Manuální lymfodrenáž

Manuální lymfodrenáž je pomalá, plynulá práce, která vyžaduje slušnou fyzickou kondici a velké soustředění. Její princip je jednoduchý: postupuje se od ústí k periferii, kdy se masírováním uvolňují uzliny, a pak nazpět z periferie přes uvolněné uzliny vzhůru. Pokud toku brání nějaké bariéry, třeba jizvy, musí masér najít v lymfatických cestách vhodnou objížďku. Manuální lymfodrenáž usnadňují speciální přístroje s návleky na ruce a nohy. | foto: MAFA: Radek Miča

Tajemná plavba lidským tělem

- Lymfodrenáž... Nepříliš zvukomalebné slovo. A přece je to právě ono, které propagačním letáčkům kosmetických salonů, fitness center či rehabilitačních pracovišť dnes jako by dodávalo punc světáckosti. Moderní zázrak s kouzelnými účinky? Nikoli: metoda, která už ve světě dost pamatuje a která může stejně tak pomoci, jako ublížit.

Kdo by rád porozuměl tomu, k čemu je lymfodrenáž vůbec dobrá a proč jejích výhod využívá jak medicína, tak regenerace a kosmetika, musí nejdříve prolistovat slabikář lymfatického systému.

Viditelná pomsta
Lymfatické cévy jsou vlastně součástí krevního oběhu. Z tenkostěnných krevních kapilár, které tvoří můstky mezi tepnami a žílami, prosakují z krve do podkoží i do tkání některé bílkoviny. Ty tu ovšem nemají co pohledávat, proto je třeba je co nejrychleji odvést zpět do krve - a právě to je hlavním úkolem mízního systému. Jeho základ tvoří tenké cévky prostupující podkožím, odkud sbírají onu "nadbytečnou" směs bílkovin, vody a dalších látek, jíž se říká lymfa či míza. Cévky, kudy tato tekutina protéká (denně se jí vytvoří kolem dvou litrů), se postupně spojují ve větší a větší, až nakonec v oblasti nadklíčku vyústí zpět do žil.
Součástí lymfatického systému jsou i uzliny, které plní funkci filtrů. Jsou uloženy zejména v podkoží, ale i v dutině břišní a hrudní.
Stává se však, že lymfatické cévy se dobře nevyvinou nebo se poškodí při operaci, úrazu, po ozáření nebo těžké infekci. Zpomalit nebo zcela zastavit průchod lymfy mohou zrovna tak jizvy, staré infekty a nejrůznější civilizační návyky. Navíc odborníci uvádějí, že problémy s oslabeným lymatickým systémem má 90 procent žen.
Lymfa pak nemá kudy proudit a hromadí se v podkoží, což má za následek vznik otoků. Ty se zhoršují hlavně během dne a u většiny nemocných postihují hlavně končetiny. Běžné jsou i bolesti a záněty v okolí postiženého místa.

Nelehký život s otoky
Lymfedém, což je odborný termín pro takový otok, může člověku hodně zkomplikovat život. Na počátku v podstatě doživotní léčby ho totiž zpravidla nemine pár týdnů na nemocniční posteli, později pravidelné návštěvy lékaře, kvalitní komprese - tedy bandážování, polykání léků, rehabilitační cvičení - a také lymfodrenáž, chcete-li lymfatická drenáž...
"Tuto speciální masáž, která má za úkol rozproudit oběh lymfy, vymysleli lékaři v šedesátých letech právě pro léčbu lymfedémů. Od samého začátku ovšem představuje jen jednu z mnoha součástí komplexní terapie a pouze tehdy je účinná," upozorňuje Zuzana Navrátilová, dermatoveneroložka brněnské Fakultní nemocnice U sv. Anny. "Otoky sice nemusí zcela zmizet, ale ve většině případů se stav pacienta výrazně zlepší. Hodně záleží na tom, zda pacient přijde včas, jak poctivě o sebe pečuje doma a samozřejmě na stupni postižení."
Stejné zkušenosti má i Ingrid Šimková z brněnského regeneračního studia Futureshape.
"Každý na sobě musí ještě sám pracovat, proto jsou rady pro doma tak důležité. Týkají se správného držení těla, cvičení, péče o pokožku, pitného režimu, vhodného pohybu, ale třeba i aromaterapie: některé koupelové oleje totiž uvolňují svalové napětí. Lymfodrenáže si člověk sice nemůže dělat sám, ale dokáže si bez větších obtíží pomáhat určitými cviky a hmaty."

