Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravda o sulfátech v kosmetice: čistí, pění, myjí i škodí

  0:30aktualizováno  0:30
Kosmetika s označením „bez sulfátů“ je čím dál víc v kurzu. Zní to lákavě: šampon, kondicionér nebo třeba zubní pasta bez potenciálně zdravotně závadné chemie, ale se stejnými účinky, jaké mají ty běžné. Jenže jsou sulfáty doopravdy takové zlo?
Sulfáty SLS a SLES umí mýt vlasy, čistit pleť, vytvářet pěnu, ale mohou taky...

Sulfáty SLS a SLES umí mýt vlasy, čistit pleť, vytvářet pěnu, ale mohou taky nepříjemně dráždit. | foto: Profimedia.cz

Kde všude je najdeme?

„Sulfáty, čili sírany jako takové, jsou součástí mycích a čisticích prostředků, už desítky let se používají v průmyslových provozech a v domácnostech,“ vysvětluje Vojtěch Kaštánek z Bomton studií. „Fungují jako detergenty, to znamená, že odstraňují nečistoty z povrchu tím, že je smáčí a převádí do vody. Následně se smyjí.“

Nakupujte chytře

Dodává, že existují dokonce sulfáty, které jsou zastoupené v mezibuněčné hmotě chrupavek či kloubů; nás ale zajímají ty, které se přidávají do kosmetických přípravků. Nejčastěji to bývají sodiumlaurylsulfát (na obalech je uvedený jako Sodium lauryl sulfate nebo SLS) a laurethsulfát sodný (Sodium laureth sulfate, SLES).

Jsou to látky, které většina z nás běžně používá v čisticích nebo sprchových gelech, pěnách do koupele, šamponech, kondicionérech a dokonce i v zubních pastách. Kromě toho, že čistí povrch pleti, vlasů nebo ústní dutinu, fungují jako pěnidla. „Už dlouhá léta jsou předmětem opakovaných toxikologických studií, které se snaží prokázat jejich karcinogenitu,“ podotýká Vojtěch Kaštánek. Podle něj jsou to však nepodložené informace. „V databázi známých chemických látek žádné podobně nebezpečné vlastnosti nenajdeme.“

Opravdu škodí zdraví?

Za pravdu mu ve svém eseji dává i americký lékař a podnikatel Joseph Mercola. Upozorňuje na to, že studie, které se škodlivostí SLS (případně SLES) v minulosti zabývaly, často pracovaly s vyšší koncentrací látek než jakou běžně používáme: „Výzkumníci při mnoha experimentech laboratorní zvířata přímo krmili SLS nebo jim ho aplikovali do očí. Není proto překvapivé, že jim zrovna neprospíval. I přírodní látky, jako je skořicový či oregánový olej, mohou být v tak vysoké koncentraci škodlivé,“ vysvětluje Kaštánek.

Množství SLS, které se nám do těla dostane přes kůži nebo ústy při běžném užívání, je zanedbatelné. „Větším problémem by mohl být dlouhodobý kumulativní efekt opakovaného používání. Na ten se bohužel dostatek studií nezaměřuje, a to se týká všech chemikálií v kosmetice. Nejde jen o to, že se opakovaně vystavujeme jedné látce, ale i o to, jak na nás dnes a denně působí kombinace mnoha různých chemikálií,“ dodává odborník.

Mohou nás dráždit?

Zmiňuje i několik důvěryhodných studií, které se zaměřovaly právě na sulfáty v kosmetice. Například vědkyně z newyorské Yeshiva University v roce 1997 popsaly, jak působí SLS v ústní vodě. „Zjistily, že sodiumlaurylsulfát může odírat sliznici v ústní dutině a nepříjemně pálit,“ uvádí Joseph Mercola. Další výzkum podle jeho slov našel spojitost mezi SLS a zvýšenou tvorbou aftů v ústech. I to se děje kvůli podráždění ústní sliznice.

Kdo by si měl na SLS a SLES dát pozor:

  • lidé s citlivou pletí
  • lidé se suchou pokožkou hlavy
  • malé děti
  • ti, kdo trpí záněty v ústní dutině

Podle jiné studie může SLS podobně působit i na pokožku. Při nadměrném používání z ní obrušuje ochranné oleje, zbavuje ji vlhkosti a někdy ji dráždí. Dráždivý účinek sodným sulfátům přiznává i Vojtěch Kaštánek. „Při aplikaci ve vodném roztoku ve vyšších koncentracích jsou schopné dráždit kůži i sliznici oka. Toto podráždění je však zcela vratné a bez trvalých změn na kůži,“ doplňuje.

Co si z toho odnést?

Pravidlo číslo jedna zní: řídit se zdravým rozumem. Možná zůstanete věrní „své“ značce, možná raději dráždivé přípravky se sulfáty vyměníte za ty, které využívají přírodní náhražku. Ovšem za cenu toho, že nebudou tak dobře pěnit.

V každém případě platí, že je dobré si přečíst seznam ingrediencí: čím víc ke konci SLS a SLES najdete, tím menší je jejich koncentrace v produktu. Ze strachu před rakovinou nebo jinými vážnými onemocněními je však vyřazovat nemusíte.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.