Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poraďte se s kvalifikovanou učitelkou prvního stupně Markétou Klingerovou. Lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Povoleny jsou fotografie ve formátu JPG či PNG s maximální velikostí 6 MB.

Zasláním fotografie poskytuje jejich autor souhlas k použití fotky v poradně iDNES.cz. Odesílatel prohlašuje, že fotografie je jeho autorským dílem, není v rozporu se zákonem, ani dobrými mravy.

zlobení
Dobrý den, nevím, zda sem mohu vložit i dotaz tohoto typu, ale zkusím to. Jsem začínající učitelka, a co si budeme povídat, praxi se naučíte zase jen praxí. Učím ročníky 6-9 na druhém stupni ZŠ. Se 7 a 9 nemám problém, jistě, 9 odmlouvají, ale dovedu je "ukecat" tam, kam potřebuji, aby pracovali. Větší problém mám s 6. Vypadá to zhruba tak, že když se je pokouším nějak zaujmout, pořád by si jen hráli pantomimu a část kluků se mi hlučně baví ať dělám co dělám. Nejspíš bych se jim měla individuálně věnovat víc, ale při 28 dětech to moc nejde. Konkrétně si nejsem jista, jak přimět ty, co se hlasitě baví a překřičí ty, co mi odpovídají i mě samotnou, aby se uklidnili. Jinak 8, tam je něco obdobného, jeden chlapec si vám za zády staví židli na hlavu, další podlézá lavice... Výuku se snažím podávat hravě, ale také se po mě vyžaduje, aby uměli zadané okruhy, takže místy je to docela potíž u výše zmíněných tříd. Docela ráda bych znala Váš názor jako Mgr., za případnou odpověď děkuji.
Slávka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Slávko, na druhém stupni to máte těžší, pokud jde o udržení kázně, hlavně vzhledem k věku (pubertě) dětí. Zásadní je mít autoritu - teprve potom můžete využívat hravý způsob výuky. Myslím, že by Vám mohlo pomoci pročíst si toto http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=23&ved=0CDkQFjACOBQ&url=http%3A%2F%2Fhome.pf.jcu.cz%2F~vsoucek%2F11autorita.doc&ei=TmZLUfP-FYXZtAaxjoDoBw&usg=AFQjCNHTYpqO8usssmajkKGG8CIxpaRQ9g&bvm=bv.44158598,d.Yms a ujasnit si, jaký způsob autority a řízení je pro Vás osobně nejpřijatelnější a v daném případě nejefektivnější. Důvěřujte si a buďte sama sebou - to je základ pro to, aby Vás žáci respektovali. Časem si určitě najdete své postupy a způsoby, jak nejlépe i s takto obtížně korigovatelnými dětmi vycházet, "praxe Vás naučí" :). Moc Vám držím palce, naše školství potřebuje zapálené učitele, kteří vytrvají - k tomu přeji hodně sil!
zlobení
Dobrý den, potřebovala bych poradit ,máme syna 7 let,chodí do první třídy a dceru 3 roky.Syn je velmi šikovný,chytrý,je také velmi citlivý.Do školy chodí rád,jen před časem jsem nastoupila do práce a začal chodit i do ranní družinky ,kterou pokud tam nemá kamaráda obrečí(dávám mu časopis,že pokud tam nemá kamaráda ať si sedne a čte si),vyučování ho baví i když nedávno říkal,že se při některých hodinách nudí,sám se před nástupem do školy naučil číst a ve škole všem předčítá,to ale není ten problém,problém je když odchází ze školy začně hrozně zlobit po cestě domů i doma není to každý den,ale dost často trvá to tak hodinku,neposlouchá,vymýšlí,zlobí sestřičku,ječí ,křičí nebo začne brečet ,že by chtěl nějakou hračku.Zlobí takhle i babičky pokud ho vyzvedavají ze školy a ty už odmítají vyzvedávat,neví si s ním rady,jednou za týden děti vyzvedává děda a toho nezlobí.Vždy ho vyslechnu,zkouším ho uklidnit, navrhu mu,že si budeme třeba hrát nebo povídat,(snažím se nekřičet,ale někdy se tomu
Lucka
Mgr. Markéta Klingerová
...
