Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chybí nám spánek. Ať práce i škola začínají v 10, vyzývá oxfordský vědec

  14:51aktualizováno  14:51
Nutit zaměstnance i studenty přemýšlet a pracovat před desátou hodinou dopoledne se podle oxfordského odborníka Paula Kelleyho podobá trýznění a způsobuje nemoci, stres a vyčerpání. Navrhuje proto, abychom si všichni hromadně nařídili budíčky o pár hodin později.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Paul Kelley se na britské oxfordské univerzitě věnuje biorytmům a tomu, jak se během našeho života přirozeně mění. Podle něj však naše biologické hodiny zdaleka neodpovídají obvyklým pracovním dobám a vyučovacím hodinám. „Máme spánkově deprivovanou společnost,“ prohlásil Kelley na Vědeckém festivalu v Bradfordu. „Velmi to poškozuje naše těla po fyzické, psychické i výkonnostní stránce,“ citoval ho server The Telegraph.

Biorytmy se mění s věkem

Podle jeho výzkumu se běžný desetiletý žák nebo žákyně nedokážou plně soustředit dříve než před půl devátou. Pro šestnáctileté se hranice probuzení podle přirozeného rytmu těla posouvá na desátou hodinu. Studenti vysokých škol a univerzit by podle jeho názoru neměli začínat s přednáškami dříve než v jedenáct hodin dopoledne.

To, že se školáci těžko zaženou do postele před dvanáctou, podle něj není důsledek jejich rebelie, ale jiného nastavení biorytmu. Žáci a studenti pak přicházejí o deset hodin spánku týdně, protože jeho nedostatek se kumuluje. Podle Kelleyho tak děti ve vývoji přicházejí dokonce o víc prospaných hodin, než doktoři pracující na čtyřiadvacetihodinových směnách.

Málo spánku? Hrozí frustrace, stres i oslabená imunita

Spánková deprivace u dětí i dospělých přitom může vést k mnoha obtížím: od vyčerpání přes frustraci, vztek a impulsivní chování až k přírůstku váhy, vysokému krevnímu tlaku, oslabené imunitě a rozvoji psychických onemocnění. Nevyspalost zhoršuje samozřejmě i schopnost koncentrace, dále dlouhodobou paměť a vede k většímu riziku zneužívání alkoholu a dalších drog.

„Pouhým posunutím začátku školy bychom zlepšili kvalitu života celým generacím dětí,“ tvrdí britský vědec. Kelley dříve působil také jako ředitel školy v North Tyneside, kde posunul začátek výuky z půl deváté na desátou. Jeho předpoklady o lepších výsledcích studentů se potvrdily - učitelé pak rozdali o 19 % víc nejlepších hodnocení oproti předchozím letům. Kelley odhaduje, že i na dalších školách by pozdější start mohl přispět ke zlepšení výsledků studentů až o 10 %.

Britské školy začnou v deset

Kelley ale zdůrazňuje, že spánková deprivace se týká i dospělých. Většina z nás se podle něj budí jenom díky budíku, protože naše tělo by se tou dobou prostě přirozeně nevzbudilo, neodpovídá to jeho rytmu. „Naše srdce a naše játra mají jiný rytmus (než naše pracovní doba) a chceme po nich, aby ho o dvě až tři hodiny každý den posunuly. Je to mezinárodní problém, při kterém všichni trpí, ale přitom by nemuseli,“ řekl Paul Kelley.

Prozatím Kelley shání stovku škol ve Velké Británii, které by se zapojily do pilotního projektu. Desítky tisíc britských školáků ve věku od 14 do 16 let tak zasednou po následující čtyři roky do lavic až v deset hodin, jistě ke své velké radosti. Problém snad může nastat pouze pro jejich rodiče v případě, že je do školy vozí a zůstane jim samotným klasická britská pracovní doba od devíti do pěti.

V kolik by byl podle vás ideální začátek školy a pracovní doby? Popovídejte si s ostatními v diskusi.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.