Rodinná poradna: Dcera se trápí pro letní lásku. Jak jí pomoci?

Dcera se v létě strašně zamilovala a nyní nemůže překonat, že už je konec. Jak jí můžeme s manželem pomoci? ptá se čtenářka Helena v rodinné poradně.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V létě jsme se s manželem, naší šestnáctiletou dcerou Danielou a dvanáctiletým synem Davidem vydali na dva týdny do Řecka. Byla to nádherná dovolená plná pohody, při které se Daniela bláznivě zamilovala do číšníka z restaurace.

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na [e-mail] s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Bylo nám s manželem jasné, že letní láska k jejímu věku tak nějak patří, a proto jsme ji moc neomezovali, kromě nutného poučení o bezpečném sexu a předání kondomů (na což se dcera tvářila strašně, ale nakonec si je od nás vzala). Snažili jsme se jí také vysvětlit, co je to letní láska a že většinou nemá dlouhého trvání.

Se svým Janikem si pak Daniela užívala romantické procházky po pláži, diskotéky a dovádění v moři. Nakonec se mi dcera svěřila, že kondomy použili, ale nešlo o koitální styk, pouze o různé mazlení a orální sex.

Při odjezdu samozřejmě oba dva plakali a slibovali si, jak si budou každý den volat a psát, což jim nějakou dobu opravdu vydrželo.

Jenže během září přestal Janik tak často volat a už je to týden, co se dceři vůbec neozývá. Ona je chvílemi až hysterická, že se mu muselo určitě něco stát. Nám je ale s manželem jasné, že se mu prostě nechce do žádného vztahu na dálku s nejistými vyhlídkami a pouhé telefonáty asi devatenáctiletému klukovi nestačí. Daniela je však přesvědčená, že je Janik její osudová láska a že je to ten pravý pro život. A nyní se tedy moc trápí. Jak bychom jí mohli pomoci, aby se ze smutku vzpamatovala a vše neviděla tak fatálně? Momentálně je ve fázi, že když začnu cokoliv o letní lásce, tak se úplně zablokuje, že ta její láska prý taková vůbec není a že tomu nerozumím. Učitelka ve škole už si mi stěžovala, že je Daniela neustále duchem nepřítomná.

Děkujeme za radu.

Helena

Odpověď:

Dobrý den Heleno, než zkusím odpovědět na váš dotaz, rád bych ocenil, že jste dceru v jejím prožívání na dovolené nikterak neomezovali a že jste ji zvládli poučit o bezpečném sexu a předat kondomy. Neznám situaci podrobně, ale zdá se, že dcera reaguje tak, jak by reagovala většina jejích vrstevníků a vrstevnic. K tomu patří i to, že je ve škole duchem nepřítomná.

Mgr. Honza Kaňák z terapeutického centra Modré dveře

Nicméně kdyby se její smutky dlouho neměnily, kdyby delší dobu nějak příliš hodně, nebo naopak příliš málo spala, kdyby dlouhodobě ztratila zájem o věci, které měla dříve ráda nebo by byla dlouhodobě duchem nepřítomná ve škole, tak je vhodné se poradit na níže uvedené Rodičovské lince, jestli ještě smutní nad tím, jak vztah zažívá, či zda už je vhodné se poradit s odborníkem.

To, jak dlouho je normální být smutný, je u každého z nás trochu jiné a také to může souviset s tím, jestli Daniela prožívá situaci tak, že už se s Janikem rozešli, či nikoliv. Obvykle se v obdobných situacích rodičům doporučuje:

• Vycházet z toho, jak situaci chápe dítě. Tedy, když Daniela vnímá vztah jako osudový a že je Janik ten pravý pro život, tak o tom také takto s dcerou mluvit. Je obvyklé, že jako dospělí vnímáme situace jinak, než jak je vnímají děti či dospívající. Ale můžete dceři nabídnout ten pohled, že někdy s odstupem času vnímáme věci jinak, než když je zažíváme, a dodat, že tím nemyslíte, že by to ona teď nemohla vnímat tak, jak vnímá.
• Můžete se také dcery zeptat, jestli se trápí tím, že se nevidí, že se Janik neozývá, či jestli situaci vnímá tak, že se rozešli. Výzkumy ukazují, že se někdy dětem o rozchodech těžce začíná mluvit s rodiči. Když se rodič přímo zeptá, může to pomoci dětem o tom, jak to je, více mluvit.
• Nabídnout dospívajícím, že se na rodiče mohou obrátit, kdykoliv budou potřebovat, a že když to bude možné, tak s nimi budete mluvit o tom, o čem mluvit potřebují.
• Když s dětmi mluvíme, spíše se doporučuje jim vyjádřit, že chápeme, jak to může být těžké a jak to může všechno bolet. Lze říci něco jako „Vím, že je fakt hodně těžké mít někoho, koho máš ráda, tak daleko od sebe“. Z výzkumů i praxe se ukazuje, že to pomáhá dospívajícím se se situací lépe srovnat, než když jim říkáme, že to brzy přejde, že si najdou někoho jiného atp.
• Můžete podporovat dceru v tom, aby s vámi, či sama, dělala věci, které ji baví. Můžete společně plánovat, co dělat o víkendech atd.
• Můžete také dceři doporučit, aby si o všem psala deník. Někdy psaní deníků pomáhá se se vším lépe srovnat a smířit.
• A také pečujte o sebe. Někdy může být náročné vidět, jak je dospívající smutný a jak se trápí. Proto se také zpravidla doporučuje, aby ani rodiče nezapomínali na sebe. Aby pamatovali, že i tyto složité situace jsou pro děti a dospívající důležité, protože se z nich učí, jak se s podobnými situacemi do budoucna poprat. A také aby pamatovali, že i toto smutné období skončí a dospívajícímu bude zase lépe.

Pokud by se situace nelepšila, či by nefungovaly výše uvedené nápady a možnosti, je možné vše také probrat na Rodičovské lince (www.rodicovskalinka.cz), kde by vám měli pomoci se více v situaci zorientovat a vymyslet, co a jak můžete udělat. Stejně tak můžete na Rodičovskou linku zavolat, kdyby se vám výše uvedené návrhy zdály nepoužitelné, divné či moc obecné.

Držím palce, ať vše dobře zvládnete.

Honza Kaňák, psychoterapeut centra Modré dveře