zlobení
nevyhnu),vždycky to zabere,ještě si chvili povzteká,ale pak je až do večera hodný(až na malé potyčky sse sestrou,která je ,ale velký provokatér :-)).Pokud takhle zlobí babičku,která ho občas vyzvedává,říkám mu,že nemuže babičku takhle zlobit,že přestane pro něho chodit(babička už kolikrát neví jak ho zvládnout) a že bude v družince déle ,dokud ho nevyzvednu já(kolem 15h.)Nevím jestli je to správně?nebo mu řeknu,že pokud takhle bude babičku zlobit bude mít zákaz pohádek.Děda vyzvedává 1x týdně a toho vůbec nezlobí. Večer občas řekne,že má smutnou náladu a neví z čeho ,nebo říká,že proto,že nechce do ranní družinky,do školy,dvakrát řekl,že by už nechtěl existovat.Se sestřičkou mají hezký vztah,s tátou taky/ten je trochu cholerik/.Ale stejně nejradši je,když jsem doma já,nechce chodit ani k babičkám,je na mě dost vázaný.Nevím jestli je synovo chování v pořádku?nevím jak mu pomoci,aby se cítil dobře.Zdá se mi,že občas má výkyvy nálad.Děkuji moc za radu
Lucka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucko, syn si ve škole/družině nastřádá napětí, které pak potřebuje nějak vybít. Sama píšete, že to trvá jen nějakou dobu a pak je zase v pořádku. Dědečka "nezlobí" možná proto, že ho vídá méně často, nebo proto, že dědečkovi třeba nevadí nějaké klukovské projevy, nebo prostě proto, že z něj má velký respekt. Nejlepší by bylo, kdyby cesta ze školy vedla přes nějaké hřiště nebo park, kde by se mohl fyzicky odreagovat. Dejte najevo pochopení pro to, že se po škole potřebuje nějak "vybít", a pokud ho vyzvedáváte, dopřejte mu to a nezazlívejte mu nežádoucí projevy (které můžete jemně korigovat). Pokud ho musí vyzvednout babička, vysvětlete mu předem, že dnes se bude moct odreagovat až doma, protože jinak by už pro něj babička nechtěla chodit a musel by tedy bohužel v družině zůstávat do té doby, než ho budete mít možnost vyzvednout Vy, což by byla škoda. Dále mu nejspíš chybí Vaše pozornost, kterou dělíte mezi něj a sestřičku - dbejte, aby jí měl dostatek, včetně projevů lásky. Dejte pozor, aby neměl pocit, že musí být "hodný", aby byl přijímaný - z toho by mohlo pocházet to, že nechce existovat (protože být "hodný" v některých chvílích zkrátka nedokáže, a i kdyby dokázal, nebyl by to on, a má pocit, že takový, jaký je, není dost dobrý). Přeji hošíkovi radost ze života!
zlobení
Jaký máte názor na sprchování dítěte studenou vodou když se vzteká a hodně řve a plácnutí po zadečku proutkem když zlobí. Děkuji za odpověď.
Iveta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Iveto, NE!!! a NE!!!.
zlobení
Dobry den,dekuji za rady maminkam,ktere jste sem napsala a plne s nima souhlasim.Zjistila jsem,ze s mou dcerou,kter jsou 4,5 roku mohu opet komunikovat a nemusim povecer brecet,jak je mozne,ze se to vse tak pokazilo.Od malicka jsem se ji plne venovala a vsichni nas chvalili,jak je sikovna,jak umi krasne mluvit,jak vypravi pohadky,je mila,hodna..atd..v lednu se nam narodilidvojcatka,kluci.Od te doby to byl jeden velky boj..najednou ten cas,ktery jsem ji venovala nebyl a ona si ho stale vyzadovala,vztekala se,delala mi naschvali,jako by mi ji nekdo vymenil.I presto,ze jsem padala na pusu jsem se ji snazila muj volny cas venovat.Preci jen to byl pro ni sok.Ale hodnekrat selhavam a pak si nadavam,jak jsem se to zachovala a je mi ji hrozne lito.Uvedomila jsem si,ze musim byt dusledna a pokud chci,aby byla hodna,musim ji jit prikladem uplne vevsem.
Marcela
Mgr. Markéta Klingerová
...
zlobení
Dekuji,ze jsem si to mohla opet pripomenout.Vypsala jsem si par bodu a budu se dale snazit je dodrzovat.Je to pro mne povzbuzeni a udelam vse proto,abych si nas vztah s dcerou udrzela a naucila ji byt laskyplnym clovickem.Jen mi prosim poradte,co pro ni mohu udelat,kdyz ji opet nevzali do skolky,jelikoz jsem doma s dvojcaty,Vim,ze kollikrat zlobi,jelikoz se nudi a nechce si hrat sama,Dekuji mnohokrat :)
Marcela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marcelo, moc Vám děkuji za Vaše slova. Jste úžasná maminka a jen doufám, že jste si také vypsala, že nemusíte být dokonalá, máte právo na únavu a z ní plynoucí "selhání" :). Upusťte od nadávání si, a místo toho zajděte za dcerkou, obejměte ji a vysvětlete jí, že jste tak jednala z únavy, omluvte se (i tím jí dáváte dobrý příklad), dejte jí pusu - a už na to dál nemyslete. Pokud jde o Váš dotaz, napadá mě najít jinou maminku s dítětem, se kterou byste se skamarádili, děti by si hrály spolu a později byste si mohly i vypomáhat hlídáním. Jinak můžete vymýšlet (jsou na to i knihy) různé tvořivé činnosti, které s dcerou začnete společně, ona pak sama pokračuje a Vy ji jen občas přijdete povzbudit a pochválit, a nakonec s výtvorem nějak naložíte... Přeji Vám mnoho radosti z dcerky i dvojčátek!
