Slepotu jsem si krátce vyzkoušela. Teď se děsím, aby se nevrátila

Drobné potíže se zhoršeným zrakem jsem zprvu neřešila. Až jsem při cestě autem přes alpský tunel zjistila, že v šeru nevidím. Diagnóza mě šokovala. Mám šedý zákal, a to mi ještě nebylo čtyřicet, na jedno oko jsem najednou neviděla, píše čtenářka Božena další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.
Šedým zákalem trpí většinou starší lidé

Šedým zákalem trpí většinou starší lidé | foto: Profimedia.cz

Že něco není v pořádku, jsem měla pocit už když mi bylo tak 20 let. Tehdy jsem zkoušela sportovní střelbu, docela s úspěchem, ale nebylo to pořád ono.

Pocit, že špatně vidím, mě nakonec přinutil navštívit očního lékaře. Jenže tehdejší vyšetření spočívalo v tom, že člověk přečetl tabuli, doktor se koukl zběžně do očí a pak vás vyprovodil z ordinace s doporučením, ať jíte mrkev.

Střelbu jsem časem opustila, věnovala jsem se hlavně dceři. Později pak jiným koníčkům a problém s očima jsem hodila za hlavu s tím, že jsem zřejmě byla zbytečně hysterická. Všechno se zdálo v pohodě až do mých zhruba 35 let. Najednou se mi špatně četlo, měla jsem pocit, že i barvy vidím každým okem jinak. Pořád to ale byly jen drobné obtíže, které jsem nijak zvlášť neřešila.

Trvalo možná další rok, než začalo být opravdu zle. Jezdím hodně autem, řídím ráda. Začínalo se mi zhoršovat noční vidění. Všimla jsem si, že světla protijedoucích aut i pouliční lampy vidím jako prskavky, připomínalo to pohled přes poškrábané sklo.

Za volantem jsem si koledovala o malér

Nočním jízdám jsem se začala vyhýbat, jenže v práci to nešlo. Při jednom návratu ze služební cesty, v noci, v dešti, přes půl republiky, mi došlo, že mám problém auto udržet na silnici a koleduji si o malér.

Tím správným impulsem pro návštěvu oční ordinace ale byla až následující dovolená. Jeli jsme přes rakouské Alpy a já nemohla řídit v tunelech. Po projetí prvního jsem musela zastavit a sednout si na sedadlo spolujezdce, nešlo to, v šeru jsem neviděla.

Diagnóza byla jednoznačná: šedý zákal. Byl to pro mne šok, ještě mi nebylo čtyřicet, tohle je přeci nemoc starých lidí. Trochu mě uklidnilo ujištění lékařky, že existuje řešení s dobrou nadějí na úspěch. Znamenalo operaci oka, při níž je zakalená čočka odstraněna a nahrazena umělou.

Bílou panenkou jsem děsila okolí

Na operaci byly několikaměsíční čekací doby, jenže zhoršení se najednou projevovalo rychleji a jakoby skokově. Během pár týdnů jsem na pravé oko přestala vidět úplně. Rozeznávala jsem víceméně jen světlo a tmu, jako bych se dívala skrz sklenici plnou mléka. Ztratila jsem prostorové vidění, problém byl i sejít ze schodů, za volant jsem si už netroufla vůbec.

Navíc jsem začínala děsit lidi okolo, protože moje oko mělo místo černé panenky skoro bílou, trošku jsem připomínala mimozemšťana… Bylo mi jasné, že levé oko se začíná zhoršovat taky a bude hůř. V té době mě přestala operace děsit, udělala bych cokoliv, co by mi zrak zase spravilo.

Konečně mě přijali na oční kliniku. Plánované bylo den předem vyšetření, druhý den operace, až další den domů. Strávit odpoledne na pokoji s různě nemocnými lidmi mojí psychice moc neprospělo. Nemocnice ráda nemám a jediné moje přání bylo zmizet odtamtud co nejdřív.

Všichni, lékaři i sestry, byli úžasně milí a vstřícní. Nejen ke mně, ale i k ostatním pacientům. Vůbec mi neměli za zlé můj pokus o vyjednávání, že bych mohla domů o den dřív. Naopak, změnili kvůli tomu operační plán, napsali moji maličkost hned na ráno a na odpoledne slíbili propuštění.

Okamžik, který mi dával naději

Operace, jak jinak, příjemná není. Ale ani nijak hrozná. Provádí se v lokálním umrtvení a trvá 20 až 30 minut. Já jsem absolvovala metodu, při níž se dělá malý, asi dvou až třímilimetrový řez na vrchní straně oka. Oční čočku rozbijí pomocí ultrazvuku a odstraní, na prázdné místo dají novou, lepší, průhlednou. Už v tom okamžiku oko začíná vidět, to je báječný okamžik, který dává naději.

Následující den zůstává oko zakryté, chráněné, měla jsem jen modřiny na víčkách. Nic nebolelo, vidění se zlepšovalo takřka hodinu po hodině, citlivost na světlo rychle ustupovala, za týden už jsem šla ve slunečních brýlích na houby. Což moje doktorka nevěděla, asi by mě nechválila, ale mně bylo dobře, užívala jsem si, že zase vidím.

Levé oko mi odoperovali za další dva roky. To už prováděli většinu těchto zákroků ambulantně bez problému. Když už člověk ví, do čeho jde, je to o něco lepší. Nebyla jsem tak vyděšená jako poprvé.

Lepší čočku jsem si koupit nemohla

Co mi vadilo, byl fakt, že nebylo možné si vybrat a doplatit náhradní čočku v lepší kvalitě. Naše zdravotnictví nabízelo jediný druh. A nikdo mi nedokázal říct, jakou životnost implantát má.

Většina ostatních pacientů byla ve věku kolem osmdesáti let, u těch to nebylo nutné řešit. Já o tom začínám uvažovat dnes, po nějakých deseti letech od první operace. Pravé oko se začíná ozývat, občas kouká hůř, občas lépe. Na návštěvu lékaře to ale ještě není.

Kvůli výměně čoček je nutné začít používat brýle na čtení. Čočka se nastavuje tak, aby člověk viděl dobře na dálku. Zhruba od jednoho metru a blíž už to bez brýlí nejde, umělá čočka nemá pružnost té přírodní. Začínala jsem s nějakými třemi a půl dioptrie, postupem času bylo ale potřeba kupodivu dioptrie ubrat, až na dva a půl.

Protože trávím většinu dne u počítače, měla jsem neskutečný problém, jak vidět zároveň na monitor i na psaný text na stole. Ze začátku jsem používala dvoje brýle, ale to není nejšikovnější. Jako lepší varianta se nabízely brýle půlené.

V optice, když vyslechli můj problém, mi navrhli řešení lepší: skla zvaná kancelářská. V rozmezí něco přes dvě dioptrie se dají vybrousit tak, že vrchní částí se dívám na monitor, spodní částí na čtení. Plynulý přechod dioptrií je super, dívám se tou částí brýlí, která vyhovuje vzdálenosti pozorovaného předmětu.

Můžu jen doufat, že umělé čočky vydrží další roky "provozu" bez problémů. Nebo alespoň do té doby, než lékařská věda pokročí a najde další způsob, jak mi zrak zase zachránit. Představa, že vidět nebudu, je pro mne děsivá. Úplně mi stačilo, že jsem si to jen lehce vyzkoušela…

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Autoři:
  • Nejčtenější

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

16. dubna 2024

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike....

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

20. dubna 2024

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Miloše: Mám podezření, že třetí dítě není moje, manželka to popírá

22. dubna 2024

Rodina pro mě byla vždycky na prvním místě. Moje žena si ani nedovede představit, jak je...

Nekupujte zajíce v pytli. Sedm signálů, že vám to bude klapat v sexu

17. dubna 2024

Na začátku každého vztahu býváme opatrní, zvláště pak v dospělém věku. Nechceme se zase spálit....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Původně měly být černé. Jaká tajemství skrývají červené šaty z Pretty Woman

17. dubna 2024

Seriál Kdo by si nepamatoval slavnou scénu z filmu Pretty Woman. Když si prostitutka Vivian (Julia...

Závislost na špatných zprávách a negaci je trend. Dejte svému mozku dovolenou

24. dubna 2024

Negativní zprávy jsou ty nejčtenější, bulvární titulky táhnou. Jako by se ze života vytrácel cit...

Sexy, průhledné i s rozparkem. Šaty pomsty zvedají slavným ženám sebevědomí

24. dubna 2024

Co udělá žena, když se jí nedaří nebo ji zradí muž? Změní účes nebo si pořídí nové šaty. Róby,...

Neškrábat a mazat. Sedm otázek a odpovědí o atopickém ekzému

24. dubna 2024

Atopický ekzém je známý také jako atopická dermatitida. Dva názvy pro mnoho trápení. Pro někoho je...

Srdeční choroby víc ohrožují abstinenty než příležitostné konzumenty, říká lékař

23. dubna 2024

Premium Aby se pacient mohl uzdravovat, musí dostatečně jíst. V takových případech někdy může mít i dortík...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...