Ona
„Velmi si vážím vaší podpory, kterou mi projevujete mnoha způsoby, moc mi to...

„Velmi si vážím vaší podpory, kterou mi projevujete mnoha způsoby, moc mi to pomáhá a je to velmi silnou součástí mé léčby,“ vzkazuje Karel Gott svým příznivcům (26.11. 2015). | foto: Archiv foto Karel Gott

Karel Gott: Bylo by to rouhání, kdybych teď skuhral

  • 161
„Jaké mám nesplněné sny?“ zamyslí se Karel Gott nad první otázkou v exkluzivním rozhovoru pro iDNES.cz a odpoví: „Sním o tom, že to nejlepší ještě přijde.“ I když má za sebou první část léčby rakoviny lymfatických uzlin, usmívá se, je vtipný a profesionální. Takový, jakého ho odjakživa zná celý národ.

Jak se cítíte?
Jako po první chemoterapii. Každý pacient snáší léčbu jinak, já se podle lékařů držím dobře.

Jsou tedy s vaší léčbou spokojeni?
Hned na začátku jsem je požádal, aby mi nosili jen dobré zprávy. To říkám trochu pro odlehčení. Ve skutečnosti jsou ke mně upřímní. Naštěstí jsou teď všechny mé laboratorní testy natolik v pořádku, že mě lékaři mohli poslat do domácího léčení.

Půjdete teď v sobotu na vyhlášení Českého slavíka?
Tuto otázku jsem čekal... Poslouchám lékaře, kteří mi účast kvůli oslabené imunitě nedoporučují. Stále jsem jednou nohou v nemocnici. Ale moje srdce říká ano, jít tam.

Karel Gott doma ve své vile na Bertramce (26. listopadu 2015)

Co všechno vás ještě čeká a jak dlouho terapie potrvá?
Když bude všechno dobře probíhat a nevstoupí do léčby nějaké výrazné potíže nebo komplikace, měla by trvat do dubna.

Měl jste potíže delší dobu, anebo přišly náhle?
Měl jsem potíže s trávením, ale nijak zásadně jsem je neřešil. Tu osudnou neděli jsem do Ikemu původně jel kvůli srdci, se kterým se tam léčím. Ale po vyšetřeních se zjistilo, že se jedná o náhlou příhodu břišní. Byl jsem okamžitě hospitalizován, důkladně vyšetřen a následně operován.

Uvažoval jste, že byste se léčil v zahraničí, nebo bylo Česko jasná volba?
Vůbec jsem o tom neuvažoval! Ani na chvíli mě něco takového nenapadlo a vadilo mi, že se něco takového vůbec v médiích objevilo.

Máte od lékařů nějaká doporučení, co smíte a nesmíte?
O tom, co můžu a co ne, se mnou mluvil specialista. Vycházím nejvíc z vlastní zkušenosti, proto jím a piju to, na co jsem právě dostal chuť. Na alkohol nemám chuť vůbec, teda pouze s výjimkou plzeňského piva.

Co vám proběhlo hlavou, když vám lékaři sdělili vážnou diagnózu?
I přesto, že jsem situaci nejprve vnímal mlhavě, s osudem jsem se smířil. První co mě napadlo: asi to takhle má být... Myslel jsem na dcery a na manželku, mé myšlenky byly zkraje zdrcující. Říkal jsem si, jestli je ještě uvidím, jestli budeme ještě společně sedět a bavit se, nebo se spolu dívat celá rodina na nějaký film, jestli bude všechno jako dřív.

Dala vám ta touha být s nimi na druhou stranu také sílu a energii?
Hodně víry a síly mi dodalo, když mě moje holky navštívily. I když mi manželka říkala, že trošku na dcerách vidí, že je to vzalo, přede mnou se zdálo, že zprávu o mé nemoci přijaly.

Vážné onemocnění často člověku přehází hodnoty a priority. Máte sám tu zkušenost?
Ano! Žil jsem v takovém tempu a náhle stop. Měl jsem teď poprvé čas přehodnocovat, co kdo pro mě opravdu znamená a opravdu jsem za průběh pěvecké kariéry a vůbec za celý svůj život tak vděčen, že by bylo rouhání, kdybych teď skuhral. Uvědomil jsem si, že mám rodinu, publikum, energii mi dodávala všechna ta pozitivní podpora lidí a napadlo mě, jestli nejsem u cíle, že takhle to má být. Žiju život naplněný až nečekaně. Když jsem začínal, nedalo se vůbec tušit, že mi bude domácí publikum věrné přes generace. V Německu říkali Das ist unser Karel Gott, v Rusku zas Eto naš Karel Gott, to je vyznamenání snad možná lepší než státní.

V dobách těžkých člověka drží rodina...
...že bych s ní měl být víc, mě napadalo ještě před stanovením diagnózy. I přes úspěchy minulého a letošního roku, kdy jsem jel opravdu na maximum. A přesto přišla myšlenka, jestli by nebylo lepší udělat přestávku, nebo říct, že už jsem všechno zazpíval a věnovat se víc rodině a počkat, jestli přijde nová invence. Jinými slovy jsem přemýšlel: a co dál?

K pauze vás donutila až nemoc.
Rodinu si teď užívám opravdu naplno až tak, že někdy se snažím před dětmi nedat najevo, že mi není dobře a zahrát tatínka takového, jako by žádná nemoc neexistovala. Jsem vděčný, jak se o mě Ivanka intenzivně a pečlivě stará, opravdu čtyřiadvacet hodin denně.

Máte někdy chuť si zazpívat?
Zpívat ještě nemůžu, ale ani mě to zatím nenapadlo. A když si nemůžu zazpívat, tak se mi dokonce ani moc nechce poslouchat moje oblíbené desky.

Blíží se Vánoce, kde je budete trávit?
Vánoce mám natolik spojené s domovem, že jsem je zásadně trávil doma. K Vánocům patří být v kruhu nejbližších, poslouchat vánoční písně a jíst cukroví. Jen u nás jsem natočil pět vánočních alb... k Vánocům mám prostě vztah.

Co byste vzkázal svým příznivcům?
Velmi si vážím vaší podpory, kterou mi projevujete mnoha způsoby, moc mi to pomáhá a je to velmi silnou součástí mé léčby.

Na začátku listopadu poděkoval Gott všem za podporu při boji s nemocí:

2. listopadu 2015