Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Tatiana Vilhelmová: Nechci být za militantní matku

  0:54aktualizováno  0:54
Sešly jsme se v té samé kavárně, kde se pod stolem zamilovala do svého manžela, a povídaly si o výchově malých mužů, stýskání po divadle, ale i jejím sexy hlase.

Tatiana Vilhelmová chce svého syna naučit galantnosti | foto: Robert TichýMF DNES

Mám pocit, že máte jiný hlas než dřív. Zdá se mi to?
Asi mám. Mě teď nikdo nepoznává v telefonu. Jenže, kdyby naše dítě slyšelo, jak jsem mluvila dřív, tak by se leklo a zalezlo zpátky do bříška. Já už nekouřím ani nepiju, ale taky je to tím, že ten hlas není tak unavenej, dřív jsem každej večer hrála.

Moji kamarádi váš mírně nakřáplý hlas vždycky označovali za velice sexy.
A taky kolik mě to stálo prachů! Chlapi říkali, že je to sexy. Kolikrát jsem si dřív říkala, že přestanu kouřit, jenže to bych přišla o tu jedinou sexy věcičku na mně. A taky jsem hlas T-Mobilu, a jak mi rostlo bříško, už jsem nemohla hrát, mohla jsem jen namlouvat reklamy. Živil mě hlas. A mateřská.

Vypadáte spokojeně, mateřská vám zjevně svědčí. Zažila jste si nějakou poporodní depresi?
Určitě. Miminko se narodí a vy máte neuvěřitelně sváteční pocit. Nejvíc sváteční pocit, jakej existuje. Všichni se o vás v porodnici starají, je tam s vámi váš muž. Jenže pak přijdete domů – a rána. Okamžitě hukot. Servis je pryč, je to jen na vás. Každý ráno, když ten Podivínek (tak říká svému muži, pozn. aut.) odcházel do práce, jsem si říkala – tak a takhle už to bude celej život. Já budu doma čekat. S dítětem. To bylo strašný. Měla jsem z toho stresy a úzkosti. Ale nakonec si řeknete, aby bylo v pohodě miminko, musíte bejt v pohodě hlavně vy.
Dokážete teď pochopit ženy, které mají tak silné deprese, že jsou na pokraji úvah o tom, že se dítěte zbaví?
Dokážu. To je pro muže nebo pro ženy, které to nikdy nezažily, nepředstavitelné, ale ty hormony, co se vám v těle vaří spolu s mlíkem, za ty nemůžete ručit. Asi to může dojít daleko. Ne, že bych měla takové stavy, ale kolikrát jsem se úplně rozsypala kvůli zbytečnosti.

Už jste si zajela rallye s kočárem po Praze?
Jasně, to už mám za sebou.

A kde je to největší peklo?
V centru, samozřejmě. Takový nákupní dům Tesco. Nemáte šanci. Regály blízko sebe, schody, malý výtah. A vůbec, projet mezi těma bezdomovcema... Máte pořád pocit, že když se vás nebo kočáru dotkne, že chytnete lepru. To je fakt šílený. Zrovna odtamtud jedu. Já jsem naštěstí řidička, tramvají jsem snad ještě nejela, ale kamarádky říkaly – žádnej chlap ti nepomůže. Jenže za to, že nám chlapi tak málo pomáhají, můžem my matky, nevedeme syny k ohleduplnosti. To já říkám Františkovi, ty musíš bejt strašně galantní, musíš mít krásnej vztah k ženám. Přála bych si, aby takovej byl. Jen houšť takových. Třeba v politice, myslím, dost chybí. Tak jako tam chybí ženy.

Jaký je vůbec váš vztah k politice?
V první půli těhotenství jsem si ráno kupovala čtvery noviny, dala jsem si rohlíček, kafíčko a četla. Ale pak přišel CzechTek, útěk Krejčíře, já byla v pokročilý fázi těhotenství, tak to už jsem se teda nechtěla rozčilovat. A hlavně mi tam nepřijde nikdo šarmantní, že bych si řekla, ty seš dobrej chlap. Je tam banda páprdů. Všemu samozřejmě nerozumím, můžu jen říct, tobě věřím. Jenže oni jsou arogantní, buď jim vůbec nerozumím, nebo se hádaj. Vypadají jako pánové ze zabijačky. Šílený. Volby se blíží... No jo. Mám jednoho favorita, ale nejsem ještě přesvědčená. Zeleňák. Bursík. Ten se mi líbí a rozumím mu. A dá se na něj koukat.

