Roman Husár, primář Odborného léčebného ústavu pro kardiorehabilitaci v Teplicích nad Bečvou | foto: Archiv lékaře

Kardiolog: U kuřáků do 50 let je pětkrát vyšší riziko infarktu

  • 24
Odborný léčebný ústav pro kardiorehabilitaci v Teplicích nad Bečvou se zaměřuje na pacienty po kardiochirurgických operacích. Je prvním a jediným zařízením tohoto druhu v České republice. S jeho primářem Romanem Husárem, kardiologem a internistou, se časopis Téma bavil o tom, co škodí srdci.

Jak velký vliv má na srdeční choroby kouření?
Mnohonásobně zvyšuje nejen riziko, ale i recidivu infarktu, protože po infarktu se už všechny rizikové faktory násobí. Při stanovování rizika je desetileté riziko fatální kardiovaskulární příhody u kuřáků přibližně dvojnásobné. Zatímco u kuřáků nad 60 let je relativní riziko vzniku infarktu myokardu dvojnásobné, u kuřáků, kterým ještě nebylo 50 let, je pětkrát vyšší než u nekuřáků! Stejně tak cukrovka mnohonásobně zvyšuje výskyt cévní mozkové příhody nebo infarktu. Výrazně krátí život, oslabuje srdce a akceleruje sklerózu. Samotná operace ale pacienta nevyléčí, musí se snažit i sám.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Jsou nemoci srdce spojené i s psychikou? V jaké míře mohou za svůj zdravotní stav pacienti a v jaké míře genetika? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Téma.

Jsou i pacienti, kteří mají tak silný návyk na nikotin, že ani v lázních nezvládnou přestat kouřit?
Ano, občas se stane, že pacient není schopen dodržovat pravidla léčby, a pak se někde schovává a normálně si zakouří. V lázních ale máme k dispozici poradnu pro odvykání kouření, která může doporučit i farmakoterapii, takže můžeme pomoci většině pacientů. Ale pamatuji si jednoho pána, který k nám přijel z Ostravy. Bylo mu 86 let a sotva dýchal. Denně kouřil 40 cigaret, měl zánět průdušek a teď si představte, že mu máte najednou říct: Nekuřte. Takový člověk v 86 letech prostě kouřit nepřestane.

Týkají se srdeční choroby spíše starších osob?
Týkají se všech, ale jak populace stárne, tak se operují starší a nemocnější lidi. A dnes už se také dělají operace trochu jinak, třeba implantace aortální chlopně přes tříslo. Pacienti, kteří měli dříve významné postižení na aortální chlopni a měli tak vysoké předoperační riziko, že by operaci nepřežili, ji prostě nepodstoupili a nějak dožili. Dnes už se ale katetrizace normálně operuje. Takže máme třeba pacienty, kteří měli před deseti lety bypass, dnes mají kolem osmdesáti a mají implantovanou novou aortální chlopeň... Každý rok života má smysl. Tito pacienti ale samozřejmě musí splnit přísná indikační kritéria. Jsou lidé, kteří v osmdesáti běhají půlmaratony. Někteří se naopak operace bojí a odmítnou to. Vše je na velkém zvážení, každá mince má dvě strany.

V jaké míře mohou za svůj zdravotní stav pacienti a v jaké míře genetika?
Je jasné, že když přijde člověk do ambulance, trpí obezitou nebo celý život kouří, tak si za to může sám. Genetický základ nemocí hraje určitě svou roli, ale další základní rizikové faktory už pacient může ovlivnit sám, třeba vysoký krevní tlak, který jde často ruku v ruce s cukrovkou a obezitou. Až 68 procent diabetiků nad 65 let umírá na kardiovaskulární onemocnění. A z klinické praxe vidíme, že si svůj krevní tlak hlídá jen každý třetí člověk. Proto bych apeloval na motivaci pacientů a jejich spolupráci s lékařem, protože pokud klienti nespolupracují nebo přeruší léčbu, zvyšují tím pravděpodobnost cévní mozkové příhody zhruba o třetinu, infarktu myokardu o 15 procent a zhoršení hypertenze dokonce o 40 procent.

23. ledna 2016