Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Své psy poznám po hlase, tvrdí někdejší kráska, teď majitelka útulku

  10:16aktualizováno  10:16
Jako mladá mohla být Olga Abrahamová modelkou. Blond vlasy po pás, dlouhé nohy, výstavní prsa i bez silikonů. Nejednu dnešní miss by prý tehdy strčila do kapsy. Místo modelingu se však celý život věnuje psům.

Olga Abrahamová spravuje útulek pro týraná a opuštěná zvířata - Se "zabijákem" Agrem má přátelský vztah. Ale psa by roztrhal na místě... | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz


V docela malém domku o dvou místnostech s dvorkem vedle trati nedaleko pražského nádraží Libeň se Olga Abrahamová stará o týrané, nemocné a opuštěné psy. Bez státních dotací, jen s pomocí několika sponzorů, takže rozhodně nečekáme žádný nóbl psí hotel.

Vítá nás tu štěkot, že není slyšet vlastního slova. Chvíli zvažujeme, zda si nepůjdeme raději povídat do nějaké restaurace.

Nejvíc psů se k nám dostane buď ve chvíli, kdy se o nás píše nebo mluví v médiích, anebo pak po Silvestru. To jich hodně uteče a ztratí se, protože se bojí rachejtlí a dělobuchů.

Zabiják, bezdomovec a Lojzík...

"Oni se uklidní," zná své miláčky paní Olga a má pravdu, po pár minutách jsou docela zticha. Na třicet evidentně dobře živených psů vrtí přátelsky ocasy a postupně znovu uléhá do svých pelíšků. Některý do skříně, jiný se uvelebí na jedné z postelí. V kleci na dvorku zůstává jen vlčák Argo. "Je to zabiják, nesnáší jiné psy. Už tři noví zájemci nám ho vrátili, včetně majitele pejska, kterému ho před jeho očima na místě zabil," líčí Olga situaci a neohroženě si vleze k Argovi do klece.

Útulek pro týraná a opuštěná zvířata - Zabiják Argo

Postupně se dozvídáme osudy zdejších psů. Třeba právě Argo zůstal sám opuštěný na jedné stavbě. Za mřížemi je kromě něj ještě Beníček, docela nenápadný malý voříšek, zůstal tu po paní, která zemřela na cukrovku. Už šest lidí tu prý kousnul do lýtka.

Chudák, byl tři neděle zavřený v bytě se svým mrtvým páníčkem. Jmenoval se Alois Novák, tak psovi říkáme Lojzík.

Libeňský útulek vede Olga Abrahamová se svou jednaosmdesátiletou letou matkou už patnáct let. Pyšní se tím, že tu nenajdete blechu a nenahmatáte žebro. Hlady tu psi rozhodně netrpí, spíš naopak. Za stovku na den je kromě staré paní krmí ještě Fanda, kterého si majitelky našly i s jeho psem v zimě u popelnic. Bezdomovec i pes skočili tady. Fanda přikládá uhlí do kamen a Olga podotýká, že už uhlí letos objednává potřetí. Kde tady spíte? Ptám se Fandy a rozhlížím se po kovových postelích, které všechny vypadají jako jeden velký pelech. "Kde je místo," usmívá se bezzubě. Zezadu se na něj lepí jeho věrný pes. "Jeden bez druhého se nehne na krok," podotkne Olga. "A jak se oteplí, oba utečou," pošeptá ještě.

Pelíšek si vedle nás na dece udělal šedý ...pouliční směska. "Chudák, byl tři neděle zavřený v bytě se svým mrtvým páníčkem, který se jmenoval se Alois Novák. A tak teď psovi říkáme Lojzík."

Když jde o týrání starých lidí a psů, brečím za korunu. Někteří se k nim chovají jak k psům.

Kráska s dogou

Prvního psa dostala Olga v osmi letech. Od tatínka, ačkoliv on prý nebyl právě velkým milovníkem domácích mazlíčků. "Pracoval u popelářů. Jednou našel na popelnici v rádiovce štěně a přinesl mi ho. Byla to Míša a brzy uměla i kotrmelce a přemety. Když pak tatínek za tři roky umřel, pořídily jsme si dalšího psa."

Útulek pro týraná a opuštěná zvířata

Jakmile pak šla matka paní Abrahamové do důchodu, rozhodla se, že bude pomáhat v psím útulku. Za čas měla pochopitelně své oblíbence. Netrvalo dlouho a staraly se o osm psů. Protože bylo neúnosné mít tolik zvířat v jednom bytě, hledaly nějakou chalupu.

"Žily jsme z výplaty do výplaty. Já pracovala v administrativě v ČKD, takže jsme hledaly spíš ruinu." První útulek si zařídily u Nymburka. Do Prahy ho přestěhovaly až ve chvíli, kdy jim střecha padala na hlavu. "Jezdila jsem tam za mámou z Prahy devět let i třikrát týdně. Stálo mě to také spoustu peněz, proto jsem pak sháněla něco v Praze. Teď už jsme tady sedmý rok," vzpomíná paní Abrahamová.

Ze všech psů má Olga nejraději dogy. "Je to elegantní královské plemeno. Měla jsem jich několik, s jednou jsem dokonce v mládí ve Svazarmu získala pět ze sedmi možných zkoušek." Nutno říct, že je to docela atraktivní představa: dlouhonohá blondýnka s vlasy do půl zad a s dogou po boku! V té ale době utržil její půvab k první jizvy. "Nebudu si hrát na hrdinku, samozřejmě, že mě občas nějaký pes kousnul, ale jen jednou to bylo na tři stehy, protože jsem mu při výcviku špatně nastavila rukáv."