Pacient, nebo klient?
Souznění těchto dvou žen je poněkud výjimečné: lékaři totiž tvrdí, že lymfatické masáže mají provádět pouze lidé medicínsky vzdělaní a vyškolení lymfoterapeuti; pokud se do ní pustí kosmetičky, pak pouze ve spolupráci s odborníky. A nejen proto, že jako každá masáž, i tato při nešikovném provedení může ublížit.
"Považuji za neetické," soudí doktorka Navrátilová, "aby za lymfodrenáže v kosmetickém salonu platil například pacient, který trpí otokem po úrazu. Ten má nárok na léčbu, při níž jak manuální, tak přístrojovou lymfodrenáž hradí zdravotní pojišťovna."
I ona však připouští, že v jiné situaci je třeba slečna, která chce předejít komplikacím s celulitidou a zároveň si nechat trochu vylepšit obličej a postavu. Přesto otazník zůstává: kdo si chce tuto metodu vyzkoušet, musí zvážit, zda se stane klientem, nebo pacientem.
Hana Kratochvílová z Brna zvolila před více než dvěma roky variantu první. Týden co týden si ve studiu Futureshape dopřává blaho lymfodrenáží - tu ramen a zad, jindy zase obličeje, břicha či nohou. Tvrdí, že se z ní stal někdo úplně jiný.
"Já jsem lajdák a na nějaký pevný režim zrovna nejsem, ale každé ráno teď dvacet třicet minut cvičím, jezdím na rotopedu, přestaly mě bolet nohy a už nemám pocit, že bych byla nepřetržitě nafouklá. Navíc jenom přes stehna jsem díky lymfodrenážím ubrala osmnáct centimetrů."
"Lymfatický systém je jediný, který dovede naše tělo zbavit toxických odpadních látek, ale na rozdíl od cévního nemá pumpu," vysvětluje Ingrid Šimková. "Jeho pumpou jsou svaly, a ty v dnešní době příliš nepoužíváme. K tomu si připočítejme špatný pitný režim, stres, nevhodné prádlo. Oslabenému lymfatickému systému je proto třeba pomoci masážemi. Je mi líto padesátiletých žen, které jdou ztěžka, stěží zvednou nohy, jsou věčně unavené a vyčerpané. Ve vyšším věku však už nelze docílit tak výrazných změn."
Jestli něco tuto fyzioterapeutku těší, pak prý to, že mezi klienty mnohdy objeví takové, kteří by měli rozhodně patřit mezi pacienty.
"Jsem ráda, že se zbytečně netrápí nějakým nesmyslným cvičením ve fitness centrech a nešílí s dietami. Upozorním je na jejich zdravotní problém a doporučím návštěvu příslušného lékaře, který se jim bude dále věnovat takříkajíc zgruntu."
Klientům, které zkušenost s lymfodrenáží teprve čeká, lze poradit jediné: pokud se jim už při první návštěvě bude zdát, že některý z bodů "patera" dobrého lymfoterapeuta neodpovídá skutečnosti, ať to raději zkusí jinde.

Pro koho ano, pro koho ne

ANO
Léčebné indikace:
- vrozené postižení mízního systému
- získané postižení mízního systému (po úrazech, operacích, ozáření)
- otoky způsobené trombózou, funkčním opotřebením dolních končetin a po zánětech žil
- revmatické otoky
- léčba bércových vředů
- pozánětlivé změny a otoky
Jiné indikace:
- patologické ukládání tuku v podkoží
- rehabilitace a regenerace končetin

NE
- otoky způsobené onemocněním srdce, jater a ledvin

 

V čem se liší lymfodrenáž od klasické masáže

Klasická masáž: orientace - na svaly a šlachy, provedení -  velkou intenzitou hluboko na různé tlakové vrstvy, bolest - při stupňování tlaku, neodvisle od frekvence, rychlost - hmaty s rychlejší frekvencí 

Manuální lymfodrenáž: orientace -  na lymfatický systém, provedení - malým tlakem a drobnými kruhovými či spirálovitými pohyby, bolest - nebolí vůbec, rychlost - hmaty s pomalejší frekvencí

 Jak poznat dobrého lymfoterapeuta
- neslíbí vám nesplnitelné zázraky
- nejdříve vám srozumitelně vysvětlí, oč jde, zhodnotí váš stav (držení těla, dýchání, barvu pokožky a podkoží, otoky...) a doporučí konkrétní řešení
- detailně vás seznámí s jednotlivými procedurami vaší domácí léčby, případně do nich zasvětí i vaše nejbližší
- v případě kosmetických a regeneračních lymfodrenáží vám při sebemenší pochybnosti doporučí vyšetření u odborného lékaře - lymfologa
- jeho dotyk by měl být příjemný a hřejivý, i jeho prostřednictvím byste měli cítit důvěru a soulad