Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékař: Transplantaci dělohy si přála pacientka, tak jsme ji vymysleli

Exkluzivně aktualizováno 
Jsou to teprve dva roky, co se v medicíně uskutečnil další převratný zákrok: švédský profesor Mats Brännström provedl sérii transplantací dělohy u sedmi pacientek, přičemž čtyři ženy následně otěhotněly a donosily a porodily zdravé děti. Světový expert nyní poskytl po e-mailu exkluzivní rozhovor redakci OnaDnes.cz.

Švédský lékař Mats Brännström, letošní laureát Výroční ceny České transplantační nadace. | foto: Michal KamarytČTK

„Transplantace dělohy je asi nejtěžší transplantací vůbec,“ říká v rozhovoru profesor Mats Brännström.

Nápad s převedením dělohy z jedné ženy na druhou se zrodil už v roce 1998 – a nevzešel od lékařů či vědců, ale od pacientky. Trvalo však dlouhých 15 let, než se první úspěšná transplantace uskutečnila.

Jak vlastně nápad transplantovat dělohu vznikl?
S myšlenkou přišla pacientka Angela, které jsem v roce 1998 operoval karcinom děložního čípku. V té době jsem působil v nemocnici Royal Adelaide v Austrálii. Chtěl jsem se zde specializovat na léčbu neplodnosti, když jsem se však do Austrálie přestěhoval, volné místo v nemocnici už mezitím obsadili. Nabídli mi, že mohu absolvovat trénink v oblasti gynekologické onkologie zaměřený na chirurgickou léčbu gynekologických nádorů. Po několika měsících jsem začal větší chirurgické zákroky vykonávat samostatně.

A tak jste se dostal k pacientce Angele?
Společně s doktorem Ashem Hanafym jsem také vedl předoperační rozhovor s pacientkou Angelou. Tato charismatická, aktivní mladá žena, které nebylo víc než 30 let, měla podstoupit operaci, při které jí měl být odstraněn nádor děložního čípku. Tento zákrok zahrnoval odstranění dělohy a lymfatických žláz. Vaječníky měly pacientce zůstat zachovány, protože riziko dalšího šíření rakoviny bylo minimální. Hormonálně tedy měla být pacientka v pořádku, její vaječníky měly být dál funkční a uvolnit nespočet vajíček.

Příběh ženy s transplantovanou dělohou

Malin Stenbergová a Claes Nilsson jsou šťastní rodiče malého Vincenta, který se jako první narodil z transplantované dělohy.

Malin Stenbergové bylo 35 let, když v únoru 2013 podstoupila transplantaci dělohy. Dárkyní byla 61letá přítelkyně rodiny, matka nejlepšího kamaráda partnera pacientky. Embryo vytvořené po odebrání vajíčka metodou umělého oplodnění ještě před transplantací bylo udržováno ve zmrazeném stavu a bylo zavedeno do dělohy v přesně stanovenou dobu menstruačního cyklu, tedy několik dní po ovulaci. Po roce od transplantace žena otěhotněla.

„Komplikaci v těhotenství představovala pouze takzvaná preeklampsie, jak jsem vysvětloval v rozhovoru, a reakce organismu na plod byla v raném stadiu těhotenství mírně odmítavá, což se nám podařilo úspěšně léčit,“ řekl profesor Mats Brännström. Dítě se narodilo císařským řezem, je zdravé a vyvíjí se dobře, nedávno začalo chodit. „Rodiče Vincenta jsou šťastni a v této chvíli si nepřejí další dítě. Pacientce byla transplantovaná děloha odoperována,“ dodal Brännström.

Ale už nemohla mít děti.
Pacientce jsem skutečně musel říct, že v důsledku odstranění dělohy nebude moct mít děti. Jako žena zvyklá hledat řešení mi pohotově odpověděla, že ví, co by její situaci vyřešilo. ́Mohli byste transplantovat dělohu mojí matky anebo starší sestry, ́ reagovala. Já i můj kolega jsme byli návrhem pacientky zaskočeni. Nikdy jsme o ničem podobném neslyšeli. Později odpoledne jsme jako každý pátek zašli na jedno do naší hospůdky, ale naše debata se netočila jako obvykle kolem plánů na víkend. Mluvili jsme o návrhu pacientky. Jak ji něco tak nevídaného vůbec napadlo? Možná to souviselo s francouzskými doktory, kteří v onom roce jako vůbec první na světě transplantovali ruku. Pacientem, který transplantaci podstoupil, byl shodou okolností Australan. Tento mimořádný počin vzbudil v Austrálii velkou pozornost médií. Inovační chirurgie byla milníkem pro transplantační chirurgii, která přecházela od transplantace životně důležitých orgánů jako srdce k transplantacím zaměřeným na zvýšení kvality života. Debatu s kolegou jsme uzavřeli konstatováním, že návrh pacientky řešit neplodnost transplantací dělohy je racionální, před zavedením do klinické praxe je však nutné nejprve provést řádný výzkum.

