Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poraďte se s kvalifikovanou učitelkou prvního stupně Markétou Klingerovou. Lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Povoleny jsou fotografie ve formátu JPG či PNG s maximální velikostí 6 MB.

Zasláním fotografie poskytuje jejich autor souhlas k použití fotky v poradně iDNES.cz. Odesílatel prohlašuje, že fotografie je jeho autorským dílem, není v rozporu se zákonem, ani dobrými mravy.

půjčování hraček
dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně reagovat na tuhle situaci: dcera, jedináček, 16měsíců, nesnese, aby nějaké dítě drželo nějakou hračku. okamžitě jde za ním a chce ji, jinak řve. troufne si i na starší děti, prostě musí mít vše co má ten druhý. i když ty hračky nejsou vůbec její, ikdyž ty děti vůbec nezná. je lépe se tedy dětským kolektivům vyhnout a ušetřit její nervy? počkat až bude starší? nebo právě naopak vyhledávat více takových situací? nevím, co dělat. nějaké vysvětlování o půjčování hraček nechápe. ale odchod s řevem už je pro nás rituálem. prosím o radu, za kterou mnohokrát předem děkuji
jarmila
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jarmilo, ani bych se nevyhýbala, ani bych nevyhledávala více takových situací. Prostě nechte život plynout, dcerka se bude učit a učit, až se naučí. Zaměřte se na své vlastní prožívání, abyste byla v klidu a nic si z jejího chování nedělala, prostě je to něco, co se musí postupně naučit. Vždy jí nabídněte nějakou alternativu (jinou hračku, jinou činnost), aby měla možnost zaměřit se na jiný cíl - i když nebude chtít, ta možnost tu bude. Rituál odchodu s pláčem přijměte s klidem a věřte, že to tak nebude navždycky (můžete si v tu chvíli představovat dcerku 16letou :) ). Přeji pevné nervy!
půjčování hraček
Dobry den,chtela bych se poradit....mam 3letou dceru a rocniho syna.Dcera nepujcuje hracky nikomu,jen po dlouhem rozhovoru,kdy ji presvedcim,ze muze neco nekomu pujcit,ze to zase vrati a oni ji pak pujceji jejich hracky.Je to takhle ale cely den.Braskovi hracku vezme z ruky a kdyz breci tak mu donese jinou. Vsechno co ma braska nutne potrebuje.S chlapeckem moji sestry(2,5roku)se miluji,ale neustale se tahaji o hracky a dokonce do sebe strkaji a placaji se pres ruce(rekla bych dost osklive-dcera hracku vetsinou vybojuje)Chlapecek sestry prijde k dceri a hracku ji vytrhne z ruky a rika,ze mu to nechce pujcit a hystericky breci.(jednou jsem byla svedek,kdyz jsem mu rekla,ze jsem to videla,brecet prestal okamzite)moc mi vadi,ze se perou a neustale jeden druhymu rika:ty tohle nemuzes,nemuzes mit to letadlo atd.chtela bych poradit jak na to.Mam pocit,ze selhavam.Je dobre reseni dat dceru aspon 2x do tydne do skolky?(uvazuji o tom)dekuji mnohoklrat za odpoved.gabina
gabriela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Gabrielo, přečtěte si prosím mé odpovědi na téma "půjčování hraček". Dále se ptáte, zda je vhodné řešení.... ale já nevím, čeho řešení to má být. Pokud má dcerka ráda děti a nevadí jí pobýt nějakou dobu bez Vás, potom lze návštěvu školky 2x týdně (lépe jen na dopoledne, nebo alespoň zezačátku) doporučit. Pokud by byla ostýchavá a na Vás fixovaná, klidně bych ještě třeba rok posečkala, a pak začala s pomalým "osvěžováním" (nejdříve jen na chvilku, a postupně prodlužovat). Je zde také možnost, že by dcerka mohla umístění ve školce brát jako "odstavení" na vedlejší kolej - je třeba vzít v úvahu všechno, co o své dcerce víte. Přeji Vám spokojené ratolesti!
půjčování hraček
Bere ostatním věci z ruky místo aby si o to řekl. Mladší bráška to nedělá. Moc děkuji za Váš názor. Janka
Janka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Janko, je úplně jedno, jestli to někdo jiný (např. mladší bráška) dělá. Nenapsala jste, kolik synkovi je, takže Vám nemohu nic poradit - jen, abyste si přečetla mé odpovědi na téma Půjčování hraček.
