Bez zásad takzvané hlasové hygieny by se profesionálové rozhodně neobešli, citlivé zacházení si ovšem zaslouží i hlasivky všech ostatních. Člověk, který neumí s hlasem správně zacházet, nejenže svým projevem spíš rozdrásá než pohladí uši posluchačů: horší je, že si časem může hlasivky poškodit. V těžších případech tak, že mu bude činit problémy normální komunikace z očí do očí.
"O tom, že neumím správně ,posadit hlas', jsem se dozvěděla až ve čtyřiceti letech, když mi při mluvení začalo vadit nesnesitelné škrábání v krku," svěřuje se klatovská učitelka Jolana T. "Nesměla jsem pak měsíc promluvit ani slovo a teprve od té doby jsem se začala myslet na to, jestli někdy hlasivky zbytečně nepřepínám."
"Právě správné posazení hlasu, takzvaně do masky, umožní dosáhnout maximálního efektu při minimální zátěži hlasivkových vazů," vysvětluje Ivana Vondrovicová. "Maskou se rozumí části obličeje a hlavy, ve kterých má zvuk rezonovat, aby se vynakládané úsilí na jeho tvorbu zužitkovalo co nejlépe. Naopak při chybném posazení rezonuje zvuk buď v nose, nebo v krku."
Posazení hlasu je nejlepší trénovat s pomocí učitele nebo foniatra. K nácviku slouží takzvané ladičky - skupiny souhlásek a samohlásek, které se mají opakovat tak dlouho, až člověk cítí rezonanci či brnění na horním rtu, ve tvářích a částečně v čelních dutinách. Existuje jich spousta, například "bzumm - bzumm", "mnnn - mnnn", "tydý-tydý-tydý-ný-ný-ný", "jaúúú - jaúúú"... Dobré je rozcvičit se před každým náročnějším projevem, zvláště poránu, když ještě nejste rozmluvení.
Správným posazením hlasu ovšem zásady hlasové hygieny nekončí. K závažným chybám patří nepřirozené zvyšování hlasu (někdo jen hlasitě nasazuje první slabiky, aniž by si to uvědomoval), silné kouření, mluvení v zakouřeném či prašném prostředí a přemáhání se v situacích, kdy je člověk nějak indisponován kvůli nemoci nebo třeba jen přechodným překrvením hlasivek. Překrvení může být i důsledkem hormonálních změn, například u žen v době menstruace.
Prvním příznakem přetěžování hlasivek bývá jejich otok, který se navenek projeví potížemi při mluvení, nejčastěji pak chrapotem. Nevysvětlitelný chrapot, který trvá několik dní nebo se častěji opakuje, by měl být prvním varováním, že je potřeba navštívit lékaře.
"Otok se dá ještě dobře odstranit léky a šetřením hlasivek, když se však zanedbá, následují další změny, které mohou vyvrcholit až vznikem ,uzlíků' na hlasivkách. To je ztluštění hlasivkových vazů v místě, kde se navzájem při tvorbě zvuku dotýkají," vysvětluje pražský foniatr Jindřich Fišer.
Odstranění uzlíků už se často neobejde bez operace. Po operaci a rekonvalescenci není sicečlověk nijak hendikepován, pokud se ale ke svému hlasu bude chovat stejně macešsky jako dřív, uzlíky pravděpodobně vzniknou znovu.
"Mezi pacienty, kteří si ublížili přepínáním hlasivek, mám dokonce i mnoho malých dětí," říká doktor Fišer. "Těm lze samozřejmě těžko vysvětlit, že existují jakási pravidla hlasové hygieny, je tedy na rodičích, aby jejich hlasové projevy přiměřeně korigovali. Některé jsou jednoduše ,ukřičené', jiné zase rády napodobují nejrůznější hlasité zvuky, například pištění pneumatik."
Kdy se poradit s foniatrem
- pokud občas trpíte nevysvětlitelným chrapotem
- jestliže po delším slovním projevu míváte jakékoliv potíže s hlasem nebo vás po něm bolívá v krku
Šestero hlasové hygieny
- Dbejte na to, aby váš hlas rezonoval v obličejových dutinách a na horním rtu. Pokud se to nedaří, vyhledejte odborníka.
- Vyhýbejte se mluvení v prašném a zakouřeném prostředí.
- Zbytečně nezvyšujte hlas.
- Při delším slovním projevu si vezměte k ruce vlažný nápoj bez bublinek.
- Nepřecházejte onemocnění dýchacích cest.
- Jste-li v hlasové indispozici (kašel, rýma, překrvení hlasivek), mluvte co nejméně a potichu.
 "I když to není příliš časté, v některých případech si mohou hlasivky vykřičet už kojenci", upozorňuje pražský otorinolaryngog Jindřich Fišer. |
