Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šest doplňků stravy, které nefungují tak, jak slibují

aktualizováno 
V dnešní době se péče o zdraví zdá být velice jednoduchá, stačí jen uzobávat nejrůznější pilulky, které se o nás postarají. Ale opravdu mají potravinové doplňky takovou moc?
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Nutriční specialistka Kristýna Báčová ze Světa zdraví souhlasí s tím, že doplňky stravy nám v mnohých případech mohou pomoci chránit zdraví či napomoci k jeho upevnění.

„Měly by doplňovat látky, které jsou v našem jídelníčku zastoupeny v nedostatečné míře. Preventivně se můžeme bránit lehkým nemocem, mírnit chronické onemocnění nebo předcházet dědičnému onemocnění.“

Kristýna Báčová však upozorňuje, že samotný doplněk stravy nestačí: „Není to lék, ale s pomocí kvalitní stravy, pravidelného pohybu, ale i odpočinku se dá hodně změnit.“

Podle výživové specialistky jsou potravinové doplňky nutné, pokud máme nevhodný životní styl a dochází tak k velkým ztrátám, nedodání, nebo poruše vstřebávání některých klíčových nutričních látek.

„Zdaleka ne všechny potravinové doplňky však splňují to, co o nich jejich výrobci prohlašují. Nejen že některé z nich žádný pozitivní vliv na zdraví nemají, ale někdy mohou i ubližovat,“ píše server www.howstuffworks.com.

Výzkumy echinacey přinášejí rozporuplné výsledky

Echinacea neboli hezky česky třapatka není žádnou novinkou, domorodí Američané ji již před více než 400 lety používali k léčbě infekcí a dalších zdravotních potíží. Popularita této květiny však poklesla s vynálezem antibiotik.

Domácí lékař

Dnes je echinacea opět velmi populární především na poli alternativní medicíny a patří mezi nejpoužívanější potravinové doplňky pro léčbu nachlazení, infekcí horních cest dýchacích a pro celkové posílení imunity.

Někteří výrobci přisuzují třapatce i zázračnou moc při léčbě chřipky, angíny, lupénky, bércových vředů, syfilidy nebo dokonce rakoviny. Bohužel dosavadní klinické studie neprokázaly žádné takové účinky.

Podle některých ne zcela průkazných studií echinacea může pomoci tělu snížit zánět tím, že povzbudí imunitní systém a tím zlepšit příznaky nachlazení. Ve studii z roku 2007 vědci zjistili, že echinacea snížila průběh běžného nachlazení v průměru o 1,4 dny. Pokud se užívala před rozvinutím nachlazení, mohla dokonce snížit riziko nachlazení až o 58 procent.

Nicméně o tři roky později další studie ukázala, že užívání echinacei nezlepšilo průběh nebo příznaky nachlazení o nic lépe než placebo. Ve skutečnosti v nejoptimističtějším případě (i když statisticky nevýznamném) se ukázalo, že echinacea může snížit délku nachlazení asi o sedm hodin.

Vitamin C běžné nachlazení nevyléčí

V roce 1970 uznávaný americký vědec a dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling přišel s myšlenkou, že běžné nachlazení lze zvládnout užíváním mega dávek (3 000 miligramů) vitaminu C neboli kyseliny askorbové. Bohužel neměl pravdu a studie za studií ukazují, že vitamin C není v boji s infekcí horních cest dýchacích o nich efektivnější než placebo. 

I když studie z roku 2007 ukázala, že vysoké dávky vitaminu C (nejméně 200 miligramů za den, což je více než dvojitá doporučená denní dávka pro dospělé) možná mohou lehce snížit délku nachlazení, platí to jen asi pro 8 procentech dospělých. O tom, že vás vitamin C před nachlazením neochrání, jsme psali již dříve zde.

Pokud i přesto chcete léčbu vitaminem C vyzkoušet, rozhodně to nepřehánějte s množstvím. Více než 2000 miligramů vitaminu C za den může podráždit žaludek a způsobit další problémy jako ledvinové kameny.

Výjimkou jsou vytrvalostní sportovci, lidé, kteří jsou vystavení chladnému prostředí, senioři a chroničtí kuřáci, kterým užívání „céčka“ v množství 250 mg může pomoci snížit riziko nachlazení. Nicméně užívání vitaminu C není účinné, pokud již nachlazení propuklo.

Pro správné fungování organismu je ale dostatečné množství vitaminu C zapotřebí. Dospělí by měli denně přijmout aspoň 60 mg, děti podle věku od 30 do 50 mg. V období těhotenství se doporučuje zvýšit příjem na 70 mg a při kojení na 96 mg. 

Zinek s nachlazením nepomůže a vlasy po něm neporostou

Studie zkoumající účinky zinku na běžné nachlazení zůstaly víceméně bez závěru. V jedné studii jen asi polovina účastníků, kteří vyzkoušeli léčbu zinkem, nahlásila, že měl tento minerál nějaký pozitivní účinek na délku jejich nachlazení nebo na snížení vážnosti příznaků nachlazení.

