Janička se narodila koncem června. V srpnu s ní rodiče chtějí letět na týden na Krétu. Tedy do oblasti, kde v této době šplhají teploty do nebeských výšin a občas z nich omdlévají i otrlí cestovatelé. Rodiče Janičky si však rizika nepřipouštějí.
"Myslím, že přímořský vzduch jí neublíží," říká její otec Vladimír. "V letadle cestu prospí a u moře ji samozřejmě nebudeme vystavovat přímému sluníčku," maluje si idylku. Odborníci jsou však většinou jiného názoru.
Krátká dovolená není pro mimina
Celý první rok života je podle pediatrů dítě velmi citlivé na jakékoliv změny, ať již režimu, klimatu či prostředí, a působí na ně velmi stresově. Coby nejnevhodnější bývají hodnocené cesty krátké – týdenní či dokonce prodloužené víkendy.
Má-li dovolená představovat přínos i pro dítě a nikoliv jen osvěžení rodičů, měla by prý trvat minimálně dva až tři týdny. V případě miminek a batolat však ani delší cesty nebývají většinou považované za vhodné, zejména proto, že děti do tří let nemají vyvinutý termoregulační ani imunitní systém.
Někteří rodiče o tom vědí své. "Příště pojedeme k moři, až bude syn chodit do školy," zapřísahá se psychoterapeutka Daniela Staňková po loňské zkušenosti z dovolené s dvouletým Honzíkem na Mallorce. "Nevím, jestli něco chytil v letadle nebo ještě doma, každopádně hned první den pobytu dostal strašný průjem," vypráví.
"Druhý den se přidalo zvracení. K tomu třicetistupňová vedra, před nimiž jste neunikli ani na hotelu. Nakonec jsme s dehydratací skončili v nemocnici v Palma Mallorca. Dva dny byl na kapačkách, ale už mezitím se u něho začala projevovat rýma. Naštěstí se nerozvinula v zánět středouší, na který Honzík trpí, ale celou dobu byl plačtivý, unavený a moře jsme za celou dobu viděli tak leda z balkonu," dodává.
Paní Staňková může hovořit o štěstí, že se Honzíkovi vyhnul alespoň ten zánět středního ucha. Pediatři často varují, aby děti, které jsou k němu náchylné, cestovaly letadlem jen s velkou opatrností. Změny tlaku v kabině, stejně jako intenzivní klimatizace, totiž mohou ke vzniku tohoto onemocnění výrazně přispět.
Moře alergii léčí, ale může ji i vyvolávat
Strasti na cestě k moři už se čtyřletým Filipem zažila i rodina Peroutkova. Na řeckém Rhodu je sice čekal prvotřídní hotel all inclusive, nicméně pravděpodobně bohatý potravinový výběr včetně všemožného ovoce udělal své.
Filípek si dopřával ovocné džusy i šťavnaté plody, z nichž některé do té doby ani neochutnal. Vitaminová bomba však u něho vyvolala prudkou alergickou reakci. "Nejdřív se osypal, pak otekl, nakonec jsme měli pocit, že se snad začne dusit. Ještě že v hotelu byla zdravotnická služba, která přivolala lékaře. Prý šlo o minuty," vzpomíná na horké chvíle, způsobené nejen řeckým sluncem, maminka Jana.
Ač je pobyt u moře většinou alergikům doporučován coby prospěšný, není výjimečné, že se tady naopak potkají znenadání s alergií i děti dosud "nealergické" jako třeba Filípek – ochutnají nové potraviny, ovoce, setkají se s mořskými živočichy…
Není alergik jako alergik
Pediatr a alergolog doktor Martin Fuchs tvrdí, že alergické dítě se paradoxně nečekané alergie u moře zas tolik obávat nemusí. "Český alergik je zjednodušeně řečeno alergický na české alergeny, které buď u moře víceméně chybí, třeba české pyly či roztoči domácího prachu, nebo mají odlišné složení jako místní pyly nebo místní plísně," říká lékař.
"Poněkud jiná je problematika potravinové alergie, ale ta se pobytem u moře opravdu léčit nedá a nemá," říká lékař. "Pokud se i tak potravinový alergik rozhodne trávit svou dovolenou na jižním sluníčku, musí se chovat minimálně jako doma, to jest nejíst rizikové potraviny včetně nedostatečně popsaných zdrojů. Pozor například na chybějící etikety či nevěrohodné restaurace…"
Opatrnost při výběru potravin však odborníci doporučují i dětem, které alergií netrpí. Zvlášť ochutnávají-li něco poprvé. V tomto směru by si, nejen alergici, i když ti samozřejmě především, měli dávat zvláštní pozor například na rybí svalovinu, korýše a měkkýše. "V případě dětí je zodpovědnost na rodičích. Nekontrolovaná konzumace dětského mlsala je pak jednoznačně jejich chybou," podotýká doktor Fuchs.
Medúzy, hmyz a jiná havěť
Začne-li už dětský organismus protestovat alergickou reakcí, je dobré mít po ruce alespoň nějaké volně prodejné antihistaminikum, bez něhož by se rodiče na cesty vůbec vydávat neměli. Pokud se alergické obtíže omezí na kožní a slizniční svědění, mírné otoky či vyšší svědivost, vystačíte si většinou s tabletkou nebo kapkami. "Pokud ale dojde k dechové tísni nebo k větším otokům, pak se s pouhou tabletou nevystačí a je potřeba cílenější pomoci," nabádá lékař.
Přestože většině dětí, zvlášť s alergií, pobyt u moře prospívá, nelze podle Martina Fuchse podceňovat možná rizika. Mezi ta hlavní patří solární alergie, která může vzniknout v jakémkoliv věku a dotyčného potrápit k zešílení.
Zaručenou pohodu nemají u moře ani děti trpící na ekzémy. Mořská voda totiž v tomto případě mívá i velmi nepříjemné účinky, stejně tak jako písečný prach. "Ložiska ne vždy dobře zklidněného ekzému bolí, pálí, mokvají, snadno podlehnout infekčním komplikacím. Prevencí bývá sprchování ve sladké vodě a důkladné promašťovaní rychle vysychající kůže."
A když už je řeč o rizicích, která na vás i na té nejvysněnější dovolené mohou číhat, určitě mějte na paměti i možnost velmi bouřlivé alergické reakce, která může vzniknout po kontaktu s mořskými měkkýši, například s medúzami. Doktor Fuchs přitom upozorňuje, že nemalý problém může způsobit třeba také místní blanokřídlý hmyz přilákaný sladkými zmrzlinami a nápoji nebo aromatickým ovocem.
