Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna ukončena

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,otázka jen pro informaci. Zda smí rodič,který nemá ve výhradní pěči dítě, lustrovat jeho mobil. Děkuji
Ivana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Ivano, myslím, že je to otázka obecně toho, jestli člověk má právo komukoli lustrovat mobil. Ospravedlnila bych si to v případě, že by mému dítěti mohlo hrozit nebezpečí a na základě nahlédnutí do soukromí bych ho mohla ochránit. Pokud je člověk jen zvědavý, nezáleží myslím na tom, jestli je dítě v jeho péči nebo ne... Pokud Vám jde o právní stránku věci, můžete se informovat u právníka.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat zda by jste mi poradili.Žiju s přítelem, který má 4-letého chlapečka s Polkou a dítě žije s mámou v Polsku. Přítel /otec/ si ho bere max 3x do roka kvůli vzdálenosti...dítě je ze začátku hodně ubrečené, vzpurné...a mluví čím dál tím méně česky a převážně už jen polsky. Chci se zeptat zda je pro dítě lepší vyrůstat raději v Polsku a nejezdit 3x do roka k otci nebo mu to nemůže nijak ublížit....děkuji za odpověd
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, nepíšete, na jakou dobu si otec dítě bere. Pokud ho má otec rád, myslím si, že je pro dítě dobré, když se s ním stýká (i kvůli tomu, aby mu nechyběly kořeny a nemělo pocit, že ho otec zavrhnul), i když bych asi frekvenci setkání zvýšila. Že mluví polsky je přirozené, když v tom vyrůstá; nemělo by to ale nějak zásadně ovlivňovat jeho vztah s otcem.
děti v rozvedené rodině
Dobrý večer, mám na vás dotaz, zda jde nějakým způsobem dokázat, že je dvouleté dítě ovlivňováno otcem, který ho má v péči, proti své matce a babičce.Dcera má určený styk se synem a v té době ho vídám i já jeho babička. Donedávna k matce i mě chodil rád a nerad se vracel k otci a jeho přítelkyni .Pomalu ze dne na den se situace změnila a on se při předávání chová k nám dvěma odmítavě. Víme a to i pracovnice OSPODu, že otec učí dítě říkat mami své přítelkyni a nemíní s tím přestat, dělá tak dítěti v hlavě guláš a to si s tím neví rady.Při styku s matkou a se mnou je k nám najednou zlý a odmítavý.Učili jsme ho říkat dceři ,,mamí,, a mne,,babí,,a on to říkal a rád. ,Najednou změnil a jsme máma a bába .Byl s námi hodně komunikativní a najednou je zakřiknutý a zamlklý.Nevíme co mu otec s přítelkyní o nás říkají, ale otec dává jasně najevo , že z tohoto má radost a ještě nás obviňuje, že bůh ví co malému neděláme , že k nám nechce.Už jednou prohlásil, že udělá vše ,
Dana P.
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
pokračování....,abychom malého my a celá naše rodina nevídali, soud byl, ale jiného názoru a to se otci nelíbilo, což dal u soudu jasně najevo. Napadá mne tudíž jediná věc, dítě je ovlivňováno negativně proti matce a naší rodině , aby mohl říci, že je z nás frustrovaný a tudíž bude apelovat na soud, aby byl styk zakázán.Otec si neustále vymýšlí nové a nové nepodložené pomluvy, aby nás všechny poškodil.a když s tím neobstojí u soudu a OSPODu, tak to zkouší tímto způsobem.Nikdy jsme malému ničím neublížili, jenom dcera byla psych. nemocná nezvládala péči , tak ho soud určil do péče otce a ona má soudně určený normální styk , kterému se otec snaží všemožně zabránit .Prosím poraďte co můžeme udělat , aby toto nemohl dělat. Děkuji Dana P.
Dana P.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Dano, obraťte se s tímto dotazem na sociální pracovnici nebo právníka, já se v těchto věcech nevyznám.
děti v rozvedené rodině
Dobry den,rozchazime se s pritelem,mame triletou dceru..Poradte prosim jak ji mam ci nemam zdelit ze bude zit jen semnou a v jinem byte. Pro mne samotnou je to velmi tezka situace. Chtela bych aby se ji to dotklo co nejmene. Dekuji
D.M.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, nevymýšlejte si nepravdy, pravdu se snažte formulovat tak, aby co nejméně ranila, pokud se přítel s dcerou chce vídat, ujistěte ji, že ji oba milujete pořád stejně a že vás ani jednoho neztratí. Ubezpečte ji také, že rozchod není v žádném případě její vina, že to vůbec není kvůli ní. Přeji všem co nejhladší průběh.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,
mám syna, kterému je 14 v květnu mu bude 15 let. V opatrovnictví ho má otec, jelikož já žiji v Anglii a mám tam i práci. Momentálně jsem přijela do Čech, abych se se svým synem střetla a jela se podívat za mojí rodinou, kterou on nevídá. Otec to zakázal. Poté jsem ho chtěla na víkend opět jsem se dočkala jen odpovědi, že nesmím.Syn se mnou chtěl odejít, dokonce mě i prosil, abych něco udělala, že s ním být nechce.Řekl mi, že v 15 si můžu přijet udělat mu občanský průkaz a vzít si ho. Byla jsem u sociální pracovnice, jelikož otec má dohled od kurátorky tak jsem jí navštívila a ta mi řekla, že mi bránit ve styku se synem nemůže. Po druhém shledání se synem mi řekl sám syn i otec, že jiná sociální pracovnice mu doporučila, že by se syn se mnou vídat neměl. Tuto sociální pracovnici jsem nijak nekontaktovala, ona mě nezná a ani mě v životě neviděla.
Děkuji za odpověď
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, nenašla jsem ve Vašem příspěvku otázku, nevím, na co odpovědět.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den. Již více než rok žiji s přítelem, je rozvedený a má dvě děti, holčička 7 let a kluk 12. Chlapce má ve své péči, jelikož jeho matka se o něj nebyla schopná postarat. Co vím, tak jej mlátila, řvala na něj, nevypěstovala v něm žádné návyky. Vše se naučil až v rodině přítele, kde žije od svých asi pěti let. Teď jde sice do puberty, nicméně jeho chování prý bylo už dříve stejné jako nyní. Není na něj absolutně spoleh, je neskutečný bordelář, i když je inteligentní, ve škole je to také hrůza. Jako by byl úplný mimoň, ke všemu laxní. Přítel je už apriory vytočen, když mu domlouvá nebo na něj huláká, absolutně to nepomáhá. Teď dospěl do fáze, že se s ním už vůbec nebaví. Přijde mi, že to není ta správná cesta. Mohla bych požádat o radu, čím příteli argumentovat, aby svoje chování změnil, aby to vše bral nějak v souvislostech? Současně bych se chtěla zeptat, jakého odborníka byste mi případně doporučila pro "mladého"? Nechci, abychom se na chlapci nepodepsali ještě nějak víc. Děkuji moc - otázka upravena poradcem
Sylva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Sylvo, dejte příteli přečíst knížku http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali-jak-poslouchat-aby-nam-teenageri-duv.html.  Můžete se i podívat na www.nevychova.cz. Chlapec si prožil své a potřebuje pochopení a důvěru. Pokud by potřeboval odborníka, tak ne on samostatně, ale muselo by jít o rodinnou terapii. Přeji vám všem, abyste k sobě vzájemně nalezli cestu.
děti v rozvedené rodině
dobrý den, od kolika věku dítěte si dítě pamatuje do dospělosti hádky rodičů, případně, že dostali na zadek, byly v koutě, že se po nich křičelo? Je možné, že dítě, které má 3,5 roku si v budoucnu nebude z tohoto věku nic pamatovat? děkuji moc
karolína
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Karolíno, je možné, že si to nebude pamatovat vědomě. V podvědomí máme uloženo úplně všechno a na základě toho pak reagujeme na situace, které v nás probouzejí stejné pocity jako původní prožitek. Ale netrápila bych se tím. Věřím tomu, že si každý prožíváme přesně to, co potřebujeme, abychom se dostali ke své vlastní podstatě. A nejlepší způsob, jak vést své dítě ke šťastnému prožívání je sám prožívat šťastně. Tedy když rodič bere život tak, jak přichází, nebojí se ho a přijímá ho se vším všudy, prožívá vše klidněji a radostněji a svým příkladem to naprosto přirozeně učí své dítě. Na to se zaměřte, minulost nechte minulostí. Držím palce!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, prosím o radu. Je mi 35 let, mám 11letou dceru, 2 roky po rozvodu jsem si našla přítele, který má také z prvního manželství dceru 10let. Přítel žije semnou i s moji dcerou, kterou mám v péči. Jeho dcera k nám jezdí na víkend 1x za 14 dní. Jde o to, že přítel nebere moji dceru stejně jako jeho, já se snažím chovat k oběma stejně. Teď mi oznámil, že s jeho dcerou pojede v létě do Francie do Disneylandu, dárek k narozeninám. Moje dcera má také v létě narozeniny, ale on tento dárek koupí pouze pro ni. Připadá mi to divné a byla bych ráda za Vaši radu, jestli to je nebo není v pořádku. Já nás čtyři beru jako jednu rodinu, ale tohle mi připadá divné. Předem děkuji za Vaši radu, nevím, jak reagovat. Děkuji Lena
Lena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Leno, nenapsala jste, jak dlouho jste "jedna rodina", ale možná to není ani tak důležité. Napíši Vám, co mě k tomu napadá, ale neznamená to žádný verdikt je/není to v pořádku - a jak budete reagovat je zcela na Vašem rozhodnutí. 1) Píšete, že se snažíte se chovat k oběma dívkám stejně; přesto je možné, že dcera Vašeho přítele (nebo Váš přítel sám) to tak vůbec nemusí vnímat, může jí třeba připadat, že Vaše dcera má přednost nebo že se snažíte "jen tak na oko" - to vše zcela nezávisle na tom, jak to ve skutečnosti je, každý z nás vnímá okolí svým vlastním způsobem. 2) To, jak to berete Vy, neznamená, že to tak má brát i ten druhý, jinak je to špatně; Vy to máte takto, přítel zase jinak - totiž tak, že své vlastní dceři se věnuje více (ovšem 1x za 14 dní, že) a když jí může udělat radost k narozeninám, tak jí ji udělá. Jestli by totéž potěšilo i Vaši dceru, můžete jí dát stejný dárek, nebo ne? A třeba i jet společně jako jedna rodina :), pokud přítel netouží po tom strávit se svou dcerkou čas o samotě, když se vídají tak málo (ostatně i toto by mohl být důvod, proč dát tento dárek jen jí). Pokud se Váš přítel chová k Vaší dcerce slušně, nenutila bych ho milovat ji stejně jako svou vlastní, pokud to tak necítí, bylo by to kontraproduktivní. 3) Možná ve Vás "neobdarování" Vaší dcerky probouzí pochybnosti, jestli jste svému příteli vůbec tak blízká, jak jste si myslela nebo jak byste si přála - v tom případě by bylo dobré zapracovat na své sebedůvěře, případně na komunikaci ve vztahu. Přeji Vám hodně radosti!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o radu.
Mám devítiletého syna, který už mi začíná přerůstat přes hlavu. Jsem na něj sama a začínám cítit že na něj nestačím. Nevím jak na něj v situacích, které je potřeba řešit co nejdřív. V poslední době se nedá srovnat. Snažím se na něj po dobrým, přijde domů, dá si svačinu a po svačině má dělat úkoly. Vyndá si věci z tašky a když vidí zadání, jen u toho tak sedí a hraje si. Po zeptání, zda tomu rozumí mi řekne že ano. Tudíž v tomto problém není. V klidu mu řeknu at si udělá úkoly že si pak může jít hrát. On mi na to ale dopoví že to dělat nebude. Na toto mu odpovím že na mne taková slova neplatí a úkoly prostě udělá. Začne se mi smát do obličeje a dělá jako že nic neslyší. To jak se chová je příliš. Po domlouvání ho plácnu přes zadek a snažím se mu vysvětlit že se takto k mámě chovat nebude. Začne hystericky řvát a házet věcmi. Už jsem ho i zatáhla do koupelny že ho dám pod studenou sprchu. Načež mi slíbil že už bude hodný a začne pracovat.... - otázka upravena poradcem
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
....jenže si sedne ke stolu a opět si ze mne dělá legraci. Není to poprvé co se takto chová. Věřím že je to tím že nemá chlapskou ruku, co by ho srovnala aniž by na něj musela jít s páskem. Jenže vlastní otec na něj kašle a s přítelem jsme teprve krátce abych po něm mohla chtít zapojit se do výchovy. Ale jak tedy na něj dál když to po dobrém nefunguje. Jen až to nevydržím a nasekám mu na zadek. Tak pak začne pracovat. To už je pak ale skoro večer a je zas unavený. Nevím jak to udělat aby byl schopen pracovat ještě dokud má energii a není unavený.
Alice
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Alice, jak by se Vám zamlouvalo, kdyby s Vámi Váš přítel takto zacházel? Přijdete unavená z práce a chcete si na chvilku sednout, natáhnout nohy, než se pustíte do vaření, možná si přitom budete představovat, co asi tak budete vařit, možná začnete mít na jídlo chuť - a v tom k Vám přistoupí přítel a řekne:"Vstaň a běž uvařit." Řekne to úplně v klidu, ale jak se Vám to bude líbit? Z rozpaků se tomu zasmějete, ale on řekne "Tak to je příliš!" a uhodí Vás. Jak se budete cítit? Jak budete reagovat? Věřte prosím, že násilí (ať už fyzické nebo jiné) nemá mezi milujícími lidmi co dělat. Na čem Vám vlastně záleží? Na synovi? Nebo na tom, abyste byla úspěšná matka, jejíž syn poslouchá na slovo a nikdy mu nechybí úkol? Zkuste dát svému synovi důvěru a dovolte mu, aby si úkol udělal, až bude chtít, s tím, že spát jde v obvyklou dobu, aby byl vyspaný na příští den. Nekontrolujte ho, neptejte se, jestli už to má hotovo, předem mu řekněte, že kdyby potřeboval Vaši pomoc, ať si řekne, a jinak to nechte na něm. A nechte ho jít do školy tak, jak si to sám zařídil - s úkolem nebo bez úkolu. A velmi Vám doporučuji přečíst si knihu Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly (Faber, Adele; Mazlish, Elaine), která Vám pomůže najít znovu k synovi cestu. Přeji Vám, aby se to podařilo hodně brzy! P.S. Přítele nepouštějte k výchově ani teď, ani později; ať je synovi kamarádem, ale výchova patří pouze rodičům. Váš syn by jeho vměšování a Vaše požehnání k tomu mohl nést hodně těžce, nedělejte mu to.
děti v rozvedené rodině
Dobry den, s manželem nejsme rozvedení, ale již pul rOku ma poměr. Máme 3 letou dcerku, kterou velmi miluje a ona je na nej velmi fixovana. Přes manželům poměr máme velmi hezky vztah, vím, že je to asi divne, ale nechala jsem ho az si rozmyslí s kým chce vlastně být. Nyní přišel s tím, že se chce odstěhovat (rozvádět se ale zatím nechce). Nevím, jak odchod manžela vysvětlit dcerce (zda jí to vůbec vysvětlovat, kdyz to zatím neni definitivní odchod). A za druhé nevím, jak nastavit režim styku s otcem. Sama se přikláním k tomu, at si sám manžel rozhodne, jak moc často se chce s dcerkou vídat. Ale nevím, kde (u nás doma? v jeho bytě? Co kdyz bude bydlet s milenkou, mám bránit styku s ni???) rozhodne nechci dělat problémy, ale nechci v tom dcerce dělat ještě větší chaos nez je nezbytne nutné.... Děkuji moc za radu.
Zdeňka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, dcerce odchod tatínka vysvětlit musíte, a neměla by to být žádná lež, zároveň ale žádné zbytečné podrobnosti. Je v zájmu dcerky, aby se s tatínkem vídala co nejčastěji, a to buď někde venku (hřiště, les a jiné příležitosti ke společnému sportovnímu i kulturnímu vyžití), nebo u vás doma. Podle mého názoru teprve až bude jasné, že (pokud) se tatínek již k vám bydlet nevrátí, a bude mít stabilní zázemí jinde, může si dcerku brát i k sobě. S milenkou bych ji neseznamovala, to až s případnou trvalou životní partnerkou. Pozor: je velmi důležité, aby dcerka věděla (nejlépe přímo od tatínka), že v žádném případě neodchází kvůli ní, že nemá na jeho odchodu nejmenší podíl (někdy si to děti na sebe vztahují), že ji miluje stále stejně a vždycky bude, a že se s ní bude stýkat tak a tak často. Přeji všem zúčastněným optimální vývoj situace.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, Markéto.
Řeším 2 věci. Jsem sama se 4letou dcerou, tatínek ji vídá v rámci svých možností, jednou za 2-3 týdny, jak mu to vyjde. Dcera ale po něm před usnutím pláče. Mám pocit, že to bude jakýsi rituál, protože se rozpláče těsně před usnutím a za minutu, dvě usne, ale srdce mi to trhá i tak. Já ji utěšuji, že je v práci, ale začíná se vyptávat, proč s námi není, jestli něco provedla, jestli se já na něj zlobím, tak říkám, že jsme si nerozuměli, ale že ji má moc rád, jenom bydllí daleko apod. nebo převedu hovor jinam, což většinou zatím zabírá. 2. problém: on si našel přítelkyni s dcerou, žije s nimi, a dceru si chce vzít na víkend a seznámit ji s nimi,všichni přijednou sem, jinak bydlí daleko a tam ji nebere. Mám strach, že jí to ublíží ještě víc, až uvidí, že bydlí s jinou holčičkou. Nebylo by lepší, aby se s ní vídal sám? Podle mého tím dcera opravdu trpí, že ho nemá u sebe, a já nechci, aby ještě k tomu někomu "záviděla", že ho má pro sebe a ona ne. Díky za radu, Zuzana - otázka upravena poradcem
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
Dodatek: S dcerou jsem sama od jejích 9 měsíců, takže to, že je bez tatínka, pro ni není nová zkušenost. I přesto tím trpí, hlavně když ve školce vídá tatínky, vůbec neví, co si s tím má počít. A když ho vidí, jako by přijel "pánbůh" - proto nevím, jak by přijala informaci, že JEJÍ tatínek žije s jinou holčičkou - hlavně jak by se jí s tím žilo v budoucnu. Pokud mohu soudit z příkladu svých kamarádek, co vyrostly bez otce, tak si tak jako tak odnese obří trauma a já jí nechci ještě víc nakládat. Předem děkuji za odpověď.
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, obří trauma být může a nemusí - záleží i na tatínkovi, jak se k ní chová, jak často si na ni najde čas, a k tomu ještě je brát v úvahu povahu dítěte - některé bude poznamenané víc, některé méně. Pokud jde o zbytek, cítím to podobně jako vy. Myslím, že by se tatínek měl s holčičkou raději stýkat sám, a najít dobré vysvětlení (shodující se s vaším), proč s vámi není. Holčička potřebuje bytostně ubezpečit, že neodešel kvůli ní, že ona za nic nemůže, a že ji miluje. Držím palce, aby tatínek pochopil.
děti v rozvedené rodině
Dobry den, chtela bych znat Vas nezaujaty nazor. Mam pritele, ktery ma z predchoziho vztahu nyni sestiletou dceru. Ja ji znam od jejich tri let. Vztahy s jeji mamou mame pod bodem mrazu, chtela by ho zpet, me prvni dva roky nesnasela, urazela apod. Nyni je oboustranna ignorace. Jeho dceru mame kazdy druhy tyden na pet celych dni. S malou nemam problem, nicmene posledni dobou si uvedomuji, ze me nebavi si s ni hrat - driv jsem si s ni hrala, nyni me to nebavi. Pritel ji miluje, vzorne se o ni stara, ale prijde, ze se to prehani s pozornosti. Mala si neni schopna sama hrat, neustale vyzaduje pozornost, a je zvykla, ze se vse toci okolo ni. Vsimla jsem si toho vic na spolecne dovolene, kde jsem byla s jeho dalsima dvema dospelyma dcerama (20 a 23 let), a cela dovolena se tocila okolo male - co ona chce, u vecere proste porad. Od te doby si toho vsimam vice, - v televizi je vzdy program, ktery chce sledovat ona..tech veci je vice. Nevim, mozna, az jednou budu mit svoje dite, tak se budu chovat
Veronika1
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
budu chovat stejne…Ale prijde mi, ze sestilete dite uz by melo byt schopne si hrat samo - treba i s nami v mistnosti, ale dat prostor i pro ostatni lidi nez je ona sama, a ne, aby vse bylo podle ni. Pritel toto nevidi, protoze tim jak s ni netravi cas porad, tak naopak se citi vinen - dle meho nazoru. Dalsi vec - chodi ji uspavat, a vstava s ni o vikendu - spi s nama v jedne mistnosti - a v jejich trech letech jsem to chapala a nevadilo mi to, nyni uz bych si prala mit soukromi - sice je to jen pet dni kazdy druhy tyden, ale vsimla sem si, ze mi to zacina vadit. Spolecne dovolene se dalsi leto primo desim, protoze predstava nekolika dni, kdy se vse podrizuje ji …Nevim jestli to je mnou, ze nemam vlastni dite. Prala bych si najit zlatou stredni cestu. Dale mala me nerespektuje (coz ja se ji nesnazim vychovavat, jsem jako jeji spis kamaradka), nerespektuje ani tatu - dokaze casto rici veci, jako kdyby byla dospela. Je zavalovana pozornosti od jeji mamy take - ktera ji mela, kdyz ji bylo
Veronika2
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
38 let - je svobodna, byla na materske celych pet let a venovala se jen male - stal se to jeji stredobod. Jak se k ni mam chovat ja? Znamena to, ze jsem ja ta spatna? Driv jsem se snazila ji davat pozornost, nyni na to uz nemam energii a vylozene me to nebavi.
Veronika3
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Veroniko, řekla bych, že tatínek se opravdu snaží dcerce vynahradit fakt, že má rozbitou rodinu. A těžko posuzovat, do jaké míry to je nebo není vhodné. Vy jste věděla, že má dítě, a také jste to přijímala. Nyní se váš přístup mění. Najděte v sobě, co přesně vám vadí. Chtěla byste mít dítě s partnerem? Nebo vám připadá, že se vám partner dost nevěnuje? Co přesně vám vadí? Holčička nejspíš skutečně využívá situace - ale lze se jí divit? A faktem zůstává, že ona přišla o úplnou rodinu. Nehledejte viníka, někoho, kdo "je špatný". Najděte, co vám přesně vadí, a pak to řešte. Komunikací s partnerem o tom, co změnit lze, a přijetím toho, co změnit nelze (sem spadá i to, co partner prostě změnit nechce). Můžete vymezit hranice, kam až půjdete - ale musíte být připravená přijmout i případné důsledky, které z toho mohou vyplynout. Držím palce, aby se vše vyřešilo ke spokojenosti všech zúčastněných.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,žiji s přítelem ve společné domácnosti. Je rozvedený a sprvního manželství má 4 letou dcerku, kterou si bere pravidelně na týden až deset dní k sobě (bbydlí s matkou poměrně daleko) Dcerka je roztomilá, hodná, na mě si bez problémů zvykla a já na ni (sama mám již dva dospělé syny) Otec ji na můj vkus dost rozmazluje, dostane vše na co si ukáže. Ale co mě trápí nejvíc- pokud je dcerka u nás, celý pobyt s ní tatínek spí v pokojíčku, prý je na něj fixovaná a potřebuje ho. Pokud přítel "uteče" do ložnice, je schopná si pro něj dojít a ztropit scénu. Já se to snažím pochopit, ale moc mi to nejde.... poraďte. Děkuji
Eva
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, jediné co mohu poradit je, abyste se to i nadále snažila pochopit. Ve čtyřech letech je děvčátko ještě malé a rozvod rodičů je pro ně velmi zatěžujícím zážitkem; potřebuje cítit, že je pro tatínka tím nejdůležitějším. Přeji hodně trpělivosti!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,mame zrovna období vzdoru u 3l.syna,jsem rozvedena a dojíždí za nama můj přítel.Syn ho má rad,vycházejí spolu ale někdy ho syn strašně provokuje a je opravdu zlý.Já napomenu atd.ale přítel je neštastný a vysvětlení nepomůže.Nevím zda dát pravomoc k plesknutí po zadečku at si syn uvědomí že musí mít respekt a poslouchat i přítele ne jen mě.Zdá se mi totiž že si je jistý že přítel na něho nemůže a proto tyhle výpady dělá.Jinak prožíváme toto období jako asi každý.Jen se chci ještě zeptat,když se syn vzteká a ja ho odvedu do pokoje at se uklidní, přijde a že chce tulituli.A stále pláče.Mám toto dovolit a přitulit nebo opět do pokoje až se opravdu vypláče a vyvzteká.Je pravda že po přitulení pláč ustane ale mám pocit že vyhrává tímto.V druhém případě je to i na půl hodiny křiku. Děkuji za odpověď a hezký den.
Zuzana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Zuzano, pravomoc k plesknutí po zadečku bych nedala nikomu, ani vlastnímu rodiči. Je třeba synkovi vymezit hranice, ale ne za použití násilí. Synek potřebuje Vaše pochopení, rozvod ho poznamenal, i kdyby Vám to tak třeba nepřipadalo, přišel o základní pocit bezpečí (rozpadlo se něco, co považoval za nerozdělitelné). Je moc dobře, že má Vašeho přítele rád, vysvětlete mu, že když bude dělat to a to, bude si muset jít sám do pokoje/ přítel si s ním přestane hrát apod. A pak to dodržujte (v případě potřeby možno i láskyplně odnést :) ). Když za Vámi syn přijde, že chce tulituli, říká Vám tím, že si není jist Vaší láskou a potřebuje se o ní ubezpečit - pokud byste ho poslala pryč, je jasné, jakou odpověď tím dostává (z jeho pohledu). Zkuste to celé nevnímat jako boj - že někdo vyhrává nebo prohrává. Zkuste prostě pečovat o vztahy (projevy lásky) a o vzájemný respekt všech zúčastněných (vymezením hranic). Přeji Vám spokojenou rodinku!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, rozešel jsem se se svou přítelkní, se kterou mám tříletého chlapečka. Snažím se s ním být co nejčastěji, téměř každý víkend. Problém mám v tom, že chlapeček nechce ode mne odejít zpět k mamince a strašně pláče a drží mne tak, že mne nechce pustit. Je to pro mne a asi i pro něj psychicky hodně náročné.Přítelkyně prohlašuje, že mi ho nebude dávat, že ho rozmazluji a ona, že je ta zlá.U mne je můj syn hodný, nemám s ním žádný problém.Uvažoval jsem, že si ho budeme předávat někde jinde ne doma nebo přes třetí osobu.Jaký je prosím Váš názor ?
otec
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, chlapeček je samozřejmě hluboce raněný tím, že o Vaši každodenní přítomnost přišel, a ve svém věku ještě těžko chápe, proč vlastně jste odešel a proč si ho s maminkou jen předáváte. On by určitě chtěl, abyste byli spolu všichni tři. Ideální by bylo, kdybyste s Vaší přítelkyní dali vzájemný vztah do pořádku (tím nemyslím vrátit se k sobě) tak, abyste spolu byli schopni komunikovat v zájmu vašeho společného dítěte - aby tam šlo o blaho synka a ne něčí pocity. Protože Vaše přítelkyně k tomu asi popud nedá, je na Vás, abyste přišel s mírovou ratolestí a nějakým způsobem jí dal najevo, že si jí vážíte, a že byste rád jednal v souladu s potřebami všech - synkovými i jejími. Pokud se vám to podaří, společně se pak můžete domluvit, jak to udělat, aby synka předávání co nejméně bolelo. Pokud byste se rozhodl předávat synka přes třetí osobu, musel by to být někdo, koho má rád a důvěřuje mu, někdo blízký. Přeji, aby se podařilo najít řešení ku synkovu prospěchu.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, manžel má poměr s jinou ženou a čeká nás rozvod. Mame spolu dvě holčičky- 8měsícu a 3,5 roku. Prosím poraďte, jak nejlépe říci starší dceři, že manžel odchází. Zároveň mi manžel říká, pokud přistoupím na jeho podmínky, nebude chtít vyplatit ze SJM, dcerky chce vídat 1za 14dní od pátku do neděle plus dvě odpoledne v týdnu, a v dalsím týdnu tři odpoledne... mám strach hlavně o děti, manžel se o dcerky moc nestaral a o mladší vůbec...Na rovinu mi řekl, ze se bude starat jeho nová přítelkyně, která děti ještě nemá... Děkuji za odpověď
Aneta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Aneto, nejlépe je, abyste u toho byli oba, a bez velkých emocí dcerce vysvětlili, co se tatínkovi přihodilo. Hned je ale třeba, aby bylo (nejlépe tatínkem samotným) zdůrazněno, že ve vztahu k ní se vůbec nic nemění, miluje ji pořád stejně, bude se s ní (velice rád) vídat tak a tak často, a že ona nemá v žádném případě podíl na tom, že se tatínek odstěhuje. Je ale také třeba, aby pak se svými dcerkami skutečně trávil společný čas, i když mu bude přítelkyně pomáhat. Držím palce, aby vše dopadlo k co největší spokojenosti všech zúčastněných!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, mů dotaz se týká způsobu střídání péče o našeho syna. Po rozvodu je náš šestiletý syn v péči matky a zatím chodí do školky, ještě rok do ní chodit bude. Dohodli jsme původně na scénáři, ve kterém syn bude u matky 4 dny v (každém) týdnu a u mne 3 dny, aby měl co možná největší kontakt s námi oběma. Postupně se ale manželka přiklání k tomu, aby syn byl u mne méně, konkrétně 1x za 14 dnů na víkend. Manželčiným odůvodněním tohoto návrhu je údajná skutečnost, že dítěti neprospívají časté výměny a změny, prý potřebuje vědět, kde má domov. Tedy u ní. Já jsem toho názoru, že je naopak dobrý co možná největší a nejběžnější kontakt s oběma rodiči. Podle mne, když již dítě nemůže mít jednolitou rodinu, nemělo by tím mít téměř jen jednoho rodiče, byť jeden domov, ale i přesto oba rodiče, i když (bohužel) na dvou místech. Nedovedu ale posoudit, nakolik je můj názor objektivní, a do jaké míry mne v něm ovlivňuje moje tendence podílet se maximální měrou na výchově a péči o syna dál.
IP
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, oba máte svou pravdu, ani odborníci se v názoru na střídavou péči neshodují. Dítě opravdu potřebuje mít jednu základnu, jistotu, domov. Také ale potřebuje častý kontakt s oběma rodiči; 1x za 14 dní mi přijde dost málo. Hodně záleží na konkrétním dítěti, co mu prospívá a co ne. Pokud s manželkou dokážete spolupracovat a vstřícně komunikovat, sedněte si spolu a pokuste se vymyslet scénář, který bude co nejlépe vyhovovat právě vašemu synovi; aby věděl, kde je jeho "doma", ale zároveň netrpěl tím, že tátu uvidí méně často, než by si přál. Držím palce, aby se to podařilo.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den Markéto, odešel jsem před dvěma roky od partnerky a syna, ten oslavil tuto sobotu 6 let, nechtěl jsem řešit opatrování syna přes soud a domluvili jsme se na dohodě, nejdřív jsem jej mohl vidět každý den, pak ob den, a nyní mi partnerka jej dovolí vidět skoro každý víkend, ale jen na několik hodin po obědě, Mám pocit, že se snaží zmanipulovat syna, aby o mě měl minimální zájem, jaké mám možnosti a na co právo?