Navíc ne všechny zinkové doplňky jsou vyrobeny stejně. Výzkum ukázal, že ty vyrobené s acetátem zinku nebo glukonátem zinku mají větší pravděpodobnost zkrátit dobu příznaků nachlazení než zinkové doplňky vyrobené s glycinátem zinku nebo citrátem zinku.

V případě léčby zinkem je také velmi důležité správné načasování. I když zvolíte správný typ zinku, pokud ho užijete příliš pozdě, nebude už mít žádný účinek. Fungovat by mohl jen tehdy, pokud ho užijete během prvních 24 hodin prvních příznaků nachlazení.

Nejen že jsou zinkové doplňky nespolehlivé v léčbě nachlazení, ale také vám nepomohou v růstu vlasů. I když je pravda, že zinkem můžete bojovat proti ztrátě vlasů, platí to jen v případech, kdy je vaše ztráta vlasů způsobena nedostatkem zinku. Pokud však máte zinku v těle dostatek, další zvýšení vaší kštici nijak nepomůže.

Vitamin D pravděpodobně vašemu srdci nijak neprospěje

Největší dávku vitaminu D (dokonce asi 80 až 90 procent veškerého příjmu) do těla dodáte vystavením se slunci.

K čemu doplňky?

Další informace, jak fungují doplňky stravy, najdete na webu Vitalion.cz.

Vitamin D ve formě potravinového doplňku může pomoci zabránit kostním problémů jako křivice a osteomalacie (onemocnění kostí způsobené nedostatkem vitaminu D v dospělosti) a může pomoci v léčbě lupénky. Ale pokud jste se rozhodli užívat vitamin D, abyste snížili riziko rozvinutí srdečního onemocnění, nemusíte se obtěžovat.

I když některé studie naznačují, že osoby s vyššími hodnotami vitaminu D v těle mají nižší riziko rozvinutí srdečních onemocnění nebo srdečního selhání než lidé s nízkými hodnotami tohoto vitaminu, neexistují vědecky dostatečně prokazatelné závěry, že by tento doplněk mohl nějak pomoci zabránit srdečnímu selhání nebo podpořit srdeční zdraví.

Některé studie dokonce ukázaly, že užívání vitaminu D má negativní účinek na srdce.

Rybí olej nejspíš nesnižuje riziko infarktu a mrtvice

Užívání doplňků s rybím olejem s největší pravděpodobností nebude mít žádný významný dopad na inteligenci vašich dětí, ani vás neochrání před Crohnovou chorobou nebo duševními poruchami včetně deprese. Kromě výše zmíněných důvodů mnoho lidí také užívá doplňky s rybím olejem ve víře, že omega-3 mastné kyseliny v nich obsažené snižují riziko rozvinutí srdečních onemocnění.

Některé studie totiž naznačují, že doplňky s rybím olejem by možná mohly být srdci nějak prospěšné a i nutriční specialistka Kristýna Báčová se domnívá, že srdci prospívají:

„Nenasycené mastné kyseliny jsou nezbytné pro správnou funkci srdce (EPA a DHA). Omega – 3 mastné kyseliny ideálně v kombinaci koenzymem Q10 jsou důležitou kombinací v případě podpory nervového a kardiovaskulárního systému.“

Výzkum z roku 2012 však zjistil, že pacientům s kardiovaskulárním onemocněním užívání rybího oleje nijak nepomohlo snížit riziko (dalšího) infarktu, ani riziko mrtvice, srdečního selhání nebo dalších kardivaskulárních problémů.

Multivitaminy váš život neprodlouží, naopak

Bylo by tak jednoduché prostě spolknout jednu pilulku, která obsahuje všechny potřebné vitaminy a minerály a už se o nic nestarat. Bohužel nic takového podle vědců neexistuje a multivitaminové doplňky nemají ve skutečnosti nijak pozitivní vliv na naše zdraví.

Navíc některé studie ukazují, že lidé, kteří užívají vitaminové doplňky mohou zemřít dříve než ti, co je neužívají.

V roce 2011 ve studii Women’s Health Study z Iowy vědci dokonce zjistili, že multivitaminy nenabízejí žádné zdravotní výhody pro ženy, které je užívají, a také zjistili spojitost mezi užíváním potravinových doplňků a zkrácením života.

Kratší život při užívání multivitaminových doplňků může být vysvětlen tím, že lidé plně spoléhají na účinek multivitaminů a už se jinak o sebe nestarají. Lepší je proto nespoléhat se na pilulky a snažit se o vyváženou stravu.

Nutriční specialistka Kristýna Báčová na závěr také varuje, že v případě užívání potravinových doplňků je nutné dobře znát svůj zdravotní stav.

„Pokud mám nějaké onemocnění, tak se nejdříve poradit s lékařem, aby látky obsažené v doplňku neovlivňovaly účinek léku. Některé základní živiny, konzumované v nadměrné míře mohou být zdraví škodlivé. Uškodit nám doplněk tedy může i případě předávkování například vitaminy A, D, ale také selenem či fluorem“, radí Kristýna Báčová, která také doporučuje dát si pozor na doplňky neprokazatelného původu, s prošlým datem spotřeby, nevhodné pro vaše zdraví a nevhodného balení.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.