Lidé žijící takzvaně single i po čtyřicítce totiž častěji trpí demencí. Ta u nich nastupuje nejen častěji, ale také dříve, než kdyby žili v manželství či partnerství.
Podle švédských odborníků manželé či partneři dokáží snížit riziko demence až o polovinu. Sociální vztahy uvnitř páru pak prý pomáhají udržet nástup nemoci na uzdě. Vysoká míra rozvodovosti v poslední době podle odborníků na léčbu a výzkum Alzheimerovy choroby může být znepokojující z mnoha ohledů. Vyjma společenského hlediska totiž představuje hrozbu také pro mentální zdraví lidí. Rozvedení jedinci žijící samotářsky totiž častěji a dříve onemocní právě Alzheimerovou chorobou.
U jednotlivých případů pak podle expertů z Institutu Karolinska může být riziko ještě mnohem vyšší. Osoby, které zůstaly po rozvodu ve středním věku samy, čelí až trojnásobně vyššímu riziku demence než ti, kteří zůstávají v manželství. Ale ještě hůře jsou na tom ovdovělí jedinci, u nichž je riziko demence dokonce šestinásobné.
"Život v párovém vztahu je normálně jedním z nejintenzivnějších forem sociální a intelektuální stimulace. Pokud sociální a kognitivní problémy chrání před demencí, pak by lidé měli žít v párech,“ tvrdí doktor Krister Hakansson.