zlobení
Dobrý den, prosím Vás jak se mám zachovat ve chvíli, kdy mi 7-letý syn nadává ty pitomá, debilní mámo (něco mu zakážu apod.), začal tato slova používat po nástupu do 1. třídy, mají tam 1 problém. chlapce, který je také používá. Za 2 minuty ho to přejde a brečí a omlouvá se mi, ale ve chvíli rozčilení ja na mě moc zlý a mě to trápí.Také žárlí na mladší sestřičku, snažíme se mu věnovat, ale jemu to asi nestačí.Když se ho ptám, proč zlobí,tak mi řekne, že neumí být hodný.Přečetla jsem si knihu 5 jazyků lásky, jeho jazykem je 100 % pozornost, ale nemůžu mu ji zajistit 24 h. denně.Jak se mu nevěnuji, začíná se nudit a zlobí.Také si kouše nehty a od té doby co je ve škole se zhoršil v jídle, jak vidí děti, které vrací obědy, začal být vybíravý, ve školce musel vše dojídat, tady je učitelky nechávají nedojídat.Jinak ve škole problémy nemá, učí se dobře.V červnu jdeme k psycholožce, připadá mi, že si vůbec nevím rady.Jak se mám zachovat, když má tyto zachváty vzteku, mám dělat hluchou? Děkuji
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, ta slova jsou jen (samozřejmě nevhodným) vyjádřením pocitu bezmoci, sama vnímáte, že je říká v afektu, kdy se nedokáže kontrolovat. Zkuste mu ve chvíli rodinné harmonie říct, že se Vám nelíbí, když Vás takto oslovuje a že už to nechcete poslouchat; že má právo být na Vás rozzlobený, ale může to dát najevo jinak než nadávkami. Vymyslete spolu způsob, jak v takových chvílích může svůj vztek ventilovat (např. bouchat ve svém pokoji do polštáře, říci Vám:"Teď se na tebe strašně zlobím." - na což by byla vhodná odpověď "Na to máš právo."). Domluvte si také nějaké znamení, kterým ho ve chvíli, kdy by se nechal opět unést, upozorníte na vaši dohodu (např. že zvednete ruce nad hlavu). Kousání nehtů vyjadřuje výraz vnitřního napětí. Mladší sourozenec, nástup do školy (přestože mu učení jde), to jsou velké stresové faktory, které se sčítají, a pokud třeba nemá pocit, že je doma přijímán takový, jaký je, respektován nebo milován (mluvím o jeho možných pocitech), potřebuje nějak napětí uvolňovat - třeba kousáním nehtů. Bylo by dobré, aby měl koutek, který bude jen jeho (nikdo tam nesmí bez dovolení), a také si s ním přímo domluvit určitý čas každý den, kdy se budete věnovat (můžete se třeba vystřídat s manželem) jenom jemu, bez přítomnosti sestry - třeba jít s ním ven, do divadla, nebo s ním něco vyrábět, číst apod. (nemám tu na mysli přípravu do školy). Také můžete zavést nějaký rituál, který bude jenom mezi Vámi a synkem. Pokud se nudí, mohl by třeba chodit do nějakého kroužku? ... Co to je "zlobení"? Když dítě nedělá to, co chceme? Když nedokáže ovládat své emoce? Přesvědčení Vašeho synka, že neumí být hodný (= doslova hodný lásky), je velmi nebezpečné pro jeho sebedůvěru a vůbec celkový vývoj. Pokud jde o dojídání jídla, vidím přístup učitelek ve školce jako ne úplně šťastný; když už je dítě syté nebo mu jídlo vyloženě nechutná, nemělo by být nuceno dojídat jen proto, že to má na talíři. Ztrácí tím důvod naslouchat svému tělu (z toho může být později i obezita) a také vůli a schopnost sám rozhodovat, co je pro něj dobré. Pokud nemá obecně možnost příliš o sobě rozhodovat (není mu dopřána možnost volby, kdykoli je to možné), může být nynější vybíravost v jídle takovou malou "vzpourou". Tu by ale nebylo dobré potlačovat, nýbrž odstranit její příčinu. Ještě bych se zastavila u Vašeho pocitu: "...je na mě moc zlý a mě to trápí." Chcete-li synkovi pomoci, zkuste ve svém nitru zjistit, co přesně se ve Vás v tu chvíli děje a proč.; tento Váš pocit totiž vůbec není dílem Vašeho synka, on pouze rozezní strunu nějaké Vaší bolesti, kterou už v sobě máte. Víte přece, že Vás má rád, proč se Vás tedy jeho slova, odposlouchaná ve škole, tolik dotýkají? Když si na toto odpovíte, můžete tento pocit (strach, bolest) opustit a nahradit láskou (i k sobě). Teprve potom budete připravena pomáhat svému synkovi naučit se vypořádat s negativními emocemi. Přeji Vám i synkovi, aby paní psycholožka dovedla váš vzájemný vztah do bezpečného přístavu!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.