půjčování hraček
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám dceru 2,5 roku, která teď prochází obdobím vzdoru, což je normální. Trápí mě ale spíš jiná věc. Když je mezi dětmi a někdo jí vezme hračku, tak sebou plácne na zem a hrozně pláče. Nějaké vysvětlování, že hračky se půjčují apod. vůbec nemá cenu. Mám strach, jak to bude, až půjde do školky, protože tam to bude asi na denním pořádku, že se děti tahají o hračky. Ale ona se neumí nijak bránit a já nevím, jak ji v tom pomoci. Už k nám ani nechodí moc známých s dětmi na návštěvu, protože dcerka pokaždé vyvádí, když si někdo z dětí vezme hračku a ona ji chce hned taky. Prosím poradťe mi, jak dcerku naučit v tého situaci jednat. Děkuji
ROMANA
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Romano, dítě do tří let považuje objekty svého zájmu za součást sebe sama (jak by Vám bylo, kdyby Vám někdo cizí třeba ustříhnul kus vlasů? :) ). A záleží na druhu temperamentu, jak se s touto situací vypořádá. Přečtěte si prosím mé odpovědi Líbě na toto téma (viz "všechny dotazy"). Pokud jde o školku, tam jsou kvalifikované paní učitelky, které by měly být schopné děti usměrňovat. Netrapte se tím a dejte dcerce čas. Přeji samou pohodu!
půjčování hraček
Dobrý den, mám skoro 4 letou dceru. Její tatínek od nás odešel v jejích 16 měsících. Bere si ji o víkendech k sobě, věnuje se jí, je to občas s fňukáním, ale jinak těšení. Máme však problém s "půjčováním" hraček jiným dětem. Ona si brání své, což mi příjde normální, po vysvětlení, že může půjčit hračku, kterou dostane zase zpět, že o ní nepříjde, se to v mé přítomnosti vždy urovná,ale máme věčnou rozepři s tatínkem, který si myslí, že to není normální. Nevím, jak tu situaci řeší on. Podle mého je problém v tom, že on jí něco dá, pak jí to nedovolí si odvést k nám, chce, aby i dárky půjčovala, třeba své nevlastní sestře. Aby tam ty dárky nechala. On se nechce o tom vůbec bavit a ječí na mě, že on s tím má problém, že to není normální, že to tak není, že "jí bere věci". Poraďte mi prosím, jak s tím naložit? Diskuze s tatínkem? Nebo je to problém v malé? Je to problém? Děkuji moc. Lenka
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, v malé problém určitě není. V jejím věku je opravdu "normální", že si hračky brání. Chtělo by to, aby tatínek umožnil dcerce nakládat s dárkem (tedy jejím vlastnictvím) podle vlastního uvážení; zeptat se jí, jestli si tu novou hračku chce vzít k vám a příště si ji (nebo nějakou jinou) zase přiveze, nebo si ji tam nechá, aby tam na ni čekala, až zase příště přijede. Problém bych tedy viděla ve vzájemné komunikaci vás rodičů. Trochu rozumím i pohledu tatínka, i když v dcerčině zájmu je to, co jsem již napsala. Proto jako řešení vidím dialog mezi vámi, tzn. vyslechnout druhého, zeptat se, jestli dobře rozumím tomu, co říká, vysvětlit své důvody a pak společně hledat řešení v zájmu naší dcerky. Na takový rozhovor nestačí 5 minut při předávání dítěte (ani by nemělo být přítomno); nejlepší pohoda nastává nad dobrým jídlem třeba v restauraci...
půjčování hraček
Dobrý den,omlouvám se ,ale včera jste mi odpověděla na mé otázy a já jsem zjistila,že jsem Vám je špatně podala.Jde o to,že můj syn si hraje z hračkami a ty děti mu je berou za jeho hry a když si o ně řekne zpět a nechtějí mu je vrátit tak se rozbrečí,neumí si o ně bojovat..On hračky umí pujčovat.A když poprosí druhé ať mu je pujčí, a oni nechtějí tak to taky nehchápe proč.Omlouvám se že píši ještě jednou,ale děkuji za odpověď.
liba
Mgr. Markéta Klingerová
Milá Líbo, nemusíte se omlouvat za své dotazy, od toho tu přece jsem! :) Já myslím, že jsem Vaši otázku pochopila správně a odpověděla jsem Vám na ni. Psala jsem, že jsou i děti, které jsou vedeny k tomu, aby si uměly o hračku říct, ale prostě mají mírnou povahu; to ty druhé děti vycítí a využijí toho. Stále platí vše následující: "dokud nedochází k fyzickému napadání, je lépe nechat děti, aby si to vyřídily samy. Učí se tak komunikovat, zjišťují, jaké reakce které chování vyvolá a učí se vyrovnat s případnou prohrou. Když Váš synek ví, že stačí se rozplakat a hračku dostane Vaším prostřednictvím zpět, nemá důvod učit se prosadit se." Můj syn je také ten, kdo nikomu nic nebere a nechápe, proč ostatní jemu něco berou. Ale tak to v životě chodí a naše děti to musejí poznat a naučit se, jak to zvládat. Takže Vy mu pomůžete buď tím, že mu nepomůžete (poprvé bude plakat, podruhé si bude dávat pozor, jestli se k němu nějaké dítě neblíží a otočí se k němu zády, a časem si najde svůj způsob, jak to s ostatními "koulet"), nebo pomůžete šetrným způsobem, který jsem popisovala: vyslovit nahlas pocity obou dětí; jednomu - ve Vašem případě: "Ty sis to autíčko vzal, protože si myslíš, že teď je řada na tobě, aby sis s ním hrál?" a druhému: "Ty myslíš, že by Frantík měl počkat, až si s autíčkem dohraješ, a pak teprve si ho půjčit?" Děti se budou cítit pochopené a díky tomu se spíše nechají dovést k Vašemu řešení. A to o těch maminkách platí také; domluvte se s nimi předem. Přeji brzký úspěch!
půjčování hraček
Dobrý den,mám 4letého syna,který je citlivý,když mu někdo bere hračky u nás doma tak si o ně neumí říct zpátky a pak i brečí.Musím zasáhnout a těm dětem to vzít,ale ty pak dělají ještě větší scény a já vidím na jejich matkách ,že se jim to moc nelíbí,protože zase vyvádí ty jejich děti.Jak mám určit pravidla u Nás doma co se týká hádání a braní hraček.Vůbec nevím jak to rozsoudit,abych neublížila okolí.Děkuji
liba
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Líbo, hádky o vlastnictví jsou v tomto věku egocentrismu ještě přirozené, teprve v 5 letech děti začínají být schopné vciťovat se do druhého a mohou začít řešit své spory samy vhodným kompromisem. Je dobré učit dítě říkat "ne" vhodným způsobem, říct "vrať mi to". Je dobré rozvíjet sebedůvěru dítěte, dovolit mu prosadit se. Ale jsou i děti, které jsou takto vedeny, a přesto jsou méně průbojné, prostě mají mírnou povahu. Pokud nedochází k fyzickému napadání, je lépe nechat děti, aby si to vyřídily samy. Učí se tak komunikovat, zjišťují, jaké reakce které chování vyvolá a učí se vyrovnat s případnou prohrou. Když Váš synek ví, že stačí se rozplakat a hračku dostane Vaším prostřednictvím zpět, nemá důvod učit se prosadit se. Rozumím tomu, že když dítě pláče, protože mu cizí berou jeho vlastní hračky, náš mateřský pud nám velí to napravit (také tomu občas podlehnu :) ). Můžeme to ale udělat šetrným způsobem, vyslovit nahlas pocity obou dětí; jednomu: "Ty jí panenku nechceš půjčit, protože se bojíš, že by ti ji už nevrátila?" a druhému: "Ty myslíš, že teď je řada na tobě, aby sis s tou panenkou hrála?" Děti se budou cítit pochopené a díky tomu se spíše nechají dovést k našemu řešení. Můžete se také se synkem na návštěvu předem připravit. Dát pryč hračky, na kterých mu nejvíc záleží, a připravit takové, se kterými si mohou hrát všichni. Můžete se svého chlapečka zeptat, s jakými hračkami si bude chtít hrát, kterou vybere pro Aničku, kterou pro Frantíka... A že si je pak mohou zkusit vyměnit. No a jestli maminky těch "cizích" dětí jsou Vaše kamarádky, můžete si strategii domluvit společně. Je to i jejich zodpovědnost!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.