Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sex vás nebaví a partner strádá. Nenuťte se, ale řešte, radí odborníci

  0:20aktualizováno  0:20
Občas se to v páru přihodí: jednoho z dvojice - a statisticky častěji ženu - přestane sex úplně zajímat. Odborníci tvrdí, že by se dotyčný neměl do milování v žádném případě nutit, ale pokud chce svou touhu třeba kvůli partnerovi a stabilitě jejich vztahu znovu nastartovat, udělá nejlépe, když navštíví odborníka.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Psycholog a sexuolog Petr Weiss tvrdí, že určitou sexuální potřebu má člověk až do smrti. „Jakou, to je dáno geneticky. Proto častěji než úplnou absenci touhy řešíme v ordinacích nesoulad v touze. S věkem libido klesá, u žen po 45 roce, u mužů po 55,“ uvádí.

Nedopusťte odcizení v ložnici

  • Mějte pořád nějaké společné aktivity.
  • Nestavte na první místo děti, ale partnera či partnerku. Při tomto nastavení ve vztahu se i děti v rodině cítí lépe a odnášejí si lepší vzorce chování do svých životů.
  • Konflikty ve vztahu řešte, ale neobviňujte jeden druhého.
  • Vztah je o kompromisu, neochota přiblížit se druhému do zralého vztahu nepatří.
  • Hlídejte si zdraví.
  • Zkuste být i po letech občas v sexu nápadití a vynalézaví.
  • Pamatujte, že mužskou sexualitu víc stimulují vizuální a zvukové podněty, ženskou lechtivé psané příběhy, v nichž se muž ženě víc intimně věnuje.

Je logické, že pár, zvláště v počátku vztahu a ve stadiu zamilovanosti, bude mít sex častěji než partneři po 15 či 20 letech partnerského soužití. U některých žen významně klesá libido po porodu v souvislosti s péčí o děti. Odborníci se shodují, že málokdy v životě nastává situace, kdy muž i žena mají stejnou touhu po pohlavním styku. Tvrdí, že statisticky jsou muži více aktivní mezi 20 až 28 let, ženy jsou naopak většinou více aktivní až po třicítce, ale neplatí to absolutně.

Hlavě pomůže psycholog

Nejsnáze můžeme své libido povzbudit, pokud víme, co jej udusilo​​. V mnoha párech je to jen o komunikaci. „Existuje celá řada drobných konfliktů nebo věcí, které nám na partnerovi či partnerce vadí nebo se neřeší, buď se jejich řešení vyhýbáme či se je řešit bojíme, anebo si ani neuvědomujeme, že je dobré je řešit, a tyto pak mají významný podíl na postupném zabíjení sexuální touhy v nás,“ vysvětluje sexuolog Pavel Turčan.

Vztah je podle odborníků vždy o kompromisu a dohodě. Nechuť nebo neochota se alespoň trochu přiblížit tomu druhému či alespoň něco udělat pro to, aby byli oba spokojeni, je projevem sobeckosti rozhodně nepatří do zralého a fungujícího vztahu. „Určitě je vhodná alespoň částečná snaha o kompromis, tedy milování „vydržet“. Ale nejen to: ještě lepší je se snažit situaci řešit a pokusit se odhalit, proč druhého milování nebaví a snažit se to alespoň trochu změnit,“ říká Turčan.

Pokud je tedy vůle na obou stranách, můžeme si v první řadě spolu otevřeně o problému promluvit, a to bez jakéhokoli obviňování a hledání viníka. Je dokonce úplně v pořádku, pokud se jeden z nás miluje jen kvůli tomu druhému. „Neměli bychom se ale do sexu nutit, protože čím víc bychom se nutili, tím je pravděpodobnější, že se vůči partnerovi zablokujeme úplně,“ varuje Weiss.

K oživení zájmu o sex může pomoct i společná intimita. „V těchto případech někdy docela dobře funguje takzvaná merita sexoterapie, nebo-li psychoterapie sexuálních dysfunkcí. V úvodu této terapie je pohlavní styk dokonce zakázaný, ale partneři musí pravidelně trávit spolu intimní chvíle, pouze bez sexu,“ říká sexuolog Turčan s tím, že vzájemné dotyky umožní mozku partnera či partnerky s poklesem sexuální touhy vnímat příjemné pocity z intimity bez psychického tlaku, že opět musí být sex.

Když chuť na sex blokuje nemoc těla

Jsou páry, které si žádnou příčinu ztráty chutě k milování neuvědomují.
Pokud se sami nedokážou pohnout z místa, je vhodné navštívit manželského a rodinného poradce, který se specializuje na vztahy, či případně sexuologa, který navíc neřeší jen vztah jako takový, ale může pomoct odhalit i biologické a fyziologické příčiny.

Nechuť k sexu může být totiž i příčinou vážného onemocnění, například nádoru hypofýzy. Na vině mohou být deprese i hormonální porucha. V případě objektivní „poruchy“ v těle stanoví lékař diagnózu, která má v číselníku lékařských diagnóz kód F52.0.

„Bez pomoci odborníků se v takovém případě neobejdete,“ tvrdí Weiss.

Apetenci řídí testosteron, a pokud lékařské vyšetření zjistí jeho nedostatek, je u mužů jediným možným řešením jej kompenzovat substitucí. U žen se v podobném případě nejčastěji v období přechodu doporučují estrogeny. Někteří lékaři k povzbuzení libida nabízejí (nikoliv afrodisiaka, která podle Weisse neexistují)potravinové doplňky jako třeba Isoflavon, Sarapis plus či mensis pro ženy, atd.

Asexuál je někdo jiný

Pokud se ukáže, že žádná vážná příčina neexistuje a nízká frekvence či rezignování na sex vyhovuje oběma partnerům a nenarušuje jejich partnerské soužití, pak je vše v pořádku a není nutné cokoliv řešit.

V současnosti se podle Pavla Turčana navíc objevuje i pojem asexualita. Ten ale nesouvisí se ztrátou apetence či s jejím poklesem. „Jako asexuál bývá označovaný člověk, kterému sex vůbec nechybí a nevyhledává jej - a to ani v představách - ani nikde jinde a nemá tedy ani potřebu masturbovat,“ uzavírá sexuolog Turčan.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.