Ona
Herečka Daniela Choděrová

Herečka Daniela Choděrová | foto: Michaela Džurná pro Ona DNES

K tanci na tyči jsem se dostala náhodou, říká herečka Choděrová

  • 8
Těsně před čtyřicítkou se začala věnovat tanci na tyči. Sportu, který vypadá jednoduše, přitom je ale mimořádně náročný. Dva roky nato se v něm herečka Daniela Choděrová stala dvojnásobnou mistryní republiky. K tomu začala psát scénáře. A všechno zcela náhodou.

Jste častěji na jevišti, nebo na tyči?
Určitě na jevišti. I když shodou okolností ve dvou posledních představeních mám tyč i na jevišti. Byl to celkem hukot, protože premiéry v Divadle ABC a v Divadle Bolka Polívky byly téměř souběžně.

Nemusíte teď trénovat?
Ne. Vloni jsem taky trénovala až těsně před mistrovstvím republiky. Všechno dělám na poslední chvíli. Teď netrénuju i proto, že mám zdravotní problémy a už mi není dvacet. Nevím, jestli letos budu závodit. Obstřik ramene nepomohl, hrozí mi operace.

Čtěte v pondělí

Velký rozhovor s Danielou Choděrovou čtěte v příloze MF DNES OnaDnes

Ona DNES

Jak se stane, že herečka téměř ve čtyřiceti začne s tak nevšedním sportem jako je pole dance?
Náhodou. Děti měly puštěnou televizi, tam jsem pole dance viděla, líbil se mi, tak jsem ho šla zkusit a zjistila jsem, že mi jde. Jedna z věcí, která mě potkala a já vůbec nevím proč. Přijde mi to jako vtip od života. Zkusit se má všechno.

Jak daleko od „šla jsem to zkusit“ jsou úspěchy v soutěžích?
Začala jsem chodit na kurzy do karlínského studia Destiny Terezy Seidlové a prý neobvykle rychle jsem začala zvládat dost těžké prvky. Po roce a kousek jsem si zkusila první mistrák. Byla jsem sedmá.

Za jak dlouho jste se pak stala mistryní?
Další rok. Za dva a čtvrt roku, co jsem začala. Už naštěstí rozdělili věkové kategorie. Před tím mi připadalo nefér, že všude ve světě jsou kategorie 40+ a 50+ a já tady soupeřím s holkami, které by mohly být mými dcerami. Když tu kategorii udělali, šla jsem na obě mistrovství a vyhrála je, ani nevím jak. Takže si můžu zapsat do životopisu, že jsem dvojnásobná mistryně republiky. (smích)

Jaké typy soutěží má pole dance?
Pole sport a pole art. Ve sportu je řada povinných prvků s určitou úrovní obtížnosti a na soutěži se musí odevzdávat formuláře s jejich přesným pořadím. Umělecké soutěže jsou svobodnější, musí se víc zaujmout příběhem, mít tam něco „navíc“. Ještě existuje obor exotik, ten poznáte podle bot na vysokánských platformách. Je hodně smyslný. Takové boty mám v představeních, ale do soutěže bych se nepřihlásila. Mně to totiž s těmi vysokými botami nijak sexy nepřijde.

Začátečnice přiznávají, že trénování bolí, mají modřiny a spáleniny po celém těle. Jak jste tohle překonala?
Vždycky si řeknu, že to půjde. Musím ale přiznat, že na tyči jsem poměrně sprostá, tím si ulevuju. Trenérka Tereza mi vždycky ukázala něco nového a já to zkoušela tak dlouho, než jsem to udělala. Když to nešlo, nechala jsem toho a vrátila jsem se k tomu příště. Umím se hecnout.

Jestliže si moc nepotrpíte na systematičnost a disciplínu, musela jste je v sobě najít?
U mě je to spíš tvrdohlavost. Člověk nikdy neví, co umí nebo co může. Opravdu i zdánlivě největší nesmysly se dají zažít, zvládnout, překonat. Když už v té poslední vteřině podám přihlášku, jdu do toho a nevzdám to. A i když něco pokazím, rvu se. Nevzdávám se.

