Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Mgr. Markéty Klingerové

Poradna ukončena

(ilustrační snímek) - dítě, kniha, radost

Na otázky odpovídá

Mgr. Markéta Klingerová

Poradna je ukončena. Odpovídala kvalifikovaná učitelka prvního stupně Markétou Klingerovou, která lektoruje semináře pro rodiče a zabývá se efektivním učením a výchovou.

Nejvíce se ptáte

batolata|děti v rozvedené rodině|vztahy v rodině|čtenáři|večerní usínání|příchod do školky|jiný dotaz|dospívající děti|období vzdoru|předškoláci| pomočování| žárlivost| dospělé děti| změna chování| neposlušnost| puberta| hranice a důslednost| problémy s jídlem| problémový učitel| kakání| dospělé děti se ptají| strach z odloučení| agresivita| nástup do školy| rozdilne nazory na vychovu| otázky dětí| vztek| problémy s kamarády| úzkostlivost| nadané děti| strach| nízká sebedůvěra| plačtivost| příchod sourozence| krádeže| děti s ADHD| šikana| poruchy učení| odlišnost| lhaní| cucání palce| noční děsy| malá sebejistota| ještě nemluví| sdělování pocitů| sportování| neprůbojnost| sexualita| půjčování hraček| kousání| samostatnost| u ničeho nevydrží| vyžaduje pozornost| nepořádnost| zlobení| řeč| literatura o výchově| kouření| zuby| zapomíná, ztrácí věci| strach ze školy| Ježíšek| režim dítěte| zkoumání| adoptované děti| smrt v rodině| televize| jak se bránit| hyzdění nehtů| zanedbávané dítě| bezpečnost| nechce zdravit| domácí úkoly| zlozvyky| nočník| svoboda rozhodování| sebeovládání| jak ztišit děti| nesoustředěnost| hra| konzultace| pitný režim| strach z bolesti| nemoc| perfekcionismus| drogy| mobil u dětí| autismus| tvrdohlavost| projevy lásky| jak oznámit rozvod| odpolední spánek| nemluví s dospělými| nerozhodnost| móda| dudlík| Domácí vzdělávání| změna prostředí| psychosomatické potíže| Výtvarno| asistent| sebetrestání| Recept na výchovu :)| horoskop| zavržený rodič| plánování rodiny| brýle| škatulkování| dítě se obviňuje| duchové| seminář| afektivní záchvaty| univerzální odpověď| zákaz| psaní| fantazie| mentální anorexie| bezplenková metoda| čtení| Rozloučení| literatura o výchově - pro všechny| osamělost| archiv | všechny dotazy
samostatnost
Dobrý den, dceři je 7 let. Je poprvé na letním táboře. Nikdy neměla problém s odloučením, je velmi společenská, je mezi známými lidmi (dospělí i děti), ale přesto se jí strašně stýská a chce domů. Brečí víc a víc. Říká, že jí to na táboře nebaví. Nechci ji tam za každou cenu nechávat, ale z druhé strany si myslím, aby to nebylo účelové a myslela si, že když začne brečet, hned všichni začnou podle ní....nevím, děkuji
Lenka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Lenko, pokud myslíte, že dcerka na táboře netrpí, dopřejte jí zážitek z překonání nepohody - tj. až se z tábora vrátí, bude mít zkušenost, že dokáže strávit čas i bez vaší blízkosti a že dokáže překonat