Libor
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Libore, nejlepší by bylo s maminkou syna mluvit upřímně a přátelsky, vysvětlit jí, že o syna opravdu stojíte, a požádat ji, abyste společně dospěli k řešení nejlepšímu pro vašeho společného syna. Pokud taková domluva není možná, navštivte třeba občanskou poradnu, kde Vám poradí odborníci na právo - to já nejsem.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, můj bratr má se svojí bývalou družkou dvě děti (3,6). Díky dluhům z podnikání ho opustila. Bratr je na tom špatně, bydlí u mě a u mého manžela v rod. domě. Nemá nic. občas nezaplatí alimenty a zpětně je pak doplatí najednou třeba za dva až tři měsíce. Když je v prodlení má zákaz brát si děti a stýkat se s nimi. Ani když šel starší syn poprvé do školy, nemohl se účastnit. Ani vysvědčení mu sdělit nechtěla. Moc se tím trápí a my také. Má jeho družka na toto právo? Neohrozí to vztah bratra s dětmi? Jak se zachovat? Děkuji
Markéta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Markéto, nevím, jak je to podle zákona, nejsem právník (to by Vám řekli - zdarma - v občanské poradně). Vztah s dětmi to samozřejmě negativně poznamenat může, i vztah dětí samy k sobě, pokud si myslí, že tatínek nepřišel, protože pro něj nic neznamenají. Je ale také pravda, že žena se dvěma dětmi nemá na růžích ustláno a peníze potřebuje; pokud tatínkův zájem o děti vidí jako jediný účinný nástroj, kterým ho lze přimět, aby jí peníze dal, je pochopitelné, že ho využívá (jakkoli je to s ohledem na děti nedoporučeníhodné). Třeba si myslí, že kdyby to nedělala, už by peníze neviděla ani po těch dvou-třech měsících. Jako nejlepší řešení v tomto momentě vidím, aby si tatínek sehnal zaměstnání a alimenty platil včas. Pak může rozvíjet dobré a respektující vztahy jak s matkou dětí, tak s dětmi. Přeji všem brzké vyřešení situace ve prospěch dětí.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,žiji s přítelem sedm let v jedné domácnosti přítel má dceru z prvního manželství střídáme se s ex týden my a týden ona o desetiletou dceru máme problém s poslušností nebo spíš se rozcházíme v názoru jak docílit aby nás poslouchala. Neúplně plní své úkoly a pořád jí musíme připomínat co má dělat např. máme malý bojler a máme dohodu na čas při sprchování 3min při překročení na jednomu dojde teplá teplá voda .neustále zapomíná a pořád dělá že neví a hledá výmluvy.Já bych jí trestala facka a pod. přítel si myslí ,že jí to máme dokola vysvětlovat trestů má prý dost u ex.jinak se učí na dvojky ale celkem dobrý vycházíme s polu dobře ale někdy když něco po ní chci tak na mě tak divně kouká nebo mě spíš přehlíží přítel se snaží a tak chceme najít správnou cestu jak na dítě v deseti letech.exmanželka jí dost rozmazluje a je sama už sedm let tak nevím co víc napsat.respekt z nás má ale ta poslušnost.Nikdy jsem ji neuhodila.
Monika Novotná
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, je dobře, že s dívkou dobře vycházíte, a uhodit by ji neměli ani vlastní rodiče, natož Vy - Vaším úkolem je být dívce spíš přítelkyní, být k dispozici, ale nevychovávat. Že jí musíte pořád připomínat, co má dělat, je u dětí normální, skutečně nemůžete očekávat v deseti letech slepou poslušnost. Dívčin život není kvůli rozvodu a stálému stěhování jednoduchý, potřebuje co nejvíc pochopení. I když chápu, že je pro Vás přirozeně "cizí" a je těžké se snažit do někoho takového vcítit, je to ale cesta k vzájemnému porozumění a lepší spolupráci. Dívka pomalu přichází do puberty, pomohlo by Vám s přítelem, kdybyste si přečetli knížku http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-teenageri-poslouchali-jak-poslouchat-aby-nam-teenageri-duv.html - dává názorný návod, jak efektivně komunikovat právě s dětmi tohoto věku. Přeji Vám uspokojivý rodinný život!
děti v rozvedené rodině
Rozesla jsem se s tatínkem mých dvojcat. Kluka a holčičky. Mám nového partnera, který se k dětem chová skvěle. Syn nyní vzdoruje.Posílá mě pryč.Má záchvaty pláče.Říká nemám rád tebe,občas nového přítele a lidi kolem sebe..když s ním nejsem já chová se fantasticky...jak reagovat, když se chce vrátit domů...stesk po starém bytě a tatínkovi. Táta funguje jenom jednou za 14 dní...řeší situaci alkoholem...mám problém prijmout nynějšího partnera za otce mých dětí...myslíte si, ze se změní vztah otčíma k dětem, když spolu budeme mít miminko?
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, nepíšete, jak jsou děti staré, ale v každém případě je to pro ně trauma. Přistupujte k jejich projevům s pochopením, bude trvat, než se s tím vyrovnají. Pokud jde o otčíma, to můžete posoudit Vy spíš než já, která ho vůbec neznám. Jsou případy, kdy muž ochladne k dětem partnerky poté, co s ní má své vlastní dítě, ale jsou i takové, kdy miluje všechny děti bez rozdílu.
děti v rozvedené rodině
Mám 10 letou vnučku. Od jejich 2 let žije dcera ve spořádaném manželství s jiným partnerem (nynějším manželem) který není otec této vnučky. Oba dva nechtějí vnučce říct o biologickém otci, kterého nikdy neviděla ani o něm neslyšela, pouze ji viděl, když se narodila. Mám dojem a myslím že oprávněný, že vnučka cítí, že něco co není v pořádku. Udržuje si od současného dceřiného partnera určitý odestup. Vidím to i na tom, že dcera s partnerem mají 5 letou dcerku a ty vazby otec dcera jsou úplně jiné. Neustále jim říkám, aby vnučku s touto skutečností seznámili, ale mají z toho obavy. Já nechci do toho zasahovat ale mám kolikrát chuť jí vše vysvětlit. Můžete prosím poradit, jak z této situace. Děkuji
marta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marto, nejlepší by bývalo bylo říci dcerce pravdu už v předškolním věku. Nyní je to problematičtější (těžko předpovědět, jak bude dívka reagovat), ale pokud je jasné, že se jí něco nezdá, měla by asi maminka dcerce pravdu citlivě říci (přečtěte si prosím také mou odpověď Lee na téma Otázky dětí) společně s vysvětlením, proč jí to dosud neřekla. Nynější manžel by pak dívku měl ujistit, že ji miluje (ať neříká že stejně jako druhou dceru, to nemají říkat ani rodiče svým vlastním dětem, protože tomu děti neuvěří) a je moc rád, že se stal jejím náhradním tatínkem. Vy sama byste to však své vnučcee sdělit neměla. Přeji celé rodině hodně štěstí.
děti v rozvedené rodině
Mila pani Klingerova,dekuji za vasi skvelou poradnu.Mam velky problem.Mam syna 5let z predchoziho vztahu,nema zapsaneho otce v rod. liste, rozesli jsme se ne v dobrem tri mesice po porodu, syna vidal do jeho 3 mesicu, pak uz jsme ukoncili kontakt. Od jeho 1 roku zijeme s mym manzelem, spolu mame syna 1rok.Muz chtel meho syna adoptovat, ja ovsem nevim,zda je to spravne rozhodnuti.O syna se radne stara, ale po narozeni druheho syna se znacne ochladil, casto na nej krici, je dost prisny, malo projevu lasky, nema na nej cas, hraje si s nim jen vyjimecne na me pobizeni. Na mou otazku proc je takovy odpovi, ze je to kvuli me, ze jsem anulovala adopci.Ze separuji pry rodinu.Opravdu jsem si to potrebovala rozmyslet, je to rozhodnuti na cely zivot. Mam pravo napsat sveho muze do rod.listu sveho syna? Ne z legalniho ale spise z moralniho hlediska. A zmeni se pak chovani muze k memu synovi po adopci k lepsimu?Nevim, jak se rozhodnout.Tlaky sili,plus do toho se syn zacina ptat.Dekuji moc!
marina
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Marino, z Vašich slov cítím, že odpověď na svou otázku znáte. Důvěřujte si. Přeji radost ze synka!
