Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čechům začalo chutnat pivo Ale i speciály. S kupony je koupíte se slevou

  0:01aktualizováno  0:01
Češi i Češky se v poslední době objevují nové pivní světy - roste zájem o produkce minipivovarů, ale i piv typu Ale, Stout nebo pivní speciály. Pokud se v nich nevyznáte, nabízíme vám vysvětlení základních pojmů. Skvělá piva můžete nyní navíc nakoupit s kupony Nákupů Ona Dnes se slevou.

Různé druhy piva Czech Lion z Pivovaru Národní - světlý filtrovaný a nefiltrovaný ležák (11 stupňů) a polotmavý nefiltrovaný speciál (třináct stupňů). | foto: Pivovar Národní

„V posledních letech se různým pivním stylům blýská na lepší časy. Konzumenti začali rozlišovat pojmy kvantita a kvalita a začínají upřednostňovat kvalitu,“ myslí si Josef Troller z obchodu Pivní Mozaika. Podle jeho slov je stále více mužů i žen, co si raději připlatí za jednu třetinku dobrého piva, než aby do sebe za večer otočili tři důvěrně známé půllitry.

Slevové kupony stáhnete zde

Pivo můžete dělit podle všemožných kategorií od počtu stupňů přes způsob kvašení až po to, jestli je či není pivo filtrované či pasterizované. Pokud z toho nejste příliš moudří, tak neklesejte na mysli a pojďte se podívat na nejoblíbenější a nejznámější druhy piva spolu s odborníky.

Spodní kvašení

Piva lze zjednodušeně rozdělit podle druhu kvašení na spodně a svrchně kvašená. Proces přípravy je podobný, avšak liší se typem kvasinek a také teplotou kvašení. U spodně kvašených piv převažují vůně a chutě po sladu, hořkých a aromatických látkách z chmelu. U nefiltrovaných a kvasnicových forem světlých ležáků je žádoucí přítomnost příjemné, slabé vůně a chuti po čerstvých kvasinkách.

Plzeňský ležák

„Spodně kvašená piva se zejména u nás těší větší oblibě. Do této kategorie se řadí i ležák z ječného sladu. Jak už sám název napovídá, po uvaření musí ležák několik týdnů ležet. Každé pivo zraje jinak dlouho a délka ležení je součástí receptury. Správně načepovaný ležák je charakteristický bohatou pěnou,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek piva Pilsner Urquell.

Fotogalerie

Plzeňský pivovar je zakladatelem kategorie pivo plzeňského typu, světlý spodně kvašený ležák se sladovým charakterem tvoří většinu prodaných piv na světě. Kromě světlého ležáku najdete snad každé hospodě na pípě i sladší ležák tmavý.

Svrchní kvašení

Svrchně kvašená piva, kvasící při vyšší teplotě, mají obvykle nižší obsah oxidu uhličitého, což se projevuje menším řízem i méně hustou pěnou.

Hořký Ale

V anglosaských zemích jsou velmi populární svrchně kvašená piva Ale, což je zpravidla vysoce chmelené pivo s výraznou hořkostí a vůní podle použité odrůdy chmele. A podle odborníků v oboru začínají zajímat i české milovníky zlatavého moku

Trappistická piva

Nejslavnějšími pivy Belgie (ale nejenom Belgie) jsou tzv. trappistická piva, která jsou vyráběna přímo mnichy v klášterech. Na světě je pouze jedenáct trappistických pivovarů - šest v Belgii, dva v Nizozemí a po jednom v Itálii, Rakousku a Spojených státech. Mniši svá piva rozdělují zejména podle obsahu alkoholu na běžná (dříve nazývaná enkel), dvojitá dubbel (6 až 8 % alkoholu) a trojité lomcováky tripple (8 až 10 % alkoholu).

Chimay

„Posledních pár let se dostávají čím dál více do povědomí lidí, především díky minipivovarům. Svrchně kvašené speciály hrají v jejich produkci prim,“ vysvětluje Josef Troller. Piva typu Ale se pak dále dělí podle místa výroby nebo trhu, pro který jsou určeny.

