Ona

Sedm neděl před Velikonocemi má své názvy

Sedm nedělí od masopustu dostalo své názvy podle tradičních činností, které dobu a den provázely. První z nich, nazývaná Liščí, byla očekávána dětmi. Při prvním rozbřesku nacházely na nejbližším stromě před okénkem pšeničné preclíky navlečené na vrbovém proutku jako liščí obdarování. Druhou neděli se hospodáři scházívali, aby rokovali o zemědělských pracích. K pohoštění jim ženy chystaly "pražmo" z obilních zrn. Odtud tedy neděle Pražmá nebo také Černá.

Třetí neděli nazývali Kýchavou. Přesto, že ještě bývala velká zima, děti už chodily většinou bosy. Nebyla proto nouze o nachlazení. Tato tvrdá nutnost byla brána s úsměvem a pověrou. Když někdo tuto neděli třikrát kýchl, každá nemoc se mu po celý rok vyhnula. Čtvrtá neděle byla Družebná. O té se scházela mládež, a to jako výjimku půst dovoloval, k setkání a pohoštění s koláči družbanci, preclíky a pučálkou. Následuje neděle Smrtná s vynášením zimy, aby už konečně zima odešla. O Květné neděli se přináší jaro do vsi. Ozdobené majáky, májíčky, lípa symbolizují nový život, který jarem nastává.

Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom dostali také podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě. Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: "… požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým Králem Kristem."

Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno…