Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Žiju si v náručí mladšího muže, pochvaluje si Iva Pekárková

  5:39aktualizováno  5:39
Někdo tomu s nadšením říká trend moderní doby, jiný se rozhořčuje nad lidskou zvrhlostí. Párů, v nichž je žena tím starším a často i bohatším a úspěšnějším partnerem, přibývá. Na dámu ve středním věku, zamilovaně ždímající ruku mladého muže, dodnes lidé nevěřícně zírají. Může takový vztah fungovat? Už devět let to zkouším.

Iva Pekárková s přítelem Kennethem Osiemem Odozim. | foto: Karel Čech, Adam Malý

Když jsem se před devíti lety rozpačitě přiznala kamarádce, že muž, do kterého jsem čerstvě zamilovaná, je skoro o dvanáct let mladší, nadšeně vyjekla: "Jé, ty sis našla mladšího? To je dnes děsně v módě!"

Byla jednou z mála, kdo mému vztahu fandil, ale stejně se mi ta poznámka nelíbila. Vztah přece není sukně nebo kabelka, kterou odložíme, jakmile vyjde z módy. Upřímně řečeno, Kenův věk bylo to jediné, z čeho jsem ze začátku měla trochu strach. Já už jsem dohlédla na čtyřicítku, jemu bylo sedmadvacet.

Co máme společného?

Byli jsme v mnoha věcech odlišní. Ken je Afričan, já Evropanka. Ken má zhruba 150 "blízkých" příbuzných, s nimiž se snaží udržovat kontakt, já udržuju kontakt se dvěma příbuznými. Já ráda chodím po horách a tábořím, Kena bych do stanu nedostala ani párem volů. Já potřebuju ticho a klid na práci, Ken s oblibou vytváří hluk všeho druhu. Ken je křesťan, já agnostička. Jenže jak se po devíti letech ukazuje, nic z toho není podstatné. Rozumíme si v těch nejdůležitějších věcech: oba jsme nenapravitelní poctivci, oba kašleme na módní trendy a máme podobný, nijak zvlášť vřelý vztah k penězům. Kromě toho se prostě máme rádi...

A na věkový rozdíl jsme si zvykli. Ken ho, jak jsem si všimla, nikdy nějak dramaticky nevnímal. Koneckonců v sedmadvaceti už nebyl žádné dítě, byl dospělý muž, který navíc prošel velkou životní štrapácí a věděl, zač je toho loket. Během let jsem se od něj naučila spoustu věcí. Poznámky některých známých, kteří si přáli vědět, jestli jsem si ho náhodou nevybrala proto, abych uspokojila "přirozenou" ženskou potřebu starat se o syna, skutečně nebyly namístě.

Iva Pekárková

Iva Pekárková s partnerem Kenem

Je to přirozené?

Myluju Te

Malý dotazník pro ženy, které mají mladšího partnera. Kdybyste se měla nad novou láskou zamyslet:

  1. Přebrala jste ho vlastní vnučce.
  2. Ráno „poté“ musíte vstávat o půl sedmé, abyste z resortního hotelu na pobřeží stačila dojet na české velvyslanectví a zařídit mu vízum.
  3. Miláček si hlasitě pochvaluje, že jste už dávno po přechodu, a nehrozí tudíž nebezpečí, že s vámi zplodí další, v pořadí deváté nechtěné dítě.
  4. Dva dny po seznámení si z bytu bývalé přítelkyně přinese tři igelitky a od té doby vykládá kumpánům v hospodě, že bydlí u takové milé starší paní.
  5. Pošle vám esemesku MYLUJU TE a omlouvá to tím, že vybraná slova po m ve škole ještě neměli.

    (POKUD SE NIC PODOBNÉHO NEPŘIHODÍ, JE NEJSPÍŠ VŠECHNO V POŘÁDKU.)

Když má muž o dvanáct let mladší přítelkyni nebo manželku, považuje se to za normální snad v každé lidské společnosti, co jich na světě je. Jakmile je to obráceně, začne leckdo zvedat obočí. Prý je to nepřirozené, nevhodné, nemravné. Někteří do vás tepají Biblí: Eva přece vznikla z Adamova žebra, a tudíž je mladší. Jiní se ohánějí sociobiologií, po stovky, možná tisíce generací vytvářenou mužskou "přirozeností", která samce všech věků nutí hledat mladší samici, schopnou přenášet jejich geny dál. Pro ženu je naopak "přirozené" hledat ochranu a zázemí u muže staršího, zkušenějšího, moudřejšího než ona sama.

Něco na tom samozřejmě bude. Mnohé páry typu starší žena - mladší muž se rozcházejí právě proto, že muž touží po dětech, které mu jeho starší partnerka prostě nemůže dát.

Ať už jsou takovéhle vztahy v módě nebo ne, společenský úzus jim není nakloněn. Není jim ostatně nakloněn nikde na světě, jak se zdá. V Evropě a Americe se už léta traduje, že na Papui-Nové Guineji starší ženy "tradičně" zasvěcují mladší muže do tajů fyzické lásky. Ale když se na to zeptáte nějakého Papuánce, nejspíš vám rozpačitě vysvětlí, že v jeho zemi skutečně existuje výroční festival, na němž se podle všeho občas něco podobného přihodí. On osobně však nezná nikoho, kdo by měl takové štěstí.

Budete se divit, podle statistik má zhruba třetina žen mezi 40 a 69 lety partnery mladší o deset nebo více let. Jejich vztahy netrpí žádnou z chorob, jakých se tak bojí tradicionalisti. Nejsou to přelétavé vztahy, vydrží v průměru třináct až patnáct let a často končí smrtí jednoho z partnerů. Ženy v nich nehrají úlohu vykradaček kolébek a svůdkyň, většinu takových vztahů iniciovali muži. A mladíci, kteří si vyberou starší ženu, obvykle nehledají maminku, ale vyspělou, rozumnou, citově vyrovnanou partnerku do života.

Tyhle "nepřirozené" vztahy často vznikají z lepších důvodů a jsou trvalejší než vztahy "obvyklé" a "společensky zdravé". Ale zdá se, že jsou, až na výjimky, výsadou bělošek.

Mladý černoch a stará běloška

Zrovna když jsme před lety s Kenem začali bydlet, dostala jsem od své tehdejší šéfky v Magazínu DNES, kde jsem pracovala, úkol napsat článek o starších (a leckdy skutečně starých) Evropankách a Američankách, které si jezdí zasouložit s krásnými, mladými, černými kluky do zemí jako Gambie. Okamžitě se mě zmocnil stihomam: nedozvěděla se o mé nové lásce? Nenaznačuje mi, velkou oklikou, že bych si měla dát pozor?

Každopádně informace, kterých jsem se dopátrala, nebyly povzbudivé. V řadě turistických destinací na pobřeží Afriky v posledních pár desetiletích vznikl pozoruhodný fenomén: fenomén mužů, kteří nejsou doslova prostituti, ale přesto se přiživují sexem. Poskytují turistkám z Evropy, Austrálie a Ameriky všechno, po čem jen zatouží, a za to se nechávají zvát do restaurací, obdarovávat nákladnými dary nebo, a to je cílem snad každého z nich, pozvat do Evropy, Ameriky či Austrálie.

Předpokladem úspěchu je tady mládí (ve třiceti prý už jsou odepsaní), fyzická zdatnost a schopnost neustále opakovat, jak se jim jejich milenka líbí a jak ji milují. Překvapovalo, jak vyčuraní byli mnozí mladíci a jak naivní mnohé starší ženy. V rezortních městečkách na africkém pobřeží vznikají tisíce a tisíce manželství předurčených k zániku v okamžiku, kdy se mladý muž dostane do bělošské země.

V Londýně jsem pak osobně potkala chlapíka ze Senegalu, který se dostal do Británie díky manželství s Angličankou o dobrých třicet let starší a trestuhodně naivní. Tak jako mnohé jiné utrpěla jeho žena velké zklamání. Pro ni jejich vztah byla láska, pro něj jen příležitost dostat se za moře.

"Miláčku, podej mi brýle!"

Žili jsme s Kenem už rok a já si pořád dávala pozor, jestli náhodou nemá skrytou agendu. Měl řeči, že bychom se měli dát oddat, a já jsem mu vzala vítr z plachet vysvětlením, že jsem ještě pořád vdaná, ale nezdálo se, že by ho to vyvedlo z míry.

Bedlivě jsem ho sledovala dál a na sto procent jsem uvěřila jeho "počestným úmyslům", až když mě dovezl do Nigérie, aby mě seznámil s příbuznými. Měla jsem hrůzu, že mě jeho rodina nepřijme, ať už pro barvu mé kůže nebo proto, že jsem starší, ale bála jsem se zbytečně. Všichni mě milovali a nikdo proti mně slůvko neřekl. Naopak mu pochválili jeho evropskou "manželku". Jeden můj vrstevník, který už léta žije se ženou, která je přesně o tolik starší než on, o kolik je Ken mladší než já, si se mnou občas vyměňuje postřehy "z druhého břehu". Je to poučné.

