Je jedno, jestli jste Francouzi a říkáte "la gueule de bois“ neboli dřevěná ústa, Němci, kteří používají termín Kater tedy kocour čili kocovina, nebo Japonci s jejich "futsukajoj“ – dvoudenní opilost. Pokaždé jsou symptomy úplně stejné: bolest hlavy, nevolnost, třes, zhoršené vidění, překyselení žaludku, sucho v ústech a malátnost.
Během staletí lidé hledali lék, kterým by se kocovina dala rychle a snadno omezit. V antice tak Plinius starší spoléhal na syrová vejce sov, alžbětinská Anglie si libovala v úhořích naložených ve víně či žabích stehýnkách. V devatenáctém století neváhali ani vypít sklenici horkého mléka se sazemi! A v dnešní době se spoléháme na mastné jídlo, kávu, mléko, citronádu či řadu léků, přípravků a bylinných výtažků.
"Od aspirinu a banánů přes vajíčka a spousty vody, při hledání na internetu člověk narazí na bezpočet možností, jak se kocovině vyhnout či ji léčit. Žádný vědecký důkaz nicméně nepodporuje ani jednu takovou léčbu nebo efektivní prevenci,“ napsali američtí lékaři Rachel Vreemanová a Aaron Carroll ve svém článku, jenž vyšel v odborném časopise British Medical Journal.
V roce 2005 tým britských a nizozemských vědců testoval klinicky užití tří léků – kyseliny tolfenamové, propranololu a tropiestorunu – a několika potravinových doplňků obsahujících sušené kvasnice, brutnák, artyčok a opuncii. Podle výsledků mohou symptomy ulehčit kvasnice, brutnák a kyselina tolfenamová, pomoci může také opuncie, ale neexistují žádné lékařsky významné důkazy, že by některý z uvedených léků či přípravků byl skutečně účinným lékem na kocovinu. "Jinak řečeno, kdo se chce vyhnout kocovině, nesmí pít nebo musí pít mírně," tvrdí lékaři s tím, že během konzumace alkoholu je třeba pít především dostatek vody a být před pitím nasycený. Pomáhá také tučné jídlo, které chrání žaludek, ale spolu s alkoholem vede k výraznějšímu přibývání na váze.
