Jan Pirk - lékař

Jan Pirk - lékař | foto: Michal Sváček, MAFRA

Pirk: Kondici si můžete udržet jen vyvážeností příjmu a výdeje energie

  • 81
Profesor Jan Pirk je významným českým kardiochirurgem, přednostou Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Ročně se svým týmem provede kolem 250 operací srdce. I proto se potřebuje osmašedesátiletý lékař udržovat stále fit. Nejdůležitější je podle jeho slov hlavně vyváženost příjmu a výdeje energie.

Jste odborník na srdce. Existují potraviny, které srdci vyloženě prospívají, a naopak, které mu škodí?
Nic by se nemělo přehánět, tedy ani přílišná starost o to, co jíme. Strava by měla být vyvážená, pestrá, člověk je přece všežravec. Každopádně bych byl spíše pro rostlinné tuky než pro živočišné, bílému masu bych dal přednost před červeným – a nemyslím tím slaninu, o které Moravané říkají, že je přece bílá. Dvakrát týdně bychom si měli dát rybu a je jedno, je-li mořská, nebo sladkovodní, třeba z jihočeského rybníka.

Existuje nějaká dieta prospěšná srdci?
Všechny diety, pokud ovšem nejsou nutné ze zdravotních důvodů, jsou vyhazování peněz z kapes a nefungují. Existuje jediný spolehlivý způsob, jak si udržet dobrou kondici a správnou váhu, a to je vyváženost příjmu a výdeje energie. Tedy vedle jídla bychom si měli dopřát také pohyb.

Profesor Jan Pirk

Celkem operoval asi sedm a půl tisíce srdcí. Kromě toho má za sebou přes dvě stovky úspěšných transplantací srdce. Provádí také bezkrevní zákroky, operuje tedy bez použití krevní transfúze. Jak sám říká, tento pokrok medicíny ovlivnili především Svědci Jehovovi, kteří transfúze odmítají.

Ač je uznávaným odborníkem, nic lidského mu není cizí. Sbírá veterány, má rád hlavně velorexy, fandí Slavii a běhá dlouhé tratě. Pokud jde o jeho rodinu, lékaři byli i jeho předkové, pradědeček, dědeček i otec, ale jeho dva synové v rodinné tradici nepokračují. Jeden je manažer, druhý soudce. A svému věhlasnému otci už pořídili sedm vnoučat.

O vás se ví, že běháte, dokonce maratony. Je tedy právě běh ten správný sport?
To už je věc každého, kterému sportu nebo pohybu se bude věnovat. Já považuji běh za ideální pro sebe, protože k němu člověk nepotřebuje nic, jenom dobré boty. Běhat se dá kdykoliv a kdekoliv. I během pracovního dne občas vyrazím do nedalekého lesa, abych si provětral hlavu a okysličil mozek. Kolegové jsou vždycky v pozoru, protože vědí, že po návratu začnu rozdávat úkoly. Dobrá je i jízda na kole, běžky, vodní sporty, prostě cokoliv kromě golfu, protože při něm se člověk ani nezapotí. Také bych nedoporučoval box nebo vzpírání.

A jak často běháte?
Denně. Ale jde samozřejmě o kondiční běhání, nikoliv o maraton. Do závodění se pouštím jenom párkrát do roka.

Jaký máte názor na alkohol?
O alkoholu se říká, že je dobrý sluha, ale špatný pán. V přiměřeném množství dokonce srdci prospívá, ale opravdu to musí být přiměřené množství. Žena by neměla vypít denně víc než dvě deci vína, muž si může dovolit zhruba dvojnásobek. Takže sedmička vína k večernímu posezení ve dvou je tak akorát. Sám mám víno rád a nevyhýbám se mu, po sportu si zase dám pivo.

A co káva s cigárkem?
Tuto kratochvíli ve svém programu nemám. Nekouřím a kávu si dám zcela výjimečně.

Co obvykle snídáte?
V podstatě jsou všechny mé snídaně stejné: kus pečiva s máslem a medem, k tomu sklenice mléka a jablko.

Umíte vařit?
Jelikož jsem dokonce vařil s paní Jiřinou Bohdalovou před televizními kamerami, může se zdát, že vařit umím. Jenomže ve skutečnosti umím pořádně uvařit jediné jídlo, které se mi nikdy nepřejí. A dokonce ho vyžaduji i od manželky.

Prozradíte recept?
Jde o velmi jednoduchý bramborový pokrm. Na pánev dáme trochu oleje, vhodíme na něj na kolečka nakrájenou cibuli a česnek, necháme zesklovatět, přidáme syrové brambory – oloupané, nastrouhané na struhadle na kolečka a osušené v ubrousku. Promícháváme, osolíme, chvíli opékáme a stále promícháváme. Když jsou brambory takřka hotové, přidáme nasekanou petrželku a mozzarellu nakrájenou na plátky. Když se sýr rozpustí, je hotovo.

Jdete si někdy sednout do hospody?
Samozřejmě, a dokonce tam chodím pravidelně v pátek, když vyrazíme se ženou chatu. Hraji tam s chlapy licitovaný mariáš. Většinou sice prohrávám, ale nevadí mi to. Chodím tam pro zábavu a ta je tam vždycky.

Článek vyšel v prosincovém vydání časopisu Zdraví.