nevnímavost by mi byla příjemnější, mohla bych se nechat uspat celkově.

Po večeři mám předepsaných několik procedur: poslední jídlo, klystýr, oholení, prášek na spaní, brzké usnutí. Ráno mě čeká vstávání v pět (proč tak brzy?), sprcha, kapačka a nekonečné čekání. Bez snídaně, bez pití. Termín odjezdu na sál se neustále posunuje, takže hladově šilhám po mých spolubydlících ze čtyřlůžáku, které si užívají oběd.

Miláčku, rodím

Jaký byl porod, líčí uživatelky na eMimino.cz

Přítel spí zkroucený na židli, já se nemůžu soustředit ani na knížku, ani na cokoliv jiného. Kufr sbalený. A minuty se vlečou… Najednou zaklepe sestřička: „Tak jste další na řadě, připravte se.“ A za deset minut už přijíždí sanitář, který mě rozesmává několika naučenými vtipy, ale o nervozitu mě nepřipraví.

Líbilo se mi, že zatímco mě připravovali na operaci, tak se mi celý tým lékařů s výjimkou operatéra představil, nepřipadám si tolik jako kus masa k operování. Přidržují mě zepředu i zezadu a do zad se mi zabodává injekce. Ještě než stihne lékařka říct, že ucítím teplo rozlévající se po nohách, hlásím, že mám podivně horké nohy a podbřišek. Jsem vlastně docela ráda, když mi lékařka přidává trochu kyslíku, protože kdybych neležela, určitě omdlím.

Operatér jako z Chicago Hope

Konečně přichází hlavní operatér, v tu chvíli mi připadá jako Ježíšek, na kterého všichni na Vánoce čekají. Ruce drží před sebou přesně jako znám ze seriálu Nemocnice Chicago Hope.Vnímám šikmý řez. A je mi setsakramentsky úzko.

Anestezioložka mi tlakem na ruku ukazuje, jaké tahy na břiše mohu cítit. Uběhlo to stejně rychle jako přestávka ve škole, a najednou slyším pláč. Zazní: „Čas 13:24, holčička.“ Klepe se mi brada, kolem prochází porodní asistentka s malinkým zakrváceným zázrakem, který mi v běhu ukazuje.

První olíznutí

Naše Stella se narodila lehce snědá, s rukou nad hlavou a s nožkami vedle uší, takže vypadala jako dcera rumunského gymnasty. Chápu, jak mě dokázala kopat do žeber, i když měla hlavičku nahoře. Opět ztrácím přehled o čase. Chci ji dát první pusu, snad ještě důležitější, než by byla ta první novomanželská. Stella v tu chvíli vyplázne jazyk a olízne mě. 

Mám pocit, že narkóza nefunguje jen na spodní polovinu těla, ale i na horní - a se zvláštním důrazem na mozek. Dál si příliš nepamatuju. Vybavuji si až jednotku intenzivní péče, kam mě po zašití přesunuli, kde mě sestřička chodí pravidelně kontrolovat a na její otázky nejsem schopná ani zakroutit hlavou.

Až pozdě večer jsem byla schopná přijmout hovor od partnera přes pevnou linku, protože na JIP nesmí být telefon. Přesto jsem tajně (a s obrovským vypětím všech sil) naťukala smsku, kterou snad každá maminka rozešle na víc čísel než obvyklé novoroční přání.

Jaké to bylo na šestinedělí?

Po porodu jsem si vybavila, jak můj muž při první návštěvě v porodnici prohlásil, že kdybych četla Knihu přání a stížností, v životě bych se do Podolí nezaregistrovala. Ale dovedete si představit, že tam pracuje sestřička, která nejen splní vaši prosbu, ale ještě vás jemně pohladí, podá skleničku s vodou, naklepe deku a usměje se? Vida, jaké zkušenosti může přinést porod dítěte.