děti v rozvedené rodině
Dobry den,chtela bych se jen znat nazor nezucastneneho ,nestraneho cloveka,jeste nejdriv podotknu,ze jsem na Vasi poradnu narazila uplnou nahodou a po par prectenych prispevcich -klobouk dolu a dekuji :-) Tak zpatky k tematu,mam z prvniho vztahu syna 15 let-sice pubertak ,ale zlaty kluk, s jeho otcem jsme pratele,zname se pres 20 let,on byl zenaty,no a kdyz se syn narodil,nemel se k rozvodu a ja chtela rodinu -tak kdyz byly synovi 4 roky,tak jsem proste prestala tolerovat dvoji rodinu jeho otce a rozesli jsme se-v dobrem :-) a ja se casem v praci seznamila s muzem,vdala se,odstehovala do Spanelska,manzel byl Spanel,syn miloal meho muze a i sveho otce,jeho otec nam pomahal i financne atd atd,cestoali jsme,leto travili CR vsichni,v pohode...ted mam jeste 3 letou holcicku,muj dnes jiz byvaly manzel proste po 8 letech se asi zblaznil ....a nechal me tehotnou jen tak ..takze mam 15 let syna a 3 letou dceru,byvaly je ve sve zemi,ja s detmi celou dobu v CR ,bydlime sami ..a pomaha nam
Tereza
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
..pomaha nam otec syna,jako vzdy,uplne nezistne a samozrejme jezdi za synem a kdyz jde se svym synem,vezmou i malou,tudiz mala mu rika tato,sveho nezna,nejevi o nj zajem ac ja ho 3 roky kontaktuji,posilam foto atd atd..nicmene mala se treba zepta-prijede tata??Mysli tim otce meho syna..a ja ji odpovim,ze pokud mysli tatinka brachy,tak ten dorazi,ale ze jeji je to jen suplujici tatinek,ze ten pravy,biologicky je ve Spanelsku,ona se usmeje a rekne,ja vim a kdyz dorazi syna tatinek,tak mu obcas mezi reci rekne,ja vim,ze jsi nahradni tata,ale stejne si muj a jde zlobit a hrat si atd :-) tim padem ja to beru tak,ze kdyby jeji otec se rozhoupal jednoho dne,tak mala o nem bude vedet,ma na to pravo,ac on o to nestoji a nic ji netajim a bude to takhle brat jako samozrejmost,nijak ji to v nicem nevadi,je vesela,komunikativni,zlobiva,na nocnik chodi sama a dobrovolne od roka a pul i v noci,mluvi v celych vetach...tudiz se domnivam,ze ac jeste nechapu,bude to mit zafixovane a je to lepsi??Dekuji
Tereza
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Terezo, věřím tomu, že náhoda neexistuje :). Pokud Váš dotaz zní, zda jste udělala dobře, že jste dcerce řekla pravdu, tak ano - právě v tomto věku jsou děti schopné ji přijmout za svou celkem v klidu. Přeji hodně radosti z obou dítek!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,žji s přítelem skoro 3 roky a z manželství má 12cti letou dcerku,vztahy s ní a se mnou byly naprosto v pohodě,povídali jsme si o všem,prostě pohoda.Jenže ted se dala do kontaktu s přítelovo ex přítelkyní se kterou žil 3 roky a ted je jak vyměněná,vymazala jsi mě s kontáktů taky s přátel na FB a já nevím jak si s tím mám poradit,velmi mě to trápí,protože ji má ráda,přítel je ted dlouho době pryč,takže neví co se tady děje..Děkuji
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, dívka je v pubertě, dejte jí čas, aby si vše srovnala v hlavě. Pokud jde jen o to, že dívka nechce s Vámi komunikovat (ale obecně se její chování nevymyká), neberte si to osobně a vyčkejte. Je to dcera Vašeho přítele, on je za ni zodpovědný; Vy jen buďte k ní nadále přátelská a netrapte se. Malinko mi připadá, jestli Vám dívka nenahrazovala kamarádku - to by nebylo zdravé ani pro ni, ani pro Vás. Přeji Vám trpělivost a důvěru v lepší zítřky!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den,ráda bych Vás poprosila o radu :) Žiju s partnerem již 3roky a má s prvního manželství 8letého syna. Zpočátku jsme spolu vycházely výborně,jelikož jsme ho měly až 20dní v měsíci,problém začal až při nástupu do první třídy,kdy ho máme pouze ob víkend. Začalo nám vadit,že i přesto,že ho máme tak málo,nám jeho bývalá volá až 3krát za víkend a chce mluvit s malým. Říká mu jak se jí stýská a kluk je pak pochopitelně protivný až nezvladatelný. prosily jsme ji,aby nám dala prostor a nevolala,ale je to čím dál horší. Dá se nějak v tomto chování matku omezit??? děkuji za odpověď V.
Valentýna
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Valentýno, obávám se, že nemůžete bránit telefonátům, ale můžete se s maminkou syna pokusit domluvit (nejlépe osobně, nejlépe při nějaké pohodové příležitosti, bez dítěte), jestli by se synka mohla jen zeptat, jak se má a co dělá, a svůj stesk si - v synově zájmu - nechat pro sebe; případně, pokud byste byli vzájemně vstřícně naladěni, jestli by mohla telefonáty omezit na dva nebo jeden, protože to chlapci neprospívá, je zmatený a odráží se to na jeho náladě a chování. Vy pak zkuste v sobě přehodnotit svůj postoj - zkuste maminku chápat z jejího hlediska, zkuste si ty telefonáty nebrat k srdci; můžete si předem připravit nějaké činnosti a zábavy, které by bezprostředně po telefonátu upoutaly synovu pozornost a odvedly ho od myšlenek na "strádající" maminku. Už jen změna vašeho (jakkoli pochopitelného) postoje může určitým způsobem zapůsobit na synovo chování. Přeji synkovi poklidné návštěvy.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, už nevím, co mám dělat, jsem ženatý a mám dceru (11let) před pár měsíci jsem se od rodiny odstěhoval kvůli nové přítelkyni a moje dcera mě teď nenávidí, i když s ní chci i nadále fungovat jako její táta... Co s ní mám dělat, jak ní přistupovat? Pochopí to někdy?
Petr
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petře, co přesně má Vaše dcera pochopit?
děti v rozvedené rodině
Pochopit, že i když už žiju někde jinde, tak jí stále miluju a milovat ji budu. Nechce se setkat s moji novou přítelkyní a ani o ní nechce nic slyšet.Moc mě to mrzí a nevím, jak jí to mám vysvětlit.
Petr
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petře, Vaše dcera si nemyslí, že ji skutečně milujete, protože Vám z jejího hlediska nestála za to, abyste kvůli ní v rodině zůstal. Proč trváte na tom, aby se setkala s Vaší přítelkyní? Vy dcerce o ní povídáte, když jste spolu? Vůbec se dívce nedivím, že nechce poznat cizí ženu, která je Vám z jejího pohledu milejší než ona, kterou jste zplodil a žil s ní 11 let. Rozumějte prosím, že se Vám pouze snažím přiblížit její pohled. A pokud jste se nerozvedl, dělá si zřejmě tajnou naději, že se zase vrátíte domů. Můžete jen dcerce upřímně vysvětlit, proč už nejste s maminkou, ale že s dcerkou to nemá nic společného, má ve Vašem srdci stále stejné místo, a hodláte se jí věnovat stejně intenzivně jako dřív. Ukažte pochopení pro její city a nemluvte už před ní o Vaší přítelkyni, a už vůbec po ní nechtějte, aby se s ní setkala. Udržujte ten nejlepší vztah (přinejmenším z Vaší strany) s její maminkou, spolupracujte spolu. Přeji dcerce, aby se s Vaším odchodem vyrovnala co nejlépe.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, nevím jestli se mi podařilo správně odeslat dotaz, tak ho raději posílám ještě jednou. Chtěla bych Vás moc poprosit o radu. Nevím, jak mám reagovat na chování přítelova 3-letého synka, který je v období vzdoru. Když mi např. říká, že se nemám dívat, když přede mnou ukazuje něco tatínkovi a nebo mi něco zakazuje. A nebo když mě štípe a nebo do mě pěstičkou žďuchá. Nerada bych Honzíka svou špatnou reakcí nějak otrávila a tatínkovi přidělala problémy, pokud by syn nechtěl za ním jezdit s výmluvou na mě. S přítelem jsme 4 měsíce, je už rok rozvedený. Syna vídá 1x za 14dní a komunikace s bývalou manželkou není ideální. Děkuji předem.
Alena
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Aleno, chlapec je nejen v období vzdoru, ale také přišel o tatínkovu přítomnost ve svém každodenním životě, což mu budiž ve Vašich očích průběžně přičítáno k dobru. Bylo by asi dobré, kdyby Váš přítel trávil se synem hodně času jen ve dvou, hlavně dokud jste spolu tak krátce a není jistá společná budoucnost. Může ho třeba brát ven, a Vy si zatím můžete užívat "pré" :). Samozřejmě že bude také trávit čas doma i s Vámi: buďte hlavně přirozená, usměvavá, ale nevtíravá. Buďte Honzíkovi k dispozici, když si to bude přát, ale nevnucujte se mu, když ne. Když Vám říká, že se nemáte dívat, můžete to vzít s humorem "Dobře, já se nedívám." a se smíchem si zakrýt rukama oči, nebo s úsměvem říct "Fajn, chlapi, nechám vás teď o samotě, jdu si ...". Když Vám něco zakazuje, opět s úsměvem a v klidu mu odpovězte třeba "Vidím, že bys raději, kdybych... No víš, ale já ..., a proto..." a samozřejmě si nic zakazovat nenechte (pokud byste usoudila, že jeho "zákaz" má opodstatnění, můžete tu druhou větu změnit na "Víš, ale to můžeš říct i jiným způsobem, například ...; takové prosbě pak ráda vyhovím."). Když Vás "napadá", zkuste si uvědomit spouštěč takového chování, a ten můžete zase okomentovat (nejlépe v dřepu z očí do očí) "Vidím, že se ti nelíbí... To je v pořádku, ale není v pořádku, že mě štípeš. Můžeš mi to říct třeba takhle:...". Přeji Vám hodně štěstí a Honzíkovi dobře komunikující rodiče.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, poraďte prosím můj přítel má z předchozího vztahu 2,5 letého syna kterého má v péči jednou za 14dní o víkendu. Já mám obecně děti ráda a většinou si s nimy výborně rozumím a nevím jestli to teď napíšu správně, ale k synkovi svého přítele jako bych se neuměla ,,psychicky" přiblížit.. Jako bych si najednou nevěděla rady.. Jak na něj mám mluvit, jak s ním jednat... I když s jinýmy dětmi je to bez problému. Může to být tím, že jako syn mého přítele je pro mě důležitější než jiné děti? A co bych pro to, aby jsme si byli bližší mohla udělat? Moc děkuji za odpověď
Flanna 23let
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Flanno, buďte přirozená, na nic si nehrajte, buďte vlídná, usměvavá, ale ne afektovaná, žádné "ňuňuňu". Mluvte na něj normálně, jako na sobě rovného. Buďte připravená se mu věnovat, hrát si s ním, když s tím bude srozuměn, ale nevnucujte se mu, jste pro něj cizí osoba, která navíc žije s jeho tatínkem místo maminky. Pokud budete s Vaším přítelem dlouhodobě, chlapeček si na Vás postupně zvykne a bude se vám komunikovat snadněji. Přeji hodně vzájemné radosti!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, Manžel má ve své péči dceru/14let/ z 1. manželství-né žeby matka měla zdravotní problémy. S výchovou mu pomáhala tchýně proto když jsem si nevěděla s ní rady šla jsem za ní ale ta mi jen odpověděla: mě poslechne, je to dítě, te´d to nebudeme řešit. Dcera je rozmazlena neváži si oblečení jídla je zvyklá dostat všechno a za nic,Nepomůže nic ikdyž jsme o problému moc krát diskutovali a dohodli se na konkrétních věcech které bude doma plnit, vynést koš vytřít chodbu- neudělá to, tchýni navykládá jak strašně uklízí vaří. Ona jí věří a ikdyž u nás rok a půl nebyla a mně ani manžela se na nic nezeptala posílá mi dopisy kde mi vyčítá že se o dceru nestarám a zakazuji jí jídlo i přesto že dcera je tak šikovná a ve všem mi pomáhá a že si požádá o svěření do péče. Když manžel s dcerou o tom mluvil tvrdila že k babičce ani matce /která by si ji hned vzala/ nepůjde, to si radši něco udělá, zůstane doma ale a´t já jdu pryč co s tím pora´dte
Alzbeta
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Alžběto, o celé situaci jste napsala dost málo, např. náznakům kolem matky jsem vůbec neporozuměla, takže těžko mohu radit. Nepíšete ani, jak dlouho jste s manželem svoji a jeho dcera u vás. Ale jedno je jisté: dívka má své rodiče, Vy nejste povinna ji vychovávat. Jestliže dívce poskytujete potřebné zázemí, můžete být klidná a tchýniny dopisy házet do koše. Je na dívčině otci, aby dal situaci do pořádku, aby dal své dceři i své matce jasně najevo, kde jsou hranice. Pokud se o to snaží, podporujte ho, ale jinak si celou záležitost neberte osobně. Dívka je zdatná manipulátorka, prospěje jí, když pozná, že takto vztahy nefungují - zatím se jí manipulace vyplácí, takže se jí drží. Klíčová osoba je ovšem její tatínek. Přeji mu potřebnou dávku rozhodnosti a důslednosti.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, mám problém se svým čtyřletým synem. Máme něco jako střídavou péči s bývalým a tak si syna bere tak na jeden a půl dne v týdnu. Při příchodu ke mě se sekne a nekomunikuje. Jen začne kňučet a pak hulákat. Neřekne, co chce, nebo proč řve. Trvá to tak půl hodiny. Teď mi to začal dělat i když si ho vyzvednu ze školky. Po sléze se dozvím, že čekal, že si ho vyzvedne táta. Moc se na něj vždy těší, ale mě přestává poslouchat a dělá mi tyhle scény. Už je to pro mě neúnosné. Poradíte, jak se chovat, aby tohle nebylo? Děkuji
Jana S.