Olga Abrahamová a nesvéprávná Irenka - útulek pro týraná a opuštěná zvířata

Pes nechtěl manžela v posteli

Po dvou hodinách vyprávění o psech nám ale v životě paní Abrahamové chyběli lidé. Kromě maminky a bezdomovce Fandy, nic moc. A také v něm nebyly žádné děti, což by mohl být ten důvod, který její život definitivně nasměroval mezi psy. Bylo jasné, že se čtyřnohými přáteli má lepší zkušenosti než s těmi dvounohými.

"První manželství ani první těhotenství nevyšlo a pak už jsem děti mít nemohla," svěřuje se přece jen paní Olga, i když není nadšená, že chceme psát i o jejím soukromí. S druhým manželem jsou svoji už 22 let. Oba dva partneři její čtyřnohé lásky tolerovali. "Nešla bych do vztahu s někým, kdo by neměl rád psy. Ale nebylo to vždycky jednoduché. Bylo období, kdy pes nechtěl mého muže pustit vedle mě do postele. Jindy mu jeho syn přede mnou vyčetl, že doma měli všechno ve žlutém a táta mu nedovolil si psa pořídit. A teď, že jsem ho úplně zblbla a on spí se psem v jedné posteli," vzpomíná namátkou Olga.

Dneska už jsou všichni v důchodu a v péči o opuštěné psy se střídají. Pomáhá jim ještě Irenka, dvaapadesátiletá mentálně postižená žena, kterou si před čtyřmi lety vzala paní Abrahamová u ústavu k sobě domů. "Znala jsem její maminku, která musela dát do útulku svého pejska, protože onemocněla a nemohla se o něj starat. Nakonec se o psa starala moje máma a já se s paní skamarádila. Chodila jsem s ní i do ústavu za Irenkou. Když paní zemřela a já šla do důchodu, vzala jsem si její dceru k sobě."

Útulek pro týraná a opuštěná zvířata

Každý pes štěká jinak

V jednu chvíli se ze dvorku ozve psí zakňourání. Pro laika v tom ruchu okolo nejde o nic mimořádného, ale paní Olga okamžitě reaguje. "To neznělo dobře," podotkne a prosí Fandu, aby se tam šel podívat. Když je vše v pořádku, pokračuje ve vyprávění: "Pomáháme hlavně starým a nemocným zvířatům," říká. Několikrát během naší návštěvy opakuje, že lidi jsou zlí. Jakmile prý vidí, že pes někde dostane najíst a chtějí se ho zbavit, přivážou ho k plotu, nebo rovnou hodí na dvorek. Zato Olga, když vidí, že trpí pes nebo starý člověk, ´brečí za korunu´, jak sama říká. Dokonce má problém i po smrti svých psů. Problém s kafilérkou. "Dávám je tam opravdu nerada. Raději je pochovám u sebe na zahradě."

Olga Abrahamová - Útulek pro týraná a opuštěná zvířata


Spolupráci s televizním pořadem Chcete mě jsem musela ukončit. Po odvysílání jsem z deseti nabízených psů třeba dva umístila, protože je dávám jen slušným lidem. Jenže hned pět i víc mi jich sem lidi přivezli. Záhy tu nebylo místo, protože podle veterináře tu můžeme mít jen 30 psů.

Lidé se prý často chovají k psům, jako k psům, řekne doslova. Myslí tím, že se k nim chovají špatně, přesto mě ta zvláštní věta zarazí. Jaké je vlastně to ´správné psí zacházení´? "Kromě žrádla a vody, musí mít pes pohyb, teplo, sucho a hlavně přátelský přístup. Jsou vděční za pozornost svého pána. Měli by umět reagovat alespoň na základní povely. Na druhou stranu - do postele nepatří, i když v tom já nejsem právě příkladem."

Nakonec paní Abrahamová vytahuje balíček piškotů od laskavé sponzorky a její čtyřnozí miláčci se seběhnout ze všech koutů. "No jo, i ty, doktore," povídá si s nimi. Moc jí v tu chvíli nevěřím, když tvrdí, že nebýt její mámy, útulek by už dávno neexistoval.

Doktor? Říkáte mu Doktore? "Tenhle pejsek mě vždycky upozorní na každé zranění. Napřed jinému ránu olíže a pak mi to přijde říct," vysvětluje majitelka útulku, která nejenže všechny svěřence zná jménem, ale pozná je také po hlase. "Každý pes totiž štěká jinak," říká.

Útulek pro týraná a opuštěná zvířata

Autoři: ,




Nejčtenější

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

Neuroložka prof. MUDr. Marcela Lippertová-Grünerová, ph. D. působila celou řadu...
Neuroložka: Mozkové buňky umí spáchat sebevraždu, ale to my nechceme

„Mozkové buňky mohou spáchat sebevraždu. Mají jakýsi,červený knoflík’, který buď stisknou, nebo ne. My se je snažíme přesvědčit, aby ho nemačkaly, protože je...  celý článek

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Další z rubriky

Klidnou dovolenou bychom si přáli všichni, někdy se ale promění v noční můru.
Slibovali ráj, bylo to peklo. Co dělat, když na dovolené přijde problém?

Jste na dovolené a místo odpočinku se každý den nervujete s tím, že je něco špatně? Na nedostatky upozorněte hned na místě. Když nedojde k nápravě, reklamaci...  celý článek

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Jana: Setkání s první láskou po dvaceti letech mi změnilo život

Vždy u mě rozum vítězil nad srdcem. Tvrdě jsem na sobě pracoval, abych se dostal tam, kde jsem teď. Zakolísal jsem jen jednou, je to už 20 let, ale ustál jsem...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu
5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu

Jedni je milují, druzí se jim vyhýbají obloukem. Jsou parfémy, které vyvolaly tak ostrou reakci, že si jiné přízvisko ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.