V sobotu jsem se přesunula z JIP na běžný pokoj a sestřičky mi oznámily, že v neděli můžu jít domů. Někdo by po nabídce skočil hned, ale já nadšená nejsem a protestuji. Kdyby mě partner nepodpíral, když vstávám z postele, nepodával mi miminko (které mi sestřičky nosí na kojení co tři hodiny, jinak pobývá v ubikaci s ostatními novorozenci), neposouval mě cestou na WC, nenaléval čaj, nevím, jak bych všechno zvládla.

Nadstandardní pokoj má výhodu v soukromí, ovšem sestřičky ho ctí natolik, že vám nechodí samy od sebe pomáhat ani s běžnými úkony, které bolí. Domů po protestech jdeme až v pondělí – po kontrolním ultrazvuku.

Pooperační rány se ozývají – mám pocit, že každý den víc a víc. Miminko je naštěstí hodné a tak mám čas odpočívat. Když ji pyšně vozím v kočárku, mám chuť křičet: „Tak se přece, lidi, zastavte, svět se změnil a vy pořád jdete, jako by se nic nedělo!“ Můj svět už bude jiný napořád.

Autor:






Nejčtenější

Luxusní kousek od Manolo Blahníka. Ručně vyráběná kozačka pokryta křišťálovými...
Maxová předvedla boty od Blahnika. Jsou zdobeny českým křišťálem

Nejslavnější návrhář bot na světě Manolo Blahnik vytvořil exkluzivní kousek, který odkazuje k jeho českým kořenům. Luxusní pár kozaček vznikl ve spolupráci s...  celý článek

Korzety byly nesdílnou součástí ženského šatníku po několik století. O pohodlí...
Od bederní roušky po korzet: spodní prádlo v průběhu staletí

Stejně jako my ani naši předci si to bez spodního prádla většinou nedokázali představit. Jejich negližé ovšem vypadalo úplně jinak než dnes. Spodní prádlo se...  celý článek

(Ilustrační foto)
Nejzdravější jídelníčky světa. Po boku Japonska najdete Dánsko i Francii

Řecko, Itálie nebo Japonsko jsou svými jídelníčky známé, národy severní Evropy a západní Afriky už méně. Všechny si ale zaslouží přední příčky na seznamu zemí,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Muzikoterapie: tóny, které léčí psychiku i poruchy řeči

Vrátí paměť i řeč, rozhýbe ochablé svalstvo. Muzikoterapie odkrývá, co vše pro člověka hudba znamená. A pomáhá i tam, kde nestačí ani největší rozmach...  celý článek

Lorna byla svědkem matčiny závislosti na drogách
Musela jsem přihlížet tomu, jak mámu ničí drogy, říká dcera Garlandové

Herečka a zpěvačka Lorna Luftová (64) je dcerou hollywoodské hvězdy Judy Garlandové, která zemřela v pouhých sedmačtyřiceti letech. Za její brzký odchod podle...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Jak vzniká narcismus? Psycholožka popisuje čtyři rodinné situace

Narcismus je porucha osobnosti, která se projevuje přehnaným oceňováním sebe samého, nepochopením pro druhé, přehnanou kritikou a arogantním chováním....  celý článek

ilustrační snímek
Rodinná poradna: Moje předškolní dcera najednou odmlouvá a dělá scény

Moje dcera Martinka se posledních pár týdnů chová, jako by byla už v pubertě. Je hádavá, křičí a dělá scény. Myslím, že v tom mají prsty její oblíbené filmy....  celý článek

Snorri Magnússon trénuje čtyřměsíční holčičku
Stojící čtyřměsíční holčička obletěla vědecké weby. Je to vůbec možné?

Zdá se to až neuvěřitelné, právě proto fotografie a video čtyřměsíční holčičky „stojící“ několik vteřin v ruce instruktora plavání obletěla celý svět. Vědci...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

5 elegantních účesů, které zvládnete sama doma
5 elegantních účesů, které zvládnete sama doma

Šaty už jste vybrala, ale nevíte, co s vlasy? Vyhněte se princeznovským “prstýnkům” namísto vln a vsaďte na elegantní klasiku, kterou zvládnete i sama doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.