Dokáže herečka rozpoznat, který politik má vyvinutější herecký talent?
Tak to bysme se možná divili, jací jsou všichni geniální herci.

Už jste říkala, že chcete Františkovi vtlouct do hlavy, aby byl pozorný k ženám. Kdybyste mohla lobbovat u tří sudiček, co by měly vašemu dítěti dát do vínku?
Aby byl zdravej. Aby našel nějakou práci, která ho bude bavit.. A hlavně, aby v životě poznal nějakou velkou lásku.

Kolik velkých lásek jste poznala vy?
Mám za sebou pár velkých lásek, ale tu největší mám teď. Kdyby se cokoliv v budoucnu stalo, tak tohohle muže budu milovat vždycky. Vzal si mě a zplodil dítě.

Manžela Pavla jste poznala při natáčení fi lmu Štěstí. Byla to láska na první pohled? Ne. My jsme se dlouho přátelili, čím dál víc jsme si povídali, já si říkala, ježiš, ten je tak úžasnej. Úplně mi stačilo jen být v jeho blízkosti, jen se s ním bavit. Byla jsem tak zabouchnutá, ale vůbec mě nenapadlo, že bysme spolu mohli být... Ale najednou se to začalo zveličovat.

Kdy přišel ten zlom?
To bylo tady, v tomhle baru, pod tímhle stolem. Povídali jsme si a povídali, pak mi něco upadlo, nebo já jsem upadla, a skončili jsme pod stolem, byla jedna v noci, potřebovali jsme být asi sami bez společnosti. Dali jsme si tam pití, svíčku, povídali jsme si. A pak jsme si začli asi i telefonovat.

Už jste několikrát říkala, že jste se se skoro až svatou postavou, kterou jste ve Štěstí hrála, nedokázala vůbec ztotožnit. Která žena nebo dívka, kterou jste hrála ve fi lmu nebo v divadle, byla naopak nejvíc vy?
Mně vždycky všechny přijdou, že to nejsem já. Ale nejvíc mě dostávala asi Máša ve Třech sestrách. Nedokázala bych asi tak trpět a žít vedle člověka, se kterým nejsem spokojená. Ale je to tak skvěle napsaný! Hrála jsem to v Dejvicích...

Stýská se vám po divadle?
Právě. Strašně. Jenže divadlo sežere moc času. Tři měsíce zkoušení a pak vám to vezme večery a já je zatím Františkovi nechci vzít. Ale na druhou stranu je mi bez divadla smutno, stýská se mi. Je to, jako bych byla akrobat a necvičila. Natáčení je pro mě lepší, vím, že budu tři týdny v kuse pracovat, ale pak bude klid. Teď už točím několik věcí, ale jak nemám divadlo, tak přijdu na plac a připadám si nerozcvičená. Když má člověk každej večer představení, je takovej napnutej, na takový strunce, zahřátej, ale já jsem rok nehrála. Jsem trochu křečovitá a taky se stydím. Dlouho jsem se před nikým nepředváděla. Divadlo je magický místo, úžasnej svět. Takže zatím jen natáčení.

A na čem pracujete?
Točím televizní fi lm Operace Silver, budou se dotáčet další Četnický humoresky a Jan Svěrák mě obsadil do Vratných lahví. Ale tu práci teď beru opravdu jako velikej koníček. Můžu dělat jen to, nač mám klid a kde mi taky nabídnou ten luxus mít vlastní karavan, abych mohla být s miminkem.

Je František společenské dítě?
Je, strašně... My už se zase bavíme o miminku. Ne, že by mi to vadilo, mohla bych o tom mluvit dvě hodiny. Ale vím, že nejsem jediná žena, které se narodilo dítě. Nechci bejt za militantní matku!

Teď jsem v divadle vyprávěla, jak jsem přišla do kavárny a říkám: Voni vidí, že tam jsem s miminem, a stejně si zapálí! A Jarda Plesl povídá: Jéžišmarjá, naše Máňa ze Žižkova. Největší kuřačka – a pijan, a teď je z ní militantní matka.