Jak to dlouho trvalo, než se první úspěšná transplantace dělohy uskutečnila?
V roce 2013 podstoupila transplantaci 35letá žena s chybějící dělohou. Zákrok se povedl. Po dvanácti měsících od transplantace žena otěhotněla. Těhotenství probíhalo dobře. Na standardní prohlídce v 31. týdnu a pěti dnech (běžná délka těhotenství je 40 týdnů) si ale pacientka stěžovala na bolesti hlavy. Při vyšetření jí byl diagnostikován vysoký krevní tlak a zvýšené množství bílkoviny albumin v ledvinách. Tyto příznaky odpovídaly preeklampsii. Porod je v této situaci jediným možným řešením. Proto jsme se rozhodli provést císařský řez hned druhý den. Dítě se narodilo zdravé a míry novorozence rovněž odpovídaly délce těhotenství (1 775 g).

Jak se vlastně taková transplantace dělohy provádí?
Transplantace začíná chirurgickým odstraněním dělohy dárkyně. V případě osoby, u které došlo ke smrti mozku, je tento chirurgický zákrok poměrně jednoduchý a trvá zhruba půl hodiny. U žijící dárkyně však jde o poměrně komplikovaný výkon v řádu 10 až 12 hodin. Kvůli zpomalení metabolismu musí být orgán po odebrání podchlazen na 4 stupně Celsia. Během této doby jiný tým chirurgů začne s přípravnou operací u příjemce. Transplantovaný orgán je na operační sál přepraven ve speciální nádobě s ledem. Cévy dělohy jsou připojeny k vagině a děloha je přišita k pánevním vazům, aby zůstala zafixovaná na místě. Poté, co je břišní řez uzavřen, je pacientka probuzena.

Liší se transplantace dělohy od jiných transplantací svou náročností, délkou zákroku, úspěšností?
Transplantace dělohy je asi nejtěžší transplantací vůbec. Cévy jsou velmi drobné a celý zákrok probíhá v oblasti pánve, která má trychtýřovitý tvar. Úspěšnost prvních transplantací dělohy je však velmi vysoká v porovnání s prvními transplantacemi ledvin nebo srdce.

O lékaři

Prof. Mats Brännström (57 let)

• Vedoucí lékař Kliniky porodnictví a gynekologie Sahlgrenska Academy Univerzity v Göteborgu ve Švédsku a hostující profesor na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity.

• Publikoval více než 250 výzkumných a odborných prací. Ve výzkumu se věnuje tématům transplantace dělohy, ovulace a zachování plodnosti u žen.

• V roce 2013 vedl sérii transplantací dělohy u 7 žen, 4 pacientky s transplantovanou dělohou následně otěhotněly a jako první na světě donosily zdravý plod.

• Letošní laureát Výroční ceny České transplantační nadace (K. Pavlíka) za mimořádný přínos k rozvoji transplantologie.

Podle veřejně dostupných informací se transplantuje děloha hlavně ve Švédsku. Proč?
Je tomu skutečně tak. Možným vysvětlením je poměrně dlouhý a intenzivní výzkum (15 let), který transplantacím dělohy předcházel a kterému se věnoval celý transplantační tým ve Švédsku.

Kterým pacientkám se nejčastěji děloha transplantuje?
Jsou to ženy, které se narodily bez dělohy, jinak jsou naprosto v pořádku. Je jim zhruba 25 až 35 let a mají stálého partnera.

Jaká je úspěšnost zákroku? Kdy se pozná, že byl úspěšný?
Úspěch v tomto případě znamená, že pacientka odchází domů s dítětem. V našem případě se sedmi ženám s transplantovanou dělohou narodily 4 děti a další má přijít na svět v lednu. Takže úspěšnost vyjádřená matematicky je 5/7, i když podle mého názoru se toto procento zvýší minimálně na 6/7. Jedna z pacientek se v současnosti pokouší o druhé dítě.

Kdo bývá nejčastějším dárcem dělohy?
Může to být člen rodiny, například matka příjemkyně, ale může jít také o nepříbuzného dárce, jako tomu bylo v případě první ženy s transplantovanou dělohou. Dárcem byla 61letá přítelkyně rodiny.

Nechává se ženě transplantovaná děloha napořád? Nebo se časem vyoperuje? Nechává se tedy jen kvůli těhotenství?
V závislosti na přání rodičů je děloha po jednom či dvou dětech odoperována.

Jaká jsou zdravotní rizika při transplantaci dělohy?
Jsou to standardní rizika spojená s chirurgickým zákrokem, tedy infekce, krvácení a trombóza. Pacientka je současně vystavena zvýšenému riziku infekce a snížení funkčnosti ledvin, které jsou důsledkem užívání imunosupresiv, tedy léků na potlačení přirozené obranyschopnosti organismu.

Je těhotenství ženy s transplantovanou dělohou stejné? Rodí císařským řezem nebo přirozeně? Kolik dětí může taková žena mít?
Porod se provádí císařským řezem, upevnění transplantované dělohy by nemuselo přirozený porod vydržet. Podle zákonných norem platných ve Švédsku, s odvoláním na etický kodex, může mít pacientka s transplantovanou dělohou až dvě děti, teoreticky jich však může mít tolik jako kterákoli zdravá žena.

Za jak dlouho od transplantace může žena otěhotnět?
Pacientka může otěhotnět po 12 měsících od transplantace.



Témata: Poradna: Zdraví




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.