Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: www.faiyo.cz,

Tajné podniky

Touha po elitářství je přirozeným rysem lidské povahy – pořád chceme šaty, obydlí, auto, účes nebo třeba tetování "jiné než ostatní". Někteří z nás touží po pocitu výlučnosti více než jen trochu, a proto nám vycházejí vstříc majitelé ne tak zcela veřejných barů a restaurací.

Tajné bary a restaurace jsou rozesety po celém světě, a i když se o nich píše třeba v New York Times, pořád zůstávají vedle hlavního proudu, zcela mimo běžné konzumentské povědomí. Inspirací dnešních ukrytých podniků nejsou – jak by se mohlo zdát – dávné pánské elitní kluby a sektářské okultní spolky, ale zařízení z období prohibice, kdy bylo zakázáno konzumovat a podávat alkoholické nápoje.

Lidé, dychtící po opojné zábavě, se tehdy začali sdružovat v neveřejných, často podzemních nebo podkrovních prostorách, kde si dopřávali ilegální potěšení; pili, tančili, zpívali, hráli hazardní hry. Prohibice byla opět zrušena v roce 1933 a speakeasies (tajným barům se přezdívalo speak easy – protože bylo nutno v nich tiše hovořit) upadly do zapomnění.

O několik desetiletí později vyštrachali koktejloví nadšenci dokumentaci popisující kulturu tajných barů. Nadchli se pro atmosféru ukrytých potěšení natolik, že v devadesátých letech začaly podobné podniky vznikat jako houby po dešti.

Jedním z prvních – a také nejslavnějších – je newyorský soukromý klub Milk and Honey, který do svých prostor nevpustí jen tak kdekoho. Na guest listu se ovšem nenachází žádné "hvězdy" – majitel Sasha Petraske je znám svým odporem vůči nesmyslnému elitářství a jedním z pravidel chování vyžadovaným v jeho baru je zákaz mluvit o celebritách a vytahovat se svými styky. Hlavní službou, kterou tajný bar poskytuje, jsou skvělé, obřadně podávané koktejly a uvolněná, sofistikovaná atmosféra.

Ilustrační foto

Další pobočka Milk and Honey se nachází v temné uličce londýnské čtvrti Soho. Jedinou cestou dovnitř je udělat si dopředu telefonickou rezervaci a doufat, že se na vás usměje štěstí. Některé dny v týdnu jsou vyhrazené výlučně členům klubu Milk and Honey; o členství můžete zažádat na oficiální stránce.

Další z newyorských skrytých pokladů je vzrušující už svým umístěním – abyste se octli v lehce potemnělém baru PDT (Please Don’t Tell = prosím neprozraďte), musíte projít přes – a teď se podržte – telefonní budku! Uvnitř baru majitelé vsadili na docela neotřelý koncept: měkké kožené sofa pod zadek, do jedné ruky špičkový nápoj a do druhé tlustý hot-dog s hořčicí. Ze stěn vás mlčky pozorují vycpané srnčí hlavy. PDT patří mezi nejoblíbenější podniky právě mezi barmany, kteří opravdu umí ocenit kvalitní pití.

Jedna z výhod tajných barů a restaurací přímo vyplývá z nemožnosti jen tak na ně narazit. Protože majitelé se nemohou spoléhat na přísun náhodně kolemjdoucích hostů, musí se opravdu snažit, aby nabízeli prvotřídní služby. Jenom díky opravdu výtečným nápojům, atmosféře a jídlu se totiž do utajených prostor budou zákazníci vracet.

Tuhle teorii dokonale potvrzuje newyorská La Esquina – mexická restaurace ukrytá za fasádou ulepeného stánku s pouličním jídlem. Kýčový neonový nápis Corner a umaštěná burrita, podávaná přes okénko, perfektně maskují exkluzivní jídelnu, která se nachází hluboko v podzemí. Podaří-li se vám získat rezervaci, směle vejdete do budky a nechte se impozantním biletářem vpustit za nenápadné dveře. Spletité chodby vás dovedou do svícemi prozářené místnosti plné bavících a krmících se hostů. Božské ančovičky, smažení kalamáři, nepřekonatelné guacamole… Není prý raritou narazit tady na nějakou celebritu.

Ilustrační foto

Angel’s Share patří mezi opravdu slavné, mýty opředené instituce newyorského tajného barového světa. Přes formální japonskou restauraci vstoupíte do přísnými pravidly spoutaného světa, do kterého je zakázáno vejít ve skupině, čítající více než čtyři osoby, nebo například jen tak postávat. Každý host musí být usazen do jednoho z komfortních křesílek, ze kterého může být – pokud se drzému personálu znelíbí – vykázán zase na ulici. I přes často nevybíravé zacházení s klienty si Angel’s Share udržuje věhlas vznešenými drinky a výtečným jídlem, které dokonale doprovází působivý výhled přes velká okna.

V nizozemské metropoli není o noční zábavu nouze – z coffeeshopů se nepřetržitě valí hustý dým, taneční kluby se otřásají v základech, růžová světýlka lampášů vábí k polonahým slečnám ve výkladech. Opravdu kvalitních barů je však v Amsterodamu jako šafránu, což s ohledem na zaměření běžného turisty, přilákaného lokálními legálními požitky, není vůbec s podivem.

Irský barový expert Phil Duff už tradičně ignoruje zdravý selský rozum a otevřel si v rušné ulici, poseté arabskými bufety, exkluzivní bar s údajně nejlepší zásobou alkoholu v celém Nizozemí. Žádný poutač vás do Door 74 nenavede – telefonní číslo na webu firmy představuje jediný možný způsob získání přístupu za nenápadnou bránu podniku; nedostanete-li potvrzující esemesku, za žádných okolností se nedostanete dovnitř. Pan majitel již takhle získal mnoho uražených nepřátel, současně si však udržuje věrnou klientelu, která oceňuje vražedné koktejly, bezmezně majitele Phila a jeho řečičky zbožňuje a večer co večer nadšeně plní těsnou hospůdku - spolu s podnikovou pokladnicí.