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, nepíšete, kdy jste se s chlapcovým otcem rozešli, ani jestli se synek takto chová od začátku, nebo až poslední dobou (případně o nějaké události, která to mohla spustit) - takže radit lze těžko. Zkuste se do synka vcítit, chápat jeho bolest, že tátu nemá stále u sebe, zkuste si neustále uvědomovat, že je to malé bezbranné dítko vržené do situace, která není přirozená a kterou si samo nevybralo, ani ji nijak nezapříčinilo. Zkuste, když přijde od tatínka, jen prostě být s ním, když začne hulákat, řekněte "Ty bys byl ještě rád s tatínkem, viď? Asi jste spolu dělali něco moc prima." aby viděl, že ho chápete, můžete se i se zájmem zeptat, co dělali, ale netrvejte na odpovědi. Zásadní je, abyste měla dobrý vztah s jeho otcem, abyste o něm pěkně mluvila, abyste ho v očích synka nijak nesnižovala. Můžete se se synkem domluvit, že vyrobíte pomůcku, podle které pozná, kdy jsou jeho dny s tatínkem, aby nebyl třeba zklamaný, že tatínka čekal a on nepřišel - kalendář, ve kterém budou tyto dny nějak vyznačeny, a chlapec každý den nalepí samolepku (nebo nakreslí obrázek, nebo zakroužkuje číslo dne...), takže uvidí, který je zrovna den, a jestli tátu má očekávat, nebo ne. Buďte k synkovi laskavá, přeji, aby se se svou nemilou situací postupně vypořádal.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den paní Klingerová, můj manžel má 2 děti z předchozího vztahu (Inka 5 a Jiřík 7), jeho ex je dnes znovu vdaná a má dítě (Vašík 3 roky), my s manželem máme také malou (Klárka 1). Každý týden si děti bereme k sobě, ale když od přítelovy ex odjíždíme, její dítě chce s námi. Následuje křik a scény a pak i výčitky ex, že za to můžeme my, protože si nechceme vzít i jejího prcka a že kvůli nám ani nemůže z baráku. My prcka vzít nemůžeme (do auta se už 4. dítě nevleze) a další malé dítě do 2+1 bytu už by prostě bylo o nervy. V tomhle se s partnerem shodneme, problém je, že celá situace má vliv na vztah mezi Inkou, Jiříkem a Vašíkem. Jak na to? Inka s Jirkou k nám občas i nechtějí, protože mají strach, že z toho "zase budou problémy". Děkuji za radu.
Monika Volná
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Moniko, je pochopitelné, že tříleté dítě nechce každý týden ztrácet kumpány na hraní (pokud se jedná o celý víkend, nevím, jestli jsem to dobře pochopila) a navíc může mít pocit, že o něco úžasného přichází. Celá situace je řešitelná jedině při spolupráci a vstřícné komunikaci Vašeho manžela s jeho bývalou manželkou. Váš manžel může (v zájmu udržení vztahu sourozenců) všechny tři děti vzít třeba ob víkend někam (nemusí, možná by ani nemělo, to být k vám domů) společně (dětské hřiště, les...), a teprve poté ještě venku předat chlapečka mamince a se staršími odjet. Maminka ovšem musí chlapečkovi citlivě vysvětlit, že za dva dny se zase sourozenci vrátí, vylíčit mu, co pěkného mezitím budou dělat, a případně mu připomenout, že příště (přespříště) zase půjdou s tatínkem starších dětí někam všichni tři. Rozhodně nepomůže, když jeho maminka před ním říká, že byste ho s sebou vzít mohli - tím mu dává naději, že si to vyvzteká, a navíc ho popouzí proti vám (potažmo starším sourozencům), že byste si ho vzít mohli, ale nechcete (ještě je také možné, že si připadá horší, protože jeho nechcete - on možná nemusí pořádně chápat, proč starší sourozenci někam jezdí a on ne). Takže nejprve je třeba, aby se Váš manžel a jeho bývalá žena domluvili na konkrétní spolupráci (může ji třeba pozvat do restaurace, aby byla vstřícně naladěna k naslouchání). Přeji dětem, aby se vše podařilo vyřešit k jejich spokojenosti.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, děkuji mnohokrát za Vaši reakci. Ráda bych ještě poprosila o Váš názor na střídavou péči. Co je nejlepší pro dítě? Jak často se doporučuje u rozvedených rodin, aby se dítě vídalo s druhým rodičem? U soudu jsme se dohodli, že se dohodneme, někde mi doporučili vídání se vždy ve středu a ob víkend (to byla ale dcerka ještě maloučká, hned po skončení kojení, kojila jsem dva roky), tak to teď takto máme, nemám z toho však dobrý pocit, třebaže se snažím jí to vysvětlit, že je to takto pravidelné, přijde mi, že dcerka stále střídá prostředí a musí mít z toho pocit, že se o ni přetahujeme, třebaže ji oba milujeme. Jak to zařídit co nejlépe s ohledem na dcerku? Děkuji.
Kačka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kačko, názory na střídavou péči se různí, ale i její příznivci trvají na tom, že musí být splněny určité podmínky: spolupráce rodičů, blízkost bydlišť, aby bylo zajištěno, že dítě chodí do stejné školy a má možnost se stýkat se svými kamarády. Při střídavé péči je dobré, že se na běžném životě dítěte podílejí oba rodiče (tj. tatínek není jen "pro zábavu" a maminka "pro povinnosti"), nevýhodou je, že dítě takto v podstatě nemá domov (= jedno místo, kde je doma), což na jeho psychiku může mít neblahý dopad. "Ideální" prý je, když dítě zůstává doma a střídají se u něj rodiče - to si ovšem každý nemůže dovolit. Každou středu a ob víkend se mi opravdu nezdá mnoho, zvlášť až bude dcerka starší. Určitě je vhodné, aby se s tatínkem stýkala. Ve středu třeba ani nemusí moc "měnit prostředí", mohou jít s tatínkem někam ven, za sportem, kulturou, na dětské hřiště... Když budete mít jako rodiče spolu dobré vztahy, budete o druhém dobře mluvit, nebude mít dcerka pocit, že se o ni přetahujete; postupně s věkem pochopí, že jste to vyřešili, jak nejlépe to šlo. Až bude starší, můžete se také poradit s ní, jak by jí to nejlépe vyhovovalo. Přeji vám všem spokojenost!
