Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Slibují vám krásu a kila dolů. Nevěřte, vodu pečlivě prověřujte

  • 62
Nedejte se nalákat na působivé obaly a lákavé slogany. Vodu vybírejte podle složení: pozor na vysoký počet kalorií, sodíku i konzervanty.

Máte příliš nadbytečného tuku? Problémy s pletí? Pak pro vás máme řešení. Zajděte do obchodu, vyberte si vodu, která vám slibuje odstranění zmíněných nedostatků, a máte po trápení. I takto nějak vypadají reklamní kampaně balených vod.

Slibují zdraví, krásu i regeneraci. Přitom se stačí podívat na obal a udělat si vlastní obrázek. Jak se v informacích, kterými nás spotřebitelé zahrnují, vyznat? Není to příliš jednoduché: údaje nenajdeme vždy na stejném místě a často se uvádějí přepočítané na různé objemy. Snažte se tedy ignorovat hubené dívky i přezdravě vypadající obrázky ovoce, vezměte si lahev do ruky a pečlivě si složení prostudujte.

Samozřejmě, že záleží na tom, zda si balenou vodu koupíte jen na oslavu, nebo nosíte balíky vod domů denně. Pokud je však pijete častěji a ve větším množství, pak si obaly raději pročtěte.

Sodíku máte dost jinde

Jedna z prvních hodnot, které byste měli na obalech hledat, je obsah sodíku. Vody, v nichž je ho nejvíce, obsahují až 0,495 gramu sodíku v jednom litru; jiné vody neobsahují žádný. Denní příjem sodíku by přitom neměl překročit 2,4 g denně. Tato doporučení jsou ale překračována, v kuchyňské soli (jejíž jeden gram obsahuje 0,4 gramu sodíku) dostáváme do těla této látky více než dost. Češi konzumují průměrně až 15 gramů soli, doporučeno je ale kolem pěti.

"Proto je každý zdroj sodíku vhodné omezovat. Jeho dlouhodobý nadbytek zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku," vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starnovská. Američtí odborníci každých pět let inovují výživová doporučení a v tom nejnovějším upozorňují zejména na snižování obsahu soli. Pokud to je tedy možné, sáhněte po potravinách a nápojích, které ji neobsahují.

Minerálky nepijte denně

Minerály tvoří celkově podstatnou složku balených vod. Tyto látky jsou pro náš organismus bezesporu velice užitečné, jejich obsah ve vodě však nelze vnímat podle pravidla "čím více, tím lépe".

Za optimální je považováno množství od 150 do 400 mg rozpuštěných minerálních látek v jednom litru vody. Jako minimální mez se uvádí obsah 100 mg/l, jako mez maximální pak 1 000 mg/l.

"Voda s vyšším obsahem minerálů může představovat rizikový faktor pro vznik některých kloubních poruch, přispívá ke vzniku artrózy, způsobuje močové, ledvinové či žlučníkové kameny nebo poruchy slinných žláz," uvedl František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu. Někteří výrobci na etiketách píší, že se jedná o vysoce či nízce mineralizovanou vodu. Jinde najdete jen čísla.

Pokud je obsah minerálů ve vodě příliš nízký, může vést k nemocem spojeným s nedostatkem vápníku a hořčíku. Právě vápník a hořčík jsou dalšími ukazateli, které by vás při složení vody měly zajímat. Čím je obsah těchto látek ve vodě vyšší, tím je voda tvrdší. Odpovídající obsah vápníku a hořčíku ve vodě snižuje především riziko onemocnění srdce a cév. Nízký obsah vápníku ve vodě může mít vliv na výskyt neurologických chorob ve stáří.

Sledujte konzervanty

Novým "trendem" výrobců je zajistit mikrobiologickou čistotu vody a delší dobu trvanlivosti, proto v nich stále častěji nacházíme konzervanty. Jak ale upozorňuje Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, konzervanty jsou totiž v řadě potravin, a proto by se jim alespoň ve vodě raději vyhnula.

,