"Víš, Ivo," doslechla jsem se od něj, "starší ženský jsou skvělý! Jenom teď máme trochu problém s prioritami: já si ještě pořád buduju kariéru, ona se připravuje na důchod. Máme teď každý trochu jiné sny."

Jak dopadne můj vztah s Kenem, až se začnu připravovat na důchod, to nevím. Fakt je, že už tři nebo čtyři roky potřebuju brýle na čtení. Když jsem přestávala vidět na písmenka, Ken se vyděsil: "Co to máš s očima? Běž k doktorovi, honem! Se zrakem si nesmíš zahrávat!" Vysvětlila jsem mu, že s očima nic nemám, jen trpím stařeckou dalekozrakostí. Ken to vzal na vědomí a sám mi brýle podává.

Dobře vím, že tajemství, jak si udržet dobrý vztah, spočívá mimo jiné ve schopnosti ho v jednom kuse nepitvat. Teď však náš vztah pitvám, protože o něm píšu článek.

"Miláčku," obrátím se na Kena. "Proč mě vlastně miluješ? Proč sis mě vybral?"
Ken si mě nevěřícně přeměří. "No přece protože jsi ta nejskvělejší ženská, jakou jsem kdy poznal!"
"Hm... A vážně ti nevadí, že jsem skoro o dvanáct let starší? Fakt ne?"
"Ticho! Chceš, aby to všichni slyšeli?" Rozhlédne se, jako by zjišťoval, kdo poslouchá.
"Uklidni se. Copak je to tajemství? Vždyť to každý pozná."
"Prosím tě, jak by to mohli poznat? Nikdo to nepozná."

No nemám já kliku? Ken je evidentně tak oslepený láskou, že nevidí, jak vypadám. To je pro ženskou ve středním věku hotová výhra v loterii.





Nejčtenější

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie
Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu...  celý článek

Magazín Vogue je ikonou mezi dámskými magazíny.
Magazín Vogue udává trendy už 125 let. Nyní ho ohrožují sociální sítě

Magazín plný luxusu, který si zamilovaly ženy po celém světě, odstartoval kariéru mnoha topmodelek a návrhářů. A přestože je Vogue stále prestižní titul, ubývá...  celý článek

Houbové rizoto
Rostou? Tak honem do lesa! Tyhle recepty užijete nejen na chalupě

Uklidňující procházka lesem mnohdy vyústí ve sběračskou výpravu – zejména, když máte svoje tajná místečka a vezmete si s sebou košík. Co ale s houbovou úrodou?...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

Jít se koupat znamenalo vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se...
OBRAZEM: Koupání před 50 lety: s nubianem, kostkovanou dekou a matračkou

Jít se koupat znamenalo ještě před půl stoletím vyjít ze vrat a k vodě urazit kus cesty. Se srolovanou kostkovanou dekou v podpaží a taškou přes rameno. V ní...  celý článek

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Partner Lucii surově mlátil. Vzala děti, odešla a začíná znovu žít

Ovlivnit budoucnost dětí znamená změnit budoucnost jejich matek. Pomáháme maminkám začít po odchodu z azylového domu nový život, naučit se plánovat, spravovat...  celý článek

ilustrační snímek
Když domek vyhořel, děti musely do ústavu. Pomozme jim k návratu domů

Děti, které vyrůstaly v rodinném prostředí, mají mnohem větší šanci na úspěch v životě a na vlastní spokojenou rodinu než ty, které vyrostly v ústavu. Pomozte...  celý článek

(ilustrační snímek)
Zapomeňte na hádky o penězích, najděte si svůj model hospodaření

V životě jsou daleko důležitější věci. Třeba charakter. S tím nelze než souhlasit, pravda je ovšem taky ta, že jsou to právě peníze, kvůli kterým se ve vztahu...  celý článek

Další nabídka

arome.cz

5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu
5 nejkontroverznějších parfémů: Opium i vůně pohřebního domu

Jedni je milují, druzí se jim vyhýbají obloukem. Jsou parfémy, které vyvolaly tak ostrou reakci, že si jiné přízvisko než "kontroverzní" nezaslouží. A to ať už... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.