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, mám dotaz místo kamarádky, která je teď v nelehké životní situaci a není schopná ani napsat. Partner se s ní rozešel, stál ale o střídavou péči po 14 dnech o 4-letou dceru. Má na tuto péči "právní nárok", když nebyli sezdaní? Může si matka dítě prostě sebrat a "půjčit" až po vlastním uvážení? Už teď (po prvním týdnu) nedodržel slovo a předání proběhne o den později. Nejhorší je, že kamarádka se odstěhovala do podnájmu, takže domov zůstal u otce a dokonce se tam objevila i nová teta, dítě k mamince nechce "protože pořád brečí" a doma je prostě "doma". Co je pro tak malinkou holčičku nejlepší - neměla by být v těchto kritických dnech co nejvíce s matkou, ať si zvykne na nový domov, kde by zapustila kořeny? Děkuji mnohokrát za odpověď
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, pokud jde o právní nároky, kontaktujte prosím právníka. Pokud jde o střídavou péči, názory se různí, a také velmi záleží na všech okolnostech (věk dítěte, spolupráce rodičů atd.). Kamarádka může navštívit občanskou poradnu, kde se jí budou zdarma věnovat a odpoví na její dotazy. Co je pro holčičku nejlepší, nemohu takto na dálku posoudit. Přeji mamince holčičky hodně sil a holčičce, aby se její rodiče dokázali dohodnout na řešení v její prospěch.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, Mám s přitelem dceru (22 měsíců). On je rozvedený a druhé dítě (3 roky). Věkový rozdíl dětí je tedy minimální. Již jsme překonali tu nejhorší dobu, kdy jsme se rozhodovali zda spolu žít a odobně. Nyní by se vše zdálo v pořádku. Ale přítel se nedokáže od své první dcery odpoutat a navštěvuje ji 3x v týdnu. Takže naše rodina funguje jen 4 dny v týdnu, protože ty tři dny není vůbec doma, jede tam po práci a vrací se večer kdy už naše malá spí. Snažila jsem se s ním promluvit aby svou dceru bral k nám ale to jeho ex nedovolí. Poraďte mi co dělat. Mám tohle tolerovat a doufat že se to změní nebo více tlačit aby byl otcem aspoň pro jedno dítě pořádně. Mám pocit, že není vlastně otcem a hlavou rodinu ani pro jedno dítě. a mě už to unavuje a jsem neustále nešťastná a mám pocit,že mi něco chybí. Zvažovala jsem i rozchod a život sama s dcerou a doufat že najdeme časem tátu na plný úvazek. i když přítele miluju pořád mám pocit že mě tohle omezuje a brání mi to v životě
Lucie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucie. Zkusila jste si představit, že by to bylo obráceně, tedy vy jste měla s exmanželem tříleté dítě a on měl další jinde? Vy byste mu řekla "Víš co, buď pořádným otcem tomu druhému dítěti, a na naši malou se vykašli, ona to bez tebe nějak zvládne."? Nejsem právník, ale mám pocit, že otec má právo si dítě brát na soudem určenou dobu - jeho matka tomu podle mě nemůže bránit; zkuste se na to informovat, pokud to tak je, je věcí partnera, aby své právo vyžadoval (a na vás, abyste určila hranice, pokud by se k tomu stavěl laxně). Nebo pokud jsou jeho návštěvy "nad rámec", je prostě na něm, aby s exmanželkou vhodně komunikoval a dosáhl dohody. Řekla bych, že to, že se "přítel nedokáže od své první dcery odpoutat", mu jen slouží ke cti. Jiná věc je, že si de facto udržuje dvě rodiny zároveň - v tomhle, pokud Vám to vadí, mu musíte jasně říct, co ještě tolerujete a co už ne. Doporučuji Vám tedy nejprve si ujasnit, co jste ochotná přijmout a co ne (ale těžko můžete žádat, aby na svou první dceru prostě zapomněl), a pak si s partnerem sednout a klidně, ale pevně mu vysvětlit, jak vidíte celou situaci, a požádat ho, abyste společně přišli na řešení, protože takto dál žít nechcete. Pokud by se přítel k řešení neměl, svěřte se mu s tím, že už jste zvažovala rozchod, ale ještě chcete celé vaší rodině dát šanci na společný život. Zdůrazněte, že ho milujete, a že ho nechcete od první dcerky odříznout, ale že s ní může trávit čas u vás, nikoli u exmanželky. To, co píšete v poslední větě, si dobře promyslete; co Vás na tom omezuje, co Vám brání v životě? Je to opravdu skutečnost, že přítel tráví třikrát týdně pár hodin navíc jinde než doma? Možná máte nějakou určitou představu, jak to všechno má být, na které lpíte, a když se skutečnost liší od Vaší představy, cítíte se... jaká? Přeji Vám, abyste s přítelem došli k řešení, které bude co nejlepší pro všechny, a hlavně pro obě děvčátka.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den mám 8 letou dceru která je ve druhé třídě,a je naprosto nesoustřděná a nejde jí učení,učíme se každý den ae vůbec nevnímá je myšlenkami úplně jinde.Nevím co s ním je.S bývalím manželen nejsem 4 roky bylo vše v pohodě ale exmanželje alkoholik byl už na druhém léčení přišel před vánoci,malá jezdí jednou za 14 dní na víkend exmanžel se vrátil k rodičům zpět tak alespoň vím že tchýně se o ní postará dyž ne otec vím že se jí věnujou ale nevím co se s malou děje...Mám přítele který se malé také věnuje a učí se s ní kdyzž se zeptám malé co s ní je řekne mi proč s námi nebydlí i její taťka mockrát jsem jí to vysvětlovala že to nejde.Nevím si rady asibude potřeba vyhledat nějaká psychologická poradna myslí že má asi nějakou poruchu učení.
Martina Plzeň
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Martino, je možné, že dcerka nemá žádnou poruchu učení, ale trápí ji Váš rozchod s tatínkem (některé děti si rozchod rodičů např. dávají za vinu). Bylo by určitě dobré navštívit dětského psychologa, který by zjistil, co dívka potřebuje, a následně mohl pomoci. Přeji dcerce, aby se to povedlo.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den Markéto, jsem 4 roky rozvedená a děti chtěli zůstat u svého otce,kerý je podnikatel a jak on sám říká jeho osobnost něco znamená.Kdežto já jsem úplná nula a nic nemám. Ale půjdu k věci.Máme spolu dvě děti ve věku 15let dceru a 13let syna.Právě se synem jsou obrovské problémy. Nejméně rok se s ním řeší neustálé krádeže,alkohol,záškoláctví a bohužel i šikana!!! protože jsme se s jeho otcem nerozešli v dobrém já se vše dozvím až od cizích lidí a nebo když je už opravdu nejhůř volá mi býv. manžel s tím,že syn opět něco ukradl,nebo nebyl ve škole!! Několikrát jsme ho žádala aby se mu řádně věnoval a aby udělal nějaké opatření.Bohužel se tak nestalo a nakonec to dopadlo tak,že syn byl umístěn na 6 týdnu ve výchovném ústavu.Bohužel napravení není žádné ba naopak snad je ještě horší. Na mě je drzí,vulgární.A to jak se chová ke svému okolí raději nebudu ani psát.Stydím se za něho.Snažila jsem se mu pomoci,ale přijde mi,že o to vůbec nestojí.Prosím poradíte mi co s ním??? Moc děkuji.
Bohunka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Bohunko, ve dvanácti letech Váš syn přišel do puberty. V tomto období vyplují na povrch skutečné vztahy v rodině, a také skryté problémy způsobené výchovou i vzory mezilidských vztahů, které pod povrchem existovaly už dříve, ale dosud se neprojevily. Klíč vidím v těchto Vašich větách: „Stydím se za něho.Snažila jsem se mu pomoci,ale přijde mi,že o to vůbec nestojí.“ Jestliže se za svého syna stydíte, on to ví a těžko bude přijímat Vaši pomoc – která také nemusela být nabízena vhodným způsobem. Ten pocit studu se týká Vašich potřeb, ne synových. Trochu mám pocit, že svým dětem zazlíváte, že si vybraly otce místo Vás; ony jejich důvody mohly být tehdy skutečně různé, a vůbec to nemuselo znamenat, že by o Vás děti nestály. Pokud pak třeba z Vaší strany neměly (neříkám, že to tak bylo, mám málo informací) dostatečný pocit lásky a přijetí, a zájmu o ně samotné, mohly se Vám vzdálit a přestat Vás „brát“. Váš syn potřebuje v první řadě někoho, kdo se ho bude snažit pochopit, někoho, kdo mu dá najevo, že ho miluje takového, jaký je; až to bude vědět, potřebuje někoho, kdo s ním domluví pravidla, která je nutné dodržet, a důsledky v případě nedodržení – a bude důsledný. Syn je u otce, takže ho vídáte málo a máte ztíženou situaci; ale jste jeho maminka, a jestli ho milujete a jde Vám o jeho štěstí (a ne pouze o to, že Vás uvrhnul do hanby), měl by to vědět – to ho může přidržet nad vodou. Jinak by bylo dobré zajít k dětskému psychologovi (nejlépe specializujícímu se na pubertu) – pokud to nepůjde se synem, alespoň Vy sama. Může Vás nasměrovat konkrétněji. Přeji synovi, aby se „našel“.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, děkuji za Vaši poradnu a prosím o radu i v mém případě. Jsem rozvedená a mám pětiletou dcerku s exmanželem a půlročního syna s přítelem. Exmanžel(ex) nás opustil po narození dcerky, neboť se v době mého těhotenství zamiloval do starší ženy, která nemohla mít děti a chtěl žít raději s ní. O dcerku neztratil zájem a já se snažím jejich vztah podporovat. Máme režim, že ji vyzvedává vždy ve středu ze školky a spí u něj a jsou spolu vždy ob víkend, pátek až neděle večer a v létě jsou spolu týden. Ex mi tvrdil, že by rád střídavou péči, mně by se to nezdá, bydlíme od sebe cca 20 km a přijde mi na to ještě hodně malá. Dceruška má tátu moc ráda. Ex má nyní novou parnertku a mají malé miminko. Jak je to nejlepší s oslovováním? Mému partnerovi začala říkat spontálně tati a opravdu se k ní otcovsky chová a miluje ji i vychovává. Nové partnerce ex zase říká mami, což mě trápí. Co mohu posoudit, tak se mají velice rády a nová parnerka i chce, aby jí maminko říkala.
Kačka
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
Když přijde po víkendu, připadá mi vždy dost rozhozená, exmanžel se jí snaží udělat pestrý program, takže je stále v zápřahu. Občas je i trochu zraněná nebo nemocná, tak trvám na tom, že ji v neděli večer musím vidět, abych posoudila její stav před tím, než půjde do školky (ex by ji rád vodil přímo do školky v pondělí ráno, aby mu nedělní večerní odvoz nenarušoval víkend). Nerada s ex komunikuji, ale díky dcerce musím. Zatím se mi ještě ani neomluvil za to, co způsobil a ještě je na mě v poslední době protivný, uráží mě, vyhrožuje a snaží se jednat z pozice síly, aby dosáhl svého. Snažím se komunikaci s ním minimalizovat na nezbytné a i tak mě to dost vyčerpává. Jak z toho ven? Partner, když viděl nějaké jeho zprávy, tak prohlásil, že musí být psychicky nemocný. Z toho ho podezřívala i jeho rodina, když mi řekl o své nevěře a záměrech. Dokonce byl i na prohlídkách u psychologa a prý je však vše v pořádku. Prosím o radu, jak postupovat, aby dcerka z toho vyšla co nejlépe. Děkuji.
Kačka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kačko, pokud to "tatínkům" nevadí, nechala bych dcerku oslovovat je oba tak, jak chce. Radujte se z toho, že dcerka má všechny ráda a všichni mají rádi ji. Nebojte se o své místo v dcerčině srdci, netrapte se, že oslovuje ještě někoho jiného tak, jako Vás. Vy jste pro ni nenahraditelná bez ohledu na to, jak koho oslovuje. Nenechte si zaplnit srdce strachem - pak už by v něm nezbylo místo pro lásku - a tu Vaše dcerka od Vás potřebuje nejvíce (možná, že takto reaguje na rozvod a znejistění ve světě - jakoby si tím "zdvojením rodičů" chtěla pojistit, že jí aspoň někdo zbyde). Je možné, že až bude dcerka starší, oslovení sama přehodnotí. Jinak pokud o nich mluví před Vámi, můžete - chcete-li - vždy uvádět na pravou míru, koho má na mysli ("...teď myslíš tátu, nebo Pavla?"). Pokud jde o omluvu exmanžela, zdá se mi Vaše očekávání poněkud naivní. Nemohu posoudit, zda je Váš exmanžel schopen rozpoznat nemocné dítě a jako takové Vám ho přivézt domů místo do školky; pokud ano, může být jeho zhoršené chování k Vám důsledkem Vašeho trvání na nedělním přivážení. Samozřejmě to může být i jinak, ale neznám okolnosti; je to zkrátka hlavně mezi Vámi dvěma s tím, že máte zodpovědnost za svou společnou dceru. Minimalizovat komunikaci asi nebude efektivní způsob, jak dát věci do pořádku - k tomu je právě potřeba komunikovat hodně, upřímně a s dobrou vůlí. Přeji celé rodině, aby se to podařilo.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den Markéto, od svého bývalého muže jsem 8 let, rozchod to byl špatný a bolestivý. Tatínek mého syna ho miluje a to až příliš. Já žiju se synem se svým partnerem více než 4 roky a vztah mého syna se svým pravým otcem nám neustále narušuje celý život. Dříve to ještě bylo snesitelné, byl menší a neměl tolik povinností. Teď chodí do páté třídy, má spousty učení a bohužel i problémů ve škole, hraje závodně volejbal, má svoje kamarády atd. Upřímně, nepříjde mi už příliš vhodné, aby z tohoto každý druhý víkend a každé prázdniny vypadával. Otec mého syna žije 250km od mne, je to tudíž i dosti vyčerpávající cestování. Syn se mi vrací úplně vyměněný, trvá nám další týden, než se srovnáme do vyjetých kolejí. V té době je protivný, neposlušný, drzý a neukázněný jak doma, tak i ve škole. Komunikace mezi námi dvěma (matkou a otcem) je již několik let nemožná. Otec kritizuje mojí výchovu a mně se zase nelíbí ta jeho. Vypadá to jako začarovaný kruh.
