Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Rodila jsem s asistentkou aneb proč je dobré mít u sebe odbornici

  • 23
Kdybych během devíti měsíců těhotenství položila svému gynekologovi všechny otázky, které mě jako vyděšenou prvorodičku napadaly, asi by přede mnou utekl z ordinace. Já si ale našla jinou oběť - vlastní porodní asistentku.

V Česku pořád platí, že žena, která chce u porodu svoji vlastní asistentku, je tak trochu exot. Co na tom, že například v Holandsku, Anglii nebo skandinávských zemích je spolupráce těhotných s porodními asistentkami běžná.

Stát porodní asistentky nijak extra nepodporuje, nestojí totiž o jejich samostatnost - nejradši by je všechny dostal do porodnic, tedy pod dohled lékařů. "Navíc mají v Česku problém získat registraci ke své činnosti a pojišťovny s asistentkami odmítají uzavírat smlouvy. Takže si ženy službu musí zaplatit samy," nabízí důvod výkonná ředitelka Unie porodních asistentek Kateřina Klíčová.

Kolik nakonec zaplatíte asistentce, si určí ona sama. Do ceny si započítá náklady na pronájem prostor, kde má svoji poradnu, nebo cestovné. A také svůj čas, který s vámi strávila při porodu. Počítejte s částkou kolem šesti tisíc.

Těhotenství bez stresu

Když jsem se dozvěděla, že jsem těhotná, začala jsem se o sebe trochu fanaticky starat. Lékárnice si mnuly ruce, kdykoliv jsem vstoupila do dveří, a už mi chystaly nejdražší balení těhotenských vitaminů, které jsem si odnesla, i když jsem šla původně jen pro náplasti. Permanentku by mi podle počtu návštěv ochotně vystavili i v sousední zelenině. Že bych ale měla vlastní porodní asistentku, mě nenapadlo ani na chvíli. Proč také? Mám přeci dobrého gynekologa!

A pak jsem změnila názor. V ordinaci svého gynekologa jsem se totiž setkala s Evou Kovaříkovou, a přestože jsem hned napoprvé nekývla na spolupráci, odcházela jsem s radou, která vlastně nakonec byla klíčová. Zněla: "Hlavně si nic o těhotenství nehledejte na internetových diskusích!" A tak jsem začala hledat. Tedy nic o těhotenství, ale o porodních asistentkách, a moje pátrání definitivně rozhodlo - reakce na spolupráci s asistentkami byly totiž veskrze pozitivní.

Zkušenosti maminek

Na eMimino.cz se dočtete, jak probíhá porod s porodní asistentkou.

Později jsem od Evy Kovaříkové dostávala víc a víc informací o jejich práci. Třeba to, že porodní asistentku většinou vyhledávají ženy vzdělanější, které si v průběhu těhotenství sbírají informace o tom, jak porod bude probíhat, co je čeká a nemine. "Ženy, které se svou porodní asistentkou rodí poprvé, se k ní i podruhé, potřetí většinou vrací," říká porodní asistentka.

Ze zkušenosti ví i to, že když žena svou asistentku vyhledá při druhém porodu, dělá to většinou kvůli špatné zkušenosti z toho prvního. Zažila třeba - kulantně řečeno - nepříjemný personál, který nerespektoval její přání.

Pražský gynekolog a porodník Viktor Kačer z ordinace OB/GYN Associates spolupráci těhotné a asistentky fandí. Žena během devíti měsíců těhotenství navštíví lékaře desetkrát až dvanáctkrát. Lékař ji vyšetří, zkontroluje plod a zjišťuje případné komplikace. "Čas, který může věnovat ženě k řešení jejích otázek, je proto zpravidla mizivý. Porodní asistentka, kterou si těhotná individuálně nasmlouvá, dobře nahradí takto limitovaný kontakt. Těhotná se cítí mnohem komfortněji a sebejistěji, protože má možnost rychlé reakce na své stesky a nejistoty. To vše samozřejmě za předpokladu, ze se nejedná o chorobný stav, který je třeba řešit s lékařem," podotýká gynekolog.

Porod doma? Nikdy!

Kromě porodní asistentky se můžete obrátit ještě na dulu. Tady ale pozor, je mezi nimi rozdíl. Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník a má jasně dané kompetence. Může tedy dělat nejrůznější vyšetření nebo vést těhotenskou poradnu. Dula může ženu sice doprovodit k porodu třeba místo manžela a podporovat ji, ale přestože prochází určitým výcvikem, nemá oprávnění k medicínským úkonům, nemůže třeba ani asistovat u domácího porodu.

V tom mimochodem tkvěl můj velký omyl. Měla jsem totiž za to, že soukromé porodní asistentky nikde než u domácích porodů nepomáhají. A kdo mě zná, ví, že můj názor na domácí porody je možná až fanaticky negativní. A přestože Eva Kovaříková oprávnění vést domácí porody má, zájemce o něj by u ní nepochodil.

"Pro mě znamená porod doma hazard se životy. Nikdy bych při něm nebyla ochotná asistovat a mé dřívější pracovní zkušenosti hovoří zásadně pro porody v nemocničním zařízení, kde je nablízku dostatečné technické a personální vybavení," zdůrazňuje Kovaříková, která jako samostatná porodní asistentka byla přibližně u padesáti porodů, zhruba tisíc jich absolvovala jako zaměstnankyně porodnic. Ze zkušenosti tedy ví, že porod se může v kterýkoliv okamžik změnit v situaci, kdy o zdraví budoucí maminky i dítěte rozhodují minuty. "A když nemocnice a jejich personál nabídne rodičce prostředí, v němž se bude cítit bezpečně, a vyhoví i nestandardním přáním, není důvod pro porody doma," míní.

"Při samotném porodu se ženu snažím psychicky podporovat a provést ji porodem. Dýchat s ní, chválit, jak všechno dobře zvládá, nabízet polohy, v nichž si uleví od bolesti, radit i partnerovi, jak mamince co nejvíce pomoct," popisuje Eva Kovaříková. Porodem pro ni práce nekončí. Pomáhá s kojením, přijede k novopečeným rodičům i domů. Za mnou přijela dvakrát i do porodnice.