Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úspěch střídavé péče o dítě žádná norma nezajistí, tvrdí zasvěcení

  12:24aktualizováno  12:24
Jsou rodiny, které si střídavou péči nemohou vynachválit. Dcera herečky Barbory Srncové létala za tátou do Švédska už od tří let. Je dospělá a spolupráce rodičů jí pro život jen prospěla. Dobrou zkušenost však nelze "normalizovat", jak prosazuje Ústavní soud, shodují se odborníci i veřejnost.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Střídavá péče

Střídavá péče - Bára Srncová s dcerou Emmou v roce 2006. Herečka nedá na střídavou péči dopustit.

Pokud jde v první řadě o zájmy dítěte, jak se dušuje Ústavní soud (více zde), neměla by o jeho osudu rozhodovat litera zákona, ale zdravý rozum, který dokáže posoudit konkrétní situaci dítěte, podmínky, jaké mu rodiče pro další rozvoj nabízejí, a samozřejmě osobnost dítěte jako takového.

"Střídavá péče mi přišla jako nejlepší řešení a stěhování mi vůbec nevadilo, byla jsem ráda, že můžu být s mámou i s tátou," říká dnes třiadvacetiletá Marie, která střídala domovy od 10 let. "Hlavní bylo, že se rodiče domluvili a nebojovali spolu." Střídavou péči si nemůže vynachválit třeba také moderátorka Daniela Drtinová, která tak spolu s bývalým partnerem vychovává dceru Natálii.

Nucení rodičů do střídavé péče dítěti neprospěje

Aby totiž dítěti střídavá péče skutečně prospívala, musí být splněn nejeden předpoklad, tvrdí odborníci i laická veřejnost. Shoda rodičů stojí na prvním místě, zatímco Ústavní soud nabádá obecné soudy, aby pro střídavou péči rozhodovaly i v případě, že je jeden z rodičů proti.

"Pokud dohoda funguje, je střídavá péče pro dítě přínosná," uvádí sociolog Ondřej Bouša z institutu výzkumu dětí a rodiny při Masarykově univerzitě. "Nebezpečí vidím v případě, kdy jeden z rodičů s rozhodnutím soudu ostře nesouhlasí. Pokud jsou totiž rodiče v neustálém konfliktu, je velmi vysoké riziko, že do něj bude dítě zatahováno. To pro něj má samozřejmě negativní dopad," uvažuje sociolog.

Soulad mezi rodiči by měl panovat nejen v tom, že dítě bude mezi nimi pendlovat, ale také ve výchově, v tom, že se nebudou před potomkem navzájem očerňovat nebo že dítě neodtrhnou od jeho kamarádů. Mělo by také být jasno, kdo bude co platit.

Zcela proti paušálnímu nařizování střídavé výchovy je psycholog Jeroným Klimeš. "Nejen Ústavní, ale většina opatrovnických soudců jen generují libivé kecy, ale o skutečný zájem dítěte jim nejde...." Paušální nařizování střídavé výchovy podle něj už dnes znamená, že soudy dělají a budou dělat paušální rozhodnutí, a pak už vůbec nebudou řešit otázku, zda to danému dítěti vyhovuje, nebo ho to poškozuje.

Soudci mají podle Klimeše chránit děti před psychopatickými rodiči a týráním a ne nařizovat střídavou výchovu s takovými rodiči a tím to týrání de facto legalizovat. "Takto se soudci jen stávají spolupachateli zločinů, kteří závadoví rodiče na dětech páchají. Divíte se mi, že mám pak na Ústavní soud takový vztek?" Ptá se renomovaný psycholog.

Snaha dobrá, ale v praxi uškodí

"Když jsou rodiče normální a slušní, může střídavá péče fungovat, ale ve většině případů se rodiče rozcházejí ve zlém a střídavá péče pak nedělá dobrotu," říká Štefan Brída, který spolu s dcerou bojuje o vnučku. "Z osmdesáti procent jsem proti střídavé péči. Rodiče totiž dítě manipulují proti tomu druhému," myslí si a dodává, že ho šokovalo také to, že Ústavní soud prohlásil, že nerozhoduje vzdálenost mezi domovy obou rodičů. "Dcera půjde v září do první třídy. Jak může studovat týden v Brně a týden v Praze? Vždyť je to nesmysl," rozčiluje se.

Známého s dítětem ve střídavé péči má i čtenářka Diva z diskuzní Kavárničky. "Každý z rodičů má absolutně odlišné nároky na školní povinnosti. Otec je na rozdíl od matky na to dítě šíleně náročný. Myslím, že střídavka je pro děcko větší zátěž, než kdyby stabilně bydlelo u jednoho z rodičů."

Pro čtenáře s přezdívkou Pimon je střídavá péče zajímavá, i když v ní vidí mnoho úskalí, což byl jeden z důvodů, proč vydržel se ženou tak dlouho. "Nebýt obav z výchovy potomků, tak jsem manželství ukončil o dvacet let dříve."

Z dítěte podle něj ve střídavé péči mnohdy vyroste vyčůraný zmetek, který parazituje střídavě na obou soupeřících rodičích. "Doporučuji návštěvu psychologa a hlavně dohodu na základních mantinelech výchovy potomka," poradil by rozvádějícím se rodičům.

Psycholog: subtilní situaci nemůže řešit otrocká norma

"Nerad bych se dožil stavu, kdy se i tak subtilní záležitosti budou řídit nějakou otrockou normou," uvažuje nad nejnovějším usnesením Ústavního soudu rodinný poradce psycholog Petr Šmolka. "Střídavá výchova je jistě dobrou možností, neměla by se však stát možností jedinou, nebo automaticky nařizovanou."

Psycholog nic nenamítá v případě, že se na ní rodiče při rozvodu dohodnou, zvláště pokud jsou schopni najít si bydlení ve stejném teritoriu, aby dítě nemuselo měnit školu, zájmové aktivity a přátele.

"Podle mého soudu je nešťastné, že se problematiky střídavé výchovy ujaly někdy značně militantní antagonistické skupiny. Pak se z formy výchovy dětí po rozvodu stává nikoli společný úkol, ale často spíše prestižní souboj," myslí psycholog a dodává, že rozhodnutí o výchově na dobu po rozvodu není ničím, co by se časem nemohlo modifikovat podle situace obou rodičů a zájmů dětí.

"Přimlouval bych se za postup, kdy v okamžiku rozjitřených emocí okolo rozvodu rozhodne soud o dětech tak, aby to v dané chvíli bylo pro oba rodiče alespoň akceptovatelné, a pak, s odstupem, kdy nejsilnější vášně opadnou, mohl některý z rodičů požádat o změnu výchovy. Což může i dnes, jen se o této možnosti málokdy mluví."

V souvislosti se snahou o preferenci střídavé výchovy se podle Šmolky mnohdy setkáváme i s poněkud nekorektní argumentací, že funguje v zemích, kde má delší tradici. "Výzkumy sice skutečně potvrzují, že tam děti ze střídavé výchovy prosperují v životě lépe než ty, které byly svěřeny pouze jednomu z rodičů. Nikdo však neprokáže, že jde o vliv formy výchovy, nebo naopak o důsledek větší schopnosti rodičů se dohodnout. Což je pro další osud dětí nepochybně významnější než to, zda je s jedním z rodičů o něco méně než s druhým. Mnohé lze vyřešit i širokým stykem rozvedeného rodiče s dětmi. Především tam, kde pro někoho (častěji pro matku) je střídavá výchova zatím emočně těžko přijatelná."

Jste pro střídavou péči o dítě po rozvodu rodičů?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 30. června 2014. Anketa je uzavřena.

ANO 3565
NE 2836
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.