Vědci v pokusu vystavili osoby 25 minut velmi hlasitým podnětům - ostrému vyzvánění telefonu či klapotu psacího stroje.
Hluk nebyl pravidelný a občas dosahoval hodnot podobných úderům sbíječky. V následné dvanáctiminutové pauze dostali účastníci možnost odpočinout si nad časopisy a pochoutkami, mezi nimiž byl sýr, čokoláda, chipsy i nízkotučná kukuřice či želé.
V další části pokusu dostali za úkol najít cestu z bludiště, které nemělo žádný východ. Míra stresu se měřila úrovní krevního tlaku a tepu. Ženy s nejvyššími hodnotami po zkoušce sáhly po tučných soustech a ve srovnání s ostatními jich zkonzumovaly dvojnásobek. Muži jedli stále totéž bez ohledu na míru zátěže.
"Je zajímavé, že když jsou lidé v práci vystaveni hluku, přizpůsobí se. Vykonají práci kvalitně, ale musí vynaložit velké úsilí na to, aby si nevšímali ruchů z okolí. Platí za to psychickou únavou, která se projeví, jakmile zdroj stresu odezní," řekla Laura Cousinová-Kleinová z oddělení behaviorální psychologie.
Odborníci radí, aby si lidé uvědomovali vliv stresu a naučili se ho odreagovávat něčím jiným než jídlem. Výsledek zkoušky ve skupině mužů vědci vysvětlují tak, že muži si věci neberou tolik k srdci. Umí si říci: Stalo se, nechme to být.