Jaké pověry jste slyšela o těhotenství? Čím vás strašili?
Porodem. Ale já jsem se vůbec nebála. Teda, teď kecám. Celou dobu jsem se nebála, až pak jednou. Já jsem Františka přenášela. Tak už si mě vzali do porodnice na víkend.Byli jsme tam jak v hotelu, přivezli jsme si DVD a jídlo. Každý den nám řekli, ať jdem vyběhnout Petřín. Furt se nic nedělo. Vraceli jsme se do nemocnice a já si dělala srandu, že jdeme jak do hotelu. Ták, teď si řekneme o klíče (hraje bezstarostného hotelového hosta) a najednou jsem slyšela strašnej křik paní, která začala rodit. To byl moment, kdy jsem se lekla. Ona to asi nebude taková prdel. Ale pak jsem si řekla, no bóže, jeden den nebude růžovej.

Vaše dítě je svým způsobem plodem Štěstí, fi lmu Bohdana Slámy, díky kterému jste po šesti nominacích taky konečně dostala Českého lva. Když se ohlédnete, je pro vás teď důležité, že jste dosáhla cíle, nebo spíš celá ta cesta k němu?
Vybavuje se mi loňský ročník. Byla jsem nominovaná za Duši jako kaviár, ale nemohla jsem tam jít, točila jsem. Byla jsem v podstatě ráda, že tam nemůžu, protože mě to stresuje. Zase si všichni budou myslet, jak mě štve, že Lva nedostanu, i když mi to bylo jedno. Teda štvalo mě to, ale jen dřív. Po nominaci za Indiánský léto. Říkala jsem si: To je jasný, to musíme s Klárou Issovou dostat. Ta puberta, ta drzost a sebejistota. Nádherný. Všichni vás tenkrát čekali. Já ten den dělala postelový scény s Oldou Kaiserem a Karlem Rodenem. Seděla jsem s Oldou na posteli, něco mi vyprávěl. Štáb se díval na televizi, tak jsem z vedlejší místnosti slyšela ten přenos z Lucerny a říkala jsem si, tohle je úžasný, tohle je k nezaplacení, jsem tady s tím Oldou – teda, ne že s ním můžu bejt v posteli. Ale spíš, že Karel ani Olda žádnýho Lva nemají, a jací jsou to hráči. Pche, nějaká cena!

Ale vy ji teď už máte.
Jo, byl to krásnej večer. Beru Lva jako tečku za tím vším krásným, co mi Štěstí přineslo. Ale důležitější je, že mám muže, dítě a že ten fi lm je dobrej. Že mi ta role otevřela cestu zase k jiným postavám, že i jiní režiséři uvěří, že nemusím hrát jen holku odvedle, ale že je ve mně třeba něco křehkýho. Teď už vůbec nemusím bejt paní Dokonalá. Můžu říct, že něco nezvládám. Jsem máma, nezlobte se, jsem nevyspalá. Je to jen hraní. Práce, zábava, koníček. Neumím text, promiňte. A že mě nebudete chtít? No a co.





Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Příběh Mirky: Syn bude otcem, ale dítě nejspíš není jeho

Tak jsem se dočkala, budu babičkou. Mám skvělou snachu, bezvadného syna a další důvod k radosti je na cestě. Jenže snacha se mi přiznala, že dítě možná nebude...  celý článek

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Ilustrační fotografie
Aktovka musí sedět přesně, těm na kolečkách se vyhněte, řekla odbornice

Nemoci pohybového aparátu v posledních letech trápí stále více školáků. Důvodem je i špatný výběr školní brašny. "Správná taška by měla na dětských zádech...  celý článek

Další z rubriky

Lake Bellová
Lake Bellová: Děti vychovávám tak, aby si vážily starých lidí

Herečka Lake Bellová (38) denně naráží na to, že si dnešní mládež neváží starších lidí. Své děti tak vede k tomu, aby ke starším lidem měly úctu. A hlavně po...  celý článek

Klára Spilková
S vyhořením mi pomohla kineziologie, říká golfistka Klára Spilková

Letos na jaře dosáhla Klára Spilková historického úspěchu, když jako první Češka vyhrála golfový turnaj profesionální ženské evropské tour. Ještě loni se něco...  celý článek

Herečka Emma Stone na zahajovacím ceremoniálu MFF v Benátkách
Emma Stone: Jsem známá a můj hlas má sílu, nesmím se bát vyjádřit názor

Herečka Emma Stone (28) cítí potřebu nahlas říkat, co si myslí, protože může díky své popularitě ovlivnit víc lidí než běžný člověk. Zatímco ještě nedávno měla...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?
Pleťové masky v podobě smajlíků: roztomilé, nebo děsivé?

Že už jste toho v kosmetickém průmyslu viděli hodně? Novinkou jsou nyní plátýnkové masky s potiskem facebookových smajlí... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.