Kateřina - syn 11 let
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Kateřino, na co se ptáte? Jestli na můj názor, pak jestliže otec syna miluje a syn za ním jezdí rád, nevidím žádný přijatelný důvod, proč by se jejich styku mělo bránit. Píšete, že váš rozchod byl bolestivý a nelíbí se Vám jeho výchova a to, že Vás kritizuje; nepíšete však o žádné závažné překážce typu alkoholismus, psychopatie nebo vážná nezodpovědnost otce. Komunikace je vždy možná, pokud se oboustranně chce – v tom bude zakopaný pes, a syn to jistě vnímá; možná odtud pramení jeho protivnost po návratu. Přeji Vám, synovi i jeho otci, abyste dokázali v zájmu svého dítěte současný stav změnit.
děti v rozvedené rodině
Dobry den,mam malého 3,5 let. syna který žije se mnou a mým manželem,který ovšem není jeho otec.Jsme spolu od roku a půl věku malýho.Můj manžel má problémy k synovy přilnout a brát ho jako by byl jeho syn,což je pochopitelné,když synovo nedílnou součástí je také jeho otec který má u sebe syna stejně často jako já.Jak ale malej roste, všimly jsme si že tu není něco v pořádku,jako by nevěděl kam patří, kde je doma,mateřský instinkt mi říká že to pro něj není dobré.Myslím si že potřebuje jedno zázemí a hlavně dvojí výchova na který se nemůžu s jeho otcem shodnout mu dělá v hlavě totální zmatek..Můj manžel by malýho chtěl přijmout za vlastního s tím že by u otce,který ho především rozmazluje a nevychovává,neustále je ke mě před ním vulgární a je velice nezodpovědný nesměl trávit tolik času a že by ho oslovoval tati.Jak bych měla v této situaci jednat tak aby to bylo pro syna co nejlepší a pokud se mimo dětí vyznáte i v mezilidských vztazích tak aby to bylo co nejlepší pro naše manželství?
Lucie
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lucie, střídavá péče (pokud dobře rozumím, že se jedná o ni) je vhodná až u starších dětí a pouze v případě, že jejich rodiče se dokážou shodnout, komunikovat spolu a chovat se k sobě slušně. Správně jste vycítila, že malý neví, kam patří, nemá pocit bezpečí, protože vlastně nemá domov. U tak malého dítěte bych já osobně byla pro to, aby byl (už tehdy) svěřen do Vaší péče s tím, že otec by ho mohl navštěvovat jak často by chtěl (jistě byste ho tam neměli každý den...) a třeba ho (samozřejmě po předchozí domluvě) vzít na hřiště apod., a měl by ho na dva celé víkendy v měsíci, případně i častěji, kdybyste se na tom domluvili. Později, až bude chlapec starší, je možné se ho zeptat, jestli mu vyhovuje stávající uspořádání, nebo by chtěl být střídavě u táty. Oslovovat "tati" Vašeho manžela mi nepřipadá jako šťastné řešení. Tátu má, jeho táta o něj stojí, takže je to on, kdo má být takto oslovován. Nejsem si také jistá, že by Váš manžel k chlapečkovi najednou přilnul jen proto, že bude doma častěji. Jak moc je chlapečkův vlastní táta nezodpovědný a vulgární, můžete posoudit jen Vy sama, já ho neznám. Stejně tak můžete rozpoznat jen Vy, jestli je Váš manžel schopen chlapečka milovat a dát mu dostatek lásky, kterou potřebuje stejně tak, jako důslednost ve výchově; jestli by se z manžela nestal jen přísný vychovatel, spokojený vítěz nad Vaším bývalým partnerem... pokud by to tak mělo dopadnout, zřejmě by pro chlapečka bylo lepší zůstat u střídavé péče s vlastním tatínkem s tím, že byste mu vytvořili domov u Vás, a k tatínkovi by chodil na návštěvu. To vše je ale stejně jen můj názor založený na těch pár informacích, které od Vás mám; správné řešení můžete po důkladném rozvážení (dejte hlavně na tu mateřskou intuici, ta Vás povede správným směrem) najít jen Vy sama. Vaše manželství záleží kromě vztahu mezi Vámi a manželem také na tom, jaký vztah bude mezi ním a Vaším chlapečkem. Přeji Vám, aby Vaše rozhodnutí vedlo k větší či menší spokojenosti všech zúčastněných.
děti v rozvedené rodině
Dobrý den, moc ráda čtu Vaši poradnu a prosím o posouzení mého problému...mám 14-ti letou dceru, velmi šikovná a talentovaná, ale taky citlivá a vztahovačná. Rozvedla jsem se když měla rok a jelikož se jednalo o velmi těžký a bolestivý rozchod, trvalo hodně dlouho než jsem se z toho vzpamatovala. Dokonce jsem brala AD a léčila se u psych. s depresemi. Nechtěla jsem po této zkušenosti žádného muže ani vidět, až před 2 lety jsem se seznámila s mým nynějším přítelem , který měl podobné zkušenosti jako já, žena odešla a nechala mu postiženého syna o kterého nejeví zájem. On je /asi i díky tomuto/ velmi citlivý a vnímavý, taky mimoř. dobře zajištěný, chce abychom se s dcerou přistěhovaly do jeho domu. Nespěchala bych na to, chtěla jsem počkat až dcera odroste,ale chápu, že taky potřebuje pomoc se synem a velkým domem a já bych svůj domek pronajala a finančně si tak polepšila. Jak jsem asi uhodla, problém je s mou dcerou.
Eva 1
Mgr. Markéta Klingerová
...
děti v rozvedené rodině
Ani po 2 letech se nesmířila s existencí mého přítele, bere ho jako vetřelce a všechny jeho pokusy o sblížení odmítá. Zve nás pořád někam, do aquaparků, do ciziny, do kina, ale ona ho ani pořádně nepozdraví. Divím se sama, že to ještě nevzdal a stále o nás stojí. Asi díky svým problémům se synem, má obrovskou trpělivost. Dcera sice akceptuje, že si s ním občas někam vyrazím, ale to je všechno. Se svým vlastním otcem se stýká, ale musím jí k tomu přemlouvat a slibovat "hory-doly", aby k němu aspoň občas šla. Ona je vyložený introvert, melancholik, rozumově vyspělá, jako by neměla 14 ale 30 let, žije ve vlastním světě, ani kamarádky nemá, já rozhodně nechci ani nebudu nic lámat přes koleno. Ráda bych znala Váš názor. Asi je to všechno i moje vina, jednala jsem s ní vždy spíš jako s partnerkou než jako děckem. Možná by pomohla terapie u psychologa. Děkuji.
Eva 2
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Evo, nepůjde o "posouzení Vašeho problému", ale mohu Vám dát pár námětů k přemýšlení... Byla jste dosud pro svou dceru jediná jistota, kterou na světě má - a nyní už ani tu ne, protože z jejího pohledu o Vás přichází tím, že milujete (i) někoho jiného, kdo má dokonce také dítě, o které se hodláte také starat. Je jedno, že je Vaše dcera rozumově vyspělá, tady jde o pocity, a ten strach, že přijde i o Vás (když už přišla o otce), v ní je odmalička. Navíc je v pubertě, a protože nemá kamarádky, nemůže se ani od Vás odpoutávat, jak je v tomto věku nejen běžné, ale i žádoucí - protože pak už by neměla vůbec nikoho. Její přístup k Vašemu příteli mi nepřipadá nijak extrémně nepřiměřený; může mít pocit, že si ji chce koupit drahými výlety - to v jejím věku opravdu nemůže fungovat (a nezapomeňte, že jste donedávna nechtěla žádného muže ani vidět - tento postoj dcera přejala, a nyní vlastně jednáte proti tomu, co jste ji - byť neúmyslně - "naučila"). Co je ale alarmující, je Váš popis: "vyložený introvert, melancholik, rozumově vyspělá, jako by neměla 14 ale 30 let, žije ve vlastním světě, ani kamarádky nemá". Návštěva dobrého psychologa by asi nebyla marná, protože dívka sice může být introvert (tedy člověk spokojený, když je sám, a nespokojený, když musí dýchat vzduch ještě s někým), ale možná není (možná jen utekla od bolestné reality) - v tom případě by jí její odloučení od ostatní společnosti mohlo přinášet v životě velké utrpení. Fakt, že Váš přítel potřebuje pomoci se svým synem a velkým domem, nemá s Vaší dcerou nic společného - pokud byste se rozhodovala na základě toho, mohla by mít pocit, že už pro Vás nic neznamená, že blaho Vašeho přítele je Vám přednější než ona. Zkuste si s dcerou popovídat, vysvětlit jí, jaké city k příteli chováte, pak jí řekněte, jaké city chováte k ní, nastiňte možnosti, které se před vámi dvěma naskytují (zůstat spolu ve dvou do jejích 18, přestěhovat se k Vašemu příteli - za jakých podmínek by k tomu byla ochotná - a domek pronajmout na neurčito, nebo jen dokud by třeba v něm nechtěla a nemohla bydlet, ...), a zkuste společně dojít k řešení; myslím, že - pokud už nejste rozhodnutá se k příteli prostě nastěhovat (pokud by to tak bylo, tak by zase bylo fér to říct na rovinu, ale samozřejmě ujistit dceru, že budete stále její a pro ni, a dát jí třeba vybrat, jaké uspořádání nové domácnosti by nejraději)- by bylo dobré ji k rozhodování o její budoucnosti přizvat. Přeji vám všem, aby se vám podařilo nalézt optimální řešení.





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.