Rybí maso nebývalo ještě koncem 19. století typickou štědrovečerní specialitou. V českých rodinách kralovaly především luštěniny a obiloviny, v těch bohatších maso různého druhu. Maso z kapra bylo drahé a špatně dostupné, tak si ho dopřávali především ti, kdo bydleli v některé rybníkářské oblasti.
Teprve na začátku 20. století na našem stole kapr zdomácněl, nejprve ovšem v podobě na černo, kdy se vařené kapří maso podávalo v omáčce s ořechy, švestkami, rozinkami, povidly a perníkem.
Smažený kapr (nebo telecí řízek) s bramborovým salátem doputoval do české vánoční tradice z Rakouska, které nám bylo v posledních stoletích velkou gastronomickou inspirací. V českých domácnostech se tento slavnostní pokrm uvelebil především za první republiky a v mnoha rodinách je doma až dodnes.
„Telecí maso je výborná štědrovečerní alternativa, zejména pokud zrovna nemusíte kapra nebo jinou rybu,“ podotýká Vít Morkus z Pražského řeznictví. Řízek by podle něj měl být ideálně z kýty a krásně dotenoučka rozklepaný. „Pokud chcete mít jistotu opravdu dobrého masa, sáhněte po tom od českých chovatelů,“ dodává.
Lidé zejména z vyšších vrstev si za první republiky také pochutnávali na šnecích, kteří se k nám dostali z Francie.
Z tradiční české kuchyně naopak až do dnešních dnů přetrvává obliba připravovat na Štědrý den jídla z luštěnin nebo obilovin. Místo rybí polévky se tak často vaří slavnostní polévka z hrachu a tradiční kroupový kuba také není žádnou popelkou. Tmavou barvu dodávala tomuto pokrmu houba stroček trubkovitý, která se ovšem už dnes téměř nepoužívá.
Zkuste letos nechat kapra kaprem a připravte si doma prvorepublikovou štědrovečerní večeři sestávající z hrachovky, kuby a výborných telecích řízků s bramborovým salátem.
