Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mozek až tak nestárne, jen my jsme línější. Jak udržet paměť ve formě?

  0:49aktualizováno  0:49
Čím jsme starší, tím více zapomínáme, špatně si pamatujeme a hůře si zvykáme na nové věci. Důkazy o tom, že se s naším mozkem s postupujícím věkem něco děje, zažívá každý z nás. Přesto jsou vědci přesvědčeni, že se mozek ve stáří dá udržovat ve výborné kondici.
mozek (ilustrační foto)

mozek (ilustrační foto) | foto: MF DNES

Mozek podle nich nemusí pracovat hůře, pokud pro to něco uděláme. Dokonce můžeme účinně předcházet Alzheimerově chorobě.

Stárnout lze zdravě

To, že by stárnutí mělo vliv na snížení funkcí v mozku, vyvrátila v nedávné studii profesorka zkoumající neurony na Univerzitě Cambridge Lorraine Tylerová.

 „Ve společnosti panuje obecné přesvědčení, že se stářím přichází fyzické chátrání i nižší mozková aktivita. Ale věda takové tvrzení nedokazuje,“ říká profesorka Tylerová, která je zároveň jednou z iniciátorek programu o „zdravém stárnutí“.

Ke stejným závěrům došel také věděcký tým Michaela Ramscara na Univerzitě v Tübingenu. Závěry jejich experimentu potvrzují, že existují možnosti, jak si zachovat zdravý mozek i ve vysokém věku.

„Stav mozku ve stáří je velice individuální,“ poznamenává k tomu Tylerová. „U někoho dochází ke snížení aktivit, u někoho setrvání na stejné úrovni a u některých lidí se naopak kognitivní funkce zlepší,“ dodává.

Zapomenutý experiment

V roce 1932 probíhal ve Skotsku megalomanský projekt, který podrobil téměř všechny tamní děti narozené ve 20. letech psychologickému a inteligenčnímu testu. V 90. letech se výsledky tohoto testování našly zcela náhodou a staly se součástí velkého vědeckého projektu, který se snaží zmapovat různé etapy mozku během lidského života. Jinými slovy se tento výzkum snaží přijít na to, jak je to s mozkem ve stáří a zda se dají některé jeho funkce v průběhu let zlepšit či zda lze dokonce předejít Alzheimerově chorobě.

Souhrnným výsledkem je, že ano, je v našich silách udržet si mozek čilý i ve stáří. A to je ohromný průlom.

Faktory rozhodující o zblbnutí

Na základě velkého experimentu ve Skotsku, který i po letech vysledoval tehdy testované děti a podrobil je opětovnému zkoumání, se zjistilo, že existuje mnoho faktorů ovlivňujících stav našeho mozku. Třeba kouření.

Dále se zjistilo, že aktivity, které se dosud vnímaly jako prospěšné pro kondici mozku, například luštění křížovek, se ve výzkumu jevily jako úplně bezvýznamné. Naopak učení se, respektive znalost alespoň dvou cizích jazyků, dokáže mozek pozitivně stimulovat tak, že jsou sledovatelné výborné výsledky i ve stáří.

Revoluční výsledky

Co se v našem životě nejvíce podílí na tom, aby nám to pořád dobře myslelo? Pokud pomineme genetickou predispozici, která ovlivňuje vývoj mozku pouze zhruba z 20 procent, velkou měrou na mozek kladně působí pohyb. Na to se zaměřil Kirk Erickson z Univerzity v Pittsburghu. Jeho studie sledovala 120 seniorů ve věku od 50 do 80 let, kteří většinu dne proseděli doma na gauči.

„Chtěli jsme tyto lidi dostat z pohovky, co nejdál od televize a zvýšit jim tepovou frekvenci,“ říká k experimentu Erickson. Smyslem pokusu bylo zjistit, zda změna v režimu směrem k větší pohybové aktivitě dokáže nějakým způsobem modifikovat hipokampus, což je část velkého mozku, ve které se jako v jedné z prvních oblastí objevují známky Alzheimerovy choroby.

„Tato oblast mozku ukazuje nejdrastičtější pokles ve starším věku,“ vysvětluje Arthur Kramer z Univerzity Illinois. „Každoročně ztrácí jedno až dvě procenta objemu.“ To nastává proto, že mozkové buňky nedostávají časté impulzy k aktivitě, a proto ochabují a zmenšují se.

Stačí jen chůze

Sledovaní senioři byli náhodně rozřazeni do dvou skupin. První skupina měla za úkol třikrát do týdne provozovat čtyřicetiminutové procházky po okolí. Druhá skupina dělala strečing a lehké posilování. Experiment přinesl překvapivé výsledky.

Hipokampus seniorů z první „chodící“ skupiny se zvětšil, zatímco u druhé skupiny se tato část mozku smrštila o průměrné procento, ke kterému dochází v důsledku stáří. Prakticky to znamenalo, že kdyby tato skupina zůstala na gauči a nedělala nic, mělo by to na jejich mozek podobný vliv. Ve výsledku však výzkumníci nedokázali přesně přijít na to, proč ke zlepšení stavu mozku stačí pouhá procházka.

Proč myslíme pomaleji?

Podle profesorky Lorraine Tylerové se stáří mozku odráží především v kumulaci velkého množství zkušeností a informací. „Starší lidé dokážou využít při konverzaci nebo popisu věcí bohatší slovník než mladší ročníky. Ovšem zhruba od 40 let začínají hůře hledat slova, kterými by vystihli to, co chtějí skutečně vyjádřit. Musí proto dlouho přemýšlet,“ vysvětluje Lorraine Tylerová důvod, proč jsou lidé ve vyšším věku pomalejší ve vyjadřování. Ale to prý nesouvisí se zhoršením poznávacích funkcí.

To potvrzuje i experiment Michaela Ramscara z Univerzity v Tübingenu: „Náš mozek je na tom podobně jako počítač. Když si koupíte nový, v mžiku se nastartuje, je rychlý a výkonný. Jenže jakmile s ním delší dobu pracujete a ukládáte do něj spoustu informací, procesy uvnitř se zpomalují.“ Jeho pokus se zakládal na sestavení počítačového modelu, který měl představovat lidský mozek. A každý den učili výzkumníci tento počítač novým slovům. Postupně se proces počítače rapidně zpomaloval.

Stárnutí jako výhoda

Špatnou zprávou možná je, že se stárnutí mozku v určitých oblastech zamezit nedá. Třeba starší mozek si už nezapamatuje náhodné řady čísel nebo páry slov, která k sobě logicky nepasují jako třeba „kravata“ a „sušenka“. Na druhou stranu to má podle profesora Haralda Baayena své výhody: „To, že se starší lidé učí nesmyslné slovní páry hůře než mladí, jednoduše demonstruje fakt, že starší lidé mnohem lépe rozumí jazyku.“

Klub (dů)chodců

Výzkumy, které potvrdily způsob, jak si zachovat mozek svěží až do smrti, otevřely cestu velkému množství aktivit pro důchodce. Například v Kanadě už existuje mnoho takzvaných vycházkových klubů, které organizují výšlapy pro mobilní seniory. Nebo se nově zavádějí kurzy hry na klavír či kytaru pro osoby starší 60 let. Podobně prospěšné jsou nejen pro mozek, ale i psychiku třeba kurzy psaní na počítači, učení se cizích jazyků nebo tanec. To jsou ovšem aktivity, které se doporučují provozovat i během produktivního života, aby mozek nezlenivěl.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.