"Čím víc budou zakazovat, tím víc lidí se bude bouřit a dělat to," říká kuřačka jménem Aurora, zatímco Klub kuřáků za toleranci přímo varuje, že "Španělé budou kouřit, i kdyby se cigarety musely do země pašovat".
Ve srovnání se Spojenými státy nebo severní Evropou zůstává Španělskou dál kuřáckou baštou.
"Kryštof Kolumbus dovezl tabák do Evropy přes Španělsko a tady je velká tradice kouření," prohlašuje António Acín z Klubu kuřáků za toleranci, který vznikl na obranu toho, co nazývá práva kuřáků.
V zemi, která se pyšní tím, jak se dokáže těšit radostmi života, je víc než třetina dospělých lidí považována za kuřáky a prakticky na každém rohu ulice stojí bar nacpaný kuřáky a ti šťastně pohazují po chodnících cigaretové špačky.
Jak vyplývá ze statistických údajů z roku 1997, Španělé jsou v rámci Evropské unie nejsilnější kuřáci po Řecích, takže není divu, že protikuřácké kampaně probíhající v dalších zemích zde dostaly visačku "honu na čarodějnice".
Protikuřácké tažení už ale zasáhlo i Španělsko. "Kouření je nejhloupější a nejškodlivější zlozvyk, který kdy lidstvo mělo," hromuje spisovatel Fernando Sánchez-Drago, k čemuž vědec Manuel Toharía dodává, že kouření je "absurdní a iracionální činnost".
Na choroby spojené s kouřením umírá ročně asi 46.000 Španělů, někteří kuřáci ale nikdy argumenty lékařů nevezmou.
Kouření přispívá k duševnímu zdraví, protože uklidňuje, tvrdí Acín v jednom rozhovoru, přičemž dodává, že "cigarety provázejí člověka v nesčetných dramatických okamžicích jeho života od narození až do hrobu".
Kuřáci také upozorňují, že stát si ročně na daních z kuřiva přijde na víc než 500 miliard peset, tedy zhruba na tři a půl miliardy dolarů. Pěstování tabáku, práce v továrnách a prodej kuřiva navíc dává zaměstnání víc než 100.000 Španělů.
A navíc, říkají kuřáci, tolerance kouření chrání lidi před tím, aby se stali úzkoprsými puritány.
"Takové věci jako kouření nás nadřazují nad zvířata," říká novinář Moncho Alpuente a dodává, že "kdybychom dělali jen užitečné věci, život by za nic nestál".
Mnoho lékařů takové argumenty odmítá, ale řada jich také nesouhlasí se striktními zákazy, a to z prostého důvodu, že hodně lidí se nemůže kouření zbavit.
Studie ukazují, že asi třetina z osmi miliónů španělských kuřáků trpí vysokou závislostí. Kolem 80 procent kuřáků by chtělo s kouřením přestat, ale jen malý zlomek je toho skutečně schopen.
"Abstinenční příznaky jako neklid a nervozita se objeví čtyři až šest hodin po poslední cigaretě," vysvětluje doktor Josep María Ramón.
Kuřáci se mohou utěšovat skutečností, že Španělsko je ještě hodně vzdálené protikuřácké atmosféře, jaká panuje v takových zemích, jako jsou Spojené státy. Stejně jako ve Francii a v Itálii nejsou existující zákazy striktně prosazovány.
"Když hodně kouříte, jste vlastně chudák, protože neoceníte chuť dobrého doutníku nebo cigarety," upozorňuje Acín. "Kouření se dá skutečně vychutnat jen čas od času stejně jako gurmánské jídlo - když je člověk zdravý a když nedovolíte, aby to ovládlo vaši vůli, a hodněkrát za dlouhý život," zdůrazňuje.
Ve srovnání se Spojenými státy nebo severní Evropou zůstává Španělskou dál kuřáckou baštou.
"Kryštof Kolumbus dovezl tabák do Evropy přes Španělsko a tady je velká tradice kouření," prohlašuje António Acín z Klubu kuřáků za toleranci, který vznikl na obranu toho, co nazývá práva kuřáků.
V zemi, která se pyšní tím, jak se dokáže těšit radostmi života, je víc než třetina dospělých lidí považována za kuřáky a prakticky na každém rohu ulice stojí bar nacpaný kuřáky a ti šťastně pohazují po chodnících cigaretové špačky.
Jak vyplývá ze statistických údajů z roku 1997, Španělé jsou v rámci Evropské unie nejsilnější kuřáci po Řecích, takže není divu, že protikuřácké kampaně probíhající v dalších zemích zde dostaly visačku "honu na čarodějnice".
Protikuřácké tažení už ale zasáhlo i Španělsko. "Kouření je nejhloupější a nejškodlivější zlozvyk, který kdy lidstvo mělo," hromuje spisovatel Fernando Sánchez-Drago, k čemuž vědec Manuel Toharía dodává, že kouření je "absurdní a iracionální činnost".
Na choroby spojené s kouřením umírá ročně asi 46.000 Španělů, někteří kuřáci ale nikdy argumenty lékařů nevezmou.
Kouření přispívá k duševnímu zdraví, protože uklidňuje, tvrdí Acín v jednom rozhovoru, přičemž dodává, že "cigarety provázejí člověka v nesčetných dramatických okamžicích jeho života od narození až do hrobu".
Kuřáci také upozorňují, že stát si ročně na daních z kuřiva přijde na víc než 500 miliard peset, tedy zhruba na tři a půl miliardy dolarů. Pěstování tabáku, práce v továrnách a prodej kuřiva navíc dává zaměstnání víc než 100.000 Španělů.
A navíc, říkají kuřáci, tolerance kouření chrání lidi před tím, aby se stali úzkoprsými puritány.
"Takové věci jako kouření nás nadřazují nad zvířata," říká novinář Moncho Alpuente a dodává, že "kdybychom dělali jen užitečné věci, život by za nic nestál".
Mnoho lékařů takové argumenty odmítá, ale řada jich také nesouhlasí se striktními zákazy, a to z prostého důvodu, že hodně lidí se nemůže kouření zbavit.
Studie ukazují, že asi třetina z osmi miliónů španělských kuřáků trpí vysokou závislostí. Kolem 80 procent kuřáků by chtělo s kouřením přestat, ale jen malý zlomek je toho skutečně schopen.
"Abstinenční příznaky jako neklid a nervozita se objeví čtyři až šest hodin po poslední cigaretě," vysvětluje doktor Josep María Ramón.
Kuřáci se mohou utěšovat skutečností, že Španělsko je ještě hodně vzdálené protikuřácké atmosféře, jaká panuje v takových zemích, jako jsou Spojené státy. Stejně jako ve Francii a v Itálii nejsou existující zákazy striktně prosazovány.
"Když hodně kouříte, jste vlastně chudák, protože neoceníte chuť dobrého doutníku nebo cigarety," upozorňuje Acín. "Kouření se dá skutečně vychutnat jen čas od času stejně jako gurmánské jídlo - když je člověk zdravý a když nedovolíte, aby to ovládlo vaši vůli, a hodněkrát za dlouhý život," zdůrazňuje.