Daniela Choděrová

- Narodila se před 42 lety.

- Pochází z Prahy, vystudovala gymnázium a činoherní herectví na brněnské JAMU.

- Vidět ji můžete v Městských divadlech pražských (August August, august a Holky z kalendáře), Činoherním studiu Bouře (Cena za něžnost), Divadle Bez zábradlí a na zájezdech (Velký holky nepláčou, Lháři), Divadle Bolka Polívky, Studiu Dva a na zájezdech (The Naked Truth - Ohdalená pravda)

- Hrála v seriálech Rodinná pouta, Vyprávěj, Vinaři, Místo zločinu Plzeň, Mordparta, Přístav, cyklu Nevinné lži, filmech Mr. Johnson, Líbánky, Něžné vlny, Gangster Ka a dalších. Letos budou mít premiéru filmy Teambulding a Dukátová skála, pod kterými je podepsaná i jako scenáristka.

- S bývalým partnerem Hynkem Čermákem má děti Bořivoje a Hedviku.

- Je patronkou Centra Locika, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím.

Ani v osobním životě? Předloni od vás a od dětí odešel váš partner, herec Hynek Čermák. Jak dlouho jste o vztah bojovala?
Nebylo moc o co bojovat. Měli jsme obyčejné problémy, asi jako všichni. Chvíli to bylo bezvadné a chvíli horší. Nic tragického, žádná vleklá krize. Nikdy mě nenapadlo, že by odešel. A najednou jsem byla postavená před hotovou věc. Prostě se zamiloval.

Na bojování nebyl prostor? Po šestnácti letech vztahu?
Vůbec. Bylo to hrozně rychlé.

Když jste se kdysi zamilovala a dozvěděla jste se, že byl vyhazovač a chvíli taky bezdomovec, nebála jste se s ním založit rodinu?
Znáte to klišé, že láska je slepá? Navíc pro mě nikdy nebyly měřítkem úspěchu nebo kvality peníze a majetek. Podle mě nesouvisejí s charakterem. Já jsem se do Hynka zamilovala, protože jsme si rozuměli, byli jsme si až neuvěřitelně blízcí.

Jak zvládáte rozchod?
Přesně podle hesla: co vás nezabije, to vás posílí. Ale nesnáším úplně dobře, jak se s tím perou děti. Právě proto, že na to nebyly připravené. Doma nebylo dusno, nehádali jsme se. Byl to šok. Přišlo to pro ně v nejblbějším věku.

A jak berou vaše tancování na tyči?
Momentálně je jim to celkem putna. Ale když mám nějaké soutěže, tak to se mnou prožívají, zajímá je to a fandí mi.

Zkoušejí to?
Syn si to zkusil, ale to je velmi komické. On totiž není žádný gymnasta, ale zato je komediant, takže dokáže udělat kraviny, velkou šou. Dcera dělá sportovní gymnastiku, takže některé prvky jí jdou. Když se přišla za mnou poprvé podívat do studia, provedla něco neskutečného: zatímco se normálně začíná otočkami a přidávají se těžší a těžší prvky, tak ona se podívala, co tam dělají dospělé holky, chytla tyč a udělala hand spring, což znamená, že se držíte rukama dole a zadek máte nahoře. Všichni jsme na ni koukali s otevřenou pusou, protože i já jsem se to naučila po tři čtvrtě roce. A to jsem byla hodně rychlá. Pak se jí naopak některé jednodušší věci nepodařily. Vloni byla na dětské soutěži a skončila druhá.

Je jí dvanáct. Ještě jste vzor, nebo už trapná matka?
Už jsem trapná. Úplně. Synovi je třináct, ale mentálně i vizuálně je tak na šestnácti, takže tam je to naprosto jasné. Jsem trapná ještě víc než úplně.

Máte myšlenky na lásku?
Láska k životu patří.