Styl American Pale Ale (americký světlý ale, někdy také APA) je podle Trollera charakteristický použitím především amerických chmelů a citrusovou až květinovou vůní. India Pale Ale (též IPA) je pak bratranec APA. Podle pivních sommeliérů patří mezi nejvíce chmelené a tím pádem nejhořčejší pivní styly.

„Obliba svrchně kvašených piv typu Ale, kam se přidávají i někdy neobvyklé druhy chmelů například z Nového Zélandu, vzrůstá. Právě Aly jdou do pivní módy a pivní konzument si je přímo vyžaduje. Ovšem stejně vypije nejvíce piva typu ležák a speciál,“ konstatuje Jaroslav Košťák, sládek Pivovaru Národní.

Temný Stout

Pšeničné pivo

V Bavorsku a Belgii jsou velmi oblíbená pšeničná piva, postupně si získávají své příznivce i u nás. „Pšeničné pivo musí obsahovat nejméně třetinu cukernatého podílu extraktu z pšenice. Díky podílu pšeničného sladu má světlou barvu i bohatou pěnu a silný říz, jak jsme zvyklí u českých piv,“ myslí si Václav Berka z Pilsner Urquell.

Dalším druhem svrchně kvašených piv je Stout. Vyznačuje se velmi tmavou až černou barvou díky praženému sladu, ze kterého se vyrábí. Správně by jeho temná barva neměla propustit ani jeden sluneční paprsek. Stout se podává s nízkou hustou pěnou. I když si u nás postupně získává určitou popularitu, nejrozšířenější je v Británii a Irsku.

„Stout je nejtmavší pivní styl, jaký můžete na planetě ochutnat. Jeho chuť je převážně hodně pražená s tóny kávy a čokolády. Většina lidí zná proslulý irský Guinness. V Česku se tento vynikající pivní styl teprve začíná rozmáhat, a to převážně u minipivovarů - jmenovat mohu třeba sokolovský pivovar Permon,“ říká Josef Troller z obchodu specializovaného na širokou nabídku piva z celého světa.

Stupňovitost piva

„Stupňovitost udává obsah extraktu původní mladiny. Stupně tedy neudávají procenta alkoholu, ale podíl látek, které se během přípravy na varně uvolní ze sladu. Čím více se těchto látek uvolní, tím může pivo mít plnější chuť a označuje se vyšším stupněm,“ vysvětluje Václav Berka.

Jako tzv. desítku označujeme pivo výčepní, dvanáctky jsou pak ležáky a nad 13° piva speciální.

Lahve X-Beer 33

„Nejsilnějším pivem světa byl ještě nedávno Snake Venom „Hadí jed“ ze skotského pivovaru Brewmeister se svými 67,5 % alkoholu. Post nejsilnější pivo na světě je asi nejvíce atakovaným postem v pivovarnictví a neustále se o něj pivovary přetahují. U nás o první příčku bojuje X-Beer 33 z restauračního pivovaru U Medvídků a K32 z pivovaru Kocour,“ vyjmenovává pivní lomcováky Josef Troller.

Filtrace a pasterizace

„Pivo, u kterého se před stáčením do sudů nebo lahví filtrací nejprve odstraní zbytkové pivovarské kvasnice, je filtrované. Pivo je tak čiré, má „jiskru“ a déle vydrží. Rostoucí oblibě se v českých hospodách nyní těší piva nefiltrovaná, která neprojdou v závěru výrobního procesu filtrací a pasterizací. Zůstane v něm tak malé množství pivovarských kvasnic a pivo má o něco plnější chuť, ale musí se vypít ve velmi krátké době po stočení,“ vysvětluje Václav Berka a dodává, že i plzeňský pivovar chystá limitovanou edici nefiltrovaného piva.

Naprostá většina piv, zejména lahvových, je pasterizovaná, tedy prošla rychlým zahřátím a zchlazením, čímž se zabrání množení organizmů, ale lehce se i změní chuť. Nepasterizovaná piva tak nabízejí většinou minipivovary, které jsou schopny svou produkci obratem prodat a nikam daleko ji neexportují.

Autor: pro iDNES.cz




Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.