1. Děti si tříbí mlsné jazýčky
Průzkumy ukázaly, že školáci, kteří večeří častěji se svou rodinou, jedí celkově mnohem víc ovoce a zeleniny. Podle harvardských vědců (i podle selského rozumu) je to tím, že se do konverzace u stolu celkem snadno propašuje osvěta o okurkách nebo brokolici. Víte, že si děti pravidelně večeřící s rodiči častěji oblíbí „to zdravé“, i když jim to zpočátku nechutná? Netvrdíme, že se přetrhnou kvůli růžičkové kapustě, ale rozhodně se naučí líp si vybírat. I mimo domov a mimo váš dohled.
2. Budou šťastnější
Minnesotští odborníci vysledovali, že děti, které častěji jedí se svou rodinou, mají nejen menší sklon ke špatným stravovacím návykům, přejídání apod., ale také o dost méně tíhnou k depresím nebo úvahám o sebevraždě. Skoro to vypadá tak, že rodinná večeře funguje jako lék na špatnou náladu!
3. Šance na lepší vysvědčení
Čtěte v magazínu Rodina DNES Dalších šest důvodů, proč je dobré se večer setkávat u rodinného stolu, si přečtěte už v pátek v magazínu MF DNES Rodina DNES.  |
Ukázala se i další překvapivá věc. Teenageři, kteří jedí se svými rodiči méně než třikrát týdně, mají ve škole horší známky. Američanka Miriam Weinstein ve své knize Překvapivá síla rodinného stravování píše, že adolescenti, kterým rodina dopřává večeře nebo obědy u společného stolu, jsou dvakrát častěji jedničkáři než jejich spolužáci, kterým to dopřáno není!
Jak to? Že by to bylo tím, že u stolu mají příležitost konverzovat s dospělými? Pochytají od nich slovní zásobu a stimuluje je i jejich zájem. Třeba o to, co se právě teď učí.
4. Dozvíte se, co se děje
Vzpomínáte na „Dobré chutnání a žádné povídání“? Nesmysl. Večeře je ideální čas na to, dozvědět se a vypovědět to nejdůležitější. Asi jste si už ověřili, že na otázku „Co bylo ve škole?“ uslyšíte téměř vždycky „nic“. Zkuste raději: „Co ti dnes udělalo radost?“, „Jak to dopadlo s tím přírodopisem?“ nebo „Usmířila ses s kamarádkou?“. Společná večeře vlastně neznamená jen „Dobrou chuť“, ale hlavně „Rád(a) vás vidím, pojďme si povídat“.
5. „Ne“ cigaretám
Miriam Weinstein také ve své knize připomíná, že dvakrát víc puberťáků, kteří jedí s rodiči u stolu jen výjimečně, má tendenci se nudit. A nudu pak zahánějí alkoholem, drogami nebo cigaretami. Podle průzkumu amerického Národního centra pro závislosti a zneužívání návykových látek (CASA) na Columbia University mladí lidé, kteří večeří společně s rodinou alespoň pětkrát týdně, výrazně snižují pravděpodobnost, že na něčem „ulítnou“.
