Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malá škola bublinek: „nebouchejte“ lahev a neplňte sklenici po okraj

  0:13aktualizováno  0:13
Bublá to, ale šampaňské to není. Malá hádanka má rovnou několik odpovědí - třeba sekt, cava nebo prosecco. Čím si připijete o půlnoci, která láme dva roky? Díky naší škole bublinek zaperlíte na Silvestra nejen stylovým přípitkem, ale i znalostmi.
ilustrační fotografie

ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Pozor na termíny

Tvrzení, že si připíjíte šampaňským, je možná pěkná lež. Čeština si ten pojem chytře přivlastnila, ale používá ho vlastně v mnoha případech neprávem. Výrazem šampaňské se mohou pyšnit pouze vína, která pocházejí z francouzské oblasti Champagne. I proto mají punc chráněné značky.

Důležité jsou také odrůdy, z nichž se šampaňské vyrábí - Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier. Každý šampaňský dům si ale střeží poměr, ve kterém odrůdy (a třeba také jednotlivé ročníky) míchá.

Hrdlem Čechů o silvestrovské půlnoci většinou protéká sekt. Spolu s proseccem či třeba cavou a již zmíněným šampaňským mají sice jako slovo nadřazené „šumivé víno“, každý pojem však znamená něco jiného.

Proč vlastně šumí?

Co škodí bublinkám:

  • Mraznička - Raději na důkladné vychlazení myslete předem a neřešte ho pár minut před půlnocí prudkým zchlazením v mrazničce. Správná teplota při podávání je 9 stupňů, u ročníkových sektů prostudujte raději etiketu a dejte na doporučení vinaře.
  • Bouchání - Efekt skvělý na pohled, ale ne pro chuť. Raději odstraňte krycí fólii z hrdla, roztočte za pomoci kolečka korkový košíček a pak ho celý odstraňte. Přes korek přehoďte čistou bílou utěrku a otáčejte lahví, dokud se špunt neuvolní.
  • Nevhodné skleničky - Populární tvar flétny nahraďte vhodnějším tulipánovým.
  • Plnění po okraj - Pokud chcete servírovat profesionálně, skleničku zaplňte jen do jedné třetiny. Víno nalévejte po kraji sklenky, aby zbytečně nevypěnilo.
  • Rychlé vypití - Šumivé víno by se stejně jako jiné víno mělo nechat chvíli otevřené kvůli prodýchání.

Velikost bublinek kvalitu vína neurčuje, drobné perlení, které sotva znatelně lechtá na jazyku, stejně jako „vířivka ve skleničce“, rozhodně není znakem kvality. Celé kouzlo létajících špuntů tkví v druhotném kvašení, které vzniká po přidání směsi kvasinek a cukru do vína.

Při použití metody champagne (jde pouze o název procesu, takže pokud metodu použijí vinaři mimo oblast Champagne, vyrobí sekt) se chemická reakce odehraje přímo v láhvi. Tu pak stroj, nebo speciální zaměstnanec, musí pravidelně po dobu tří měsíců otáčet, aby nedošlo ke vzniku kalu.

Vinaři ovšem přišli na méně náročnou, tudíž levnější a populárnější cestu, kterou je metoda charmat. Kvašení se odehrává v tlakových sudech nebo tancích.

Malým chytákem pro spotřebitele je perlivé víno. Je to vlastně taková alkoholická sodovka - bublinky do vína byly vehnány uměle oxidem uhličitým. Jedná se o takzvanou karbonizaci. Do této kategorie spadá i populární italské lambrusco.

Kde to šumí?

Pokud chcete smočit rty v pravém šampaňském v jeho domovině, odskočte si do vinařské oblasti Champagne-Ardenne, která se rozprostírá v severovýchodní Francii. Ačkoliv jde o nejsevernější francouzskou vinařskou oblast, pyšní se příjemně teplým létem a mírnou zimou.

Cava má svůj domov ve Španělsku, konkrétně v regionech Aragonie, Baskicko, Kastilie a León, Katalánsko, Extremadura, Navarra, La Rioja a Valencie.

Domovinou prosecca je oblast u Benátska se stejnojmenným názvem. Česko chráněnou známku původu nemá a tak víno pro sekt (nebo i perlivé víno) může pocházet z libovolných oblastí. „Na Moravě původ hroznů opravdu nehraje roli,“ říká sommelier Jakub Šamšula z Templářských sklepů Čejkovice.

Jaké odrůdy vína jsou vhodné?

Zatímco šumivá vína s chráněnou známkou mají přísně dané nejen procesy a oblasti původu, ale také odrůdy, z nichž se vyrábějí, v ostatních případech zůstává rozhodnutí na vinaři. Setkat se tak můžete se sektem z chardonnay nebo rulandského bílého, tak třeba i z populární frankovky. Rozhodně nemusí být vždy jen v kategorii bílá vína.

„Obecně se nedá říci, že by některá odrůda nebyla pro sekt vhodná. Nejčastěji se používají burgundské odrůdy a ryzlinky. My používáme pro bílé chardonnay a pro rosé rulandské modré. Jsou to klasické odrůdy, dvě ze tří povolených v champagni,“ vysvětluje sommelier Šamšula.

„Hrozny ovšem žádnou speciální péči nepotřebují. Jde o takzvané ´základní víno´ pro sekt, které se vyrábí lisováním celých, méně zralých hroznů. Víno by mělo být lehčí, méně alkoholické, s minimálním obsahem síry a vyšší kyselinou,“ zdůrazňuje Šamšula.

Na kolik vás vyjde?

Nový rok můžete oslavit bublinkami za několik set, ale i s takovými, které stojí celou výplatu. Tuzemskou klasikou, která se chladí většině Čechů v lednici celé svátky, je Bohemia Sekt Brut, který koupíte už za stokorunu. Oblíbení Templáři mají v nabídce výběrové sekty za 230 Kč. Za podobnou cenu koupíte dobré lahve od drobných českých producentů, za stejnou cenu seženete příjemné prosecco.

Pokud si chcete připít pravým šampaňským, vytáhnete z peněženky alespoň tisícikorunu, za ročníkové kusy i desetkrát víc. Po kvalitním šumivém víně zapátrejte ve vinotéce. Kromě klasických známých značek, které vynikají masovou produkcí (ne nadarmo se jim přezdívá „šampaňská coca-cola“), pátrejte po menších a zajímavých vinařstvích, které za menší peníze nabídnou zajímavější víno.

Po čem voní?

Rubínová barva, chuť zralých třešní… Znalost Čechů o víně se posunula mílovými kroky kupředu, sekt mnohdy ovšem zůstává v pozadí. Přitom i bublinky jde popsat líbeznými obraty.

„Sekt připravený lisováním celých hroznů odrůdy Rulandské modré se vyznačuje meruňkovou barvou s odstínem koroptvího oka. Vůni dominují jahody se šlehačkou s karamelovým přelivem. V chuti zaujme hravá sladkost s výrazem malinového želé v závěru,“ popisuje Šamšula Sang Real Sekt Rosé Classique z produkce svého domovského vinařství. Sekt doporučuje podávat při slavnostních příležitostech, na začátek slavnostního menu a k předkrmům.

„Sommeliéři ve víně opravdu cítí to, co popisují, ovšem někdy to správně definovat tak, aby si pod tím konzument představil představitelné, může být náročné. A také legrační - třeba když se setkáte s vínem, jehož vůně je charakterizována jako kopřiva uvadající za odpoledního slunce u prašné cesty nebo kočičí střik na výhonek černého rybízu,“ popisuje zkušený sommelier. Šamšula.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.