Ona vidí ve Vánocích jen kolotoč kolem kupování dárků, které často skončí nepoužité ve skříni.
Nechutná jí kapr a nechápe, proč by ho měla povinně pojídat. Půlnoční mše je snad jen divadlo pro nevěřící. A přetvářka pod vánočním stromkem jí vhání slzy do očí.
Pro mne však vždy byly Vánoce zvláštním obdobím. Voněly vanilkou, smrkovým jehličím a zvláštním kouzlem, které stále nedovedu pochopit.
Na rozdíl od sestry také miluji nakupování dárků. Začínám se procházet po obchůdcích již v srpnu a září a přemýšlím, jaký dáreček potěší to pravé srdíčko. Nakupuji barevné dárkové papíry, množství stuh, těším se z každické drobnůstky, kterou někomu daruji.
Půlnoční mše je pro mne neoddělitelným znamením Vánoc. Mám ráda cestu ztemnělým městem, osamělou jízdu automobilem, koledy, které mi stále znějí v uších. A ta trošku pokrytecká pohoda u vánočního stromku mi nevadí... proč si kazit tak výjimečný den neshodami a starostmi, no ne?
Ale ze všeho nejradši mám pečení cukroví. Nejen pro tu kouzelnou vůni, která zaplní celý byt. Především pro chvíle, které při pečení strávím se svými sourozenci. Již dávno naše maminka zjistila, že nikdo neuklidí byt tak poctivě, jako ona.
A tak jsme si rozdělili práce: rodiče se podílejí na úklidu a přípravě štědrovečerní večeře, a my pečeme o sto šest vánoční cukroví. Není to vždy snadné, abychom se já, sestra i bráška sešli dostatečně brzy před Vánocemi v bytě rodičů, ale někdy se to přeci jen povede. Pak celý byt voní cukrovím, mouka a vanilkový cukr se nacházejí na kobercích, sedačkách, ve vlasech, na našich tvářích... Povídáme si, zpíváme, posloucháme koledy nebo pohádky, pečeme a je nám krásně.
Nebo aspoň mně. Jsem nejstarší z dětí a již delší dobu žiji mimo rodinu, ač jsem teprve nedávno dostudovala. Tím více jsou pro mne Vánoce důležité. Znamenají, že někam patřím. Že mám místo, kam se mohu vracet. Že jsem součástí jedné rodiny, která má své tradice a ty pro mne znamenají soudržnost, stabilitu a podporují mou víru, že naši rodinu nemůže vůbec nic ohrozit.
Už teď se těším, až jednou budu mít svou vlastní rodinu a doufám, že budu umět také naplnit svůj domov kouzlem Vánoc. Tím kouzlem, které tiší bolest, klidní hádky, vykresluje na tvářích smích, vnáší do srdce pokoj a očka naplní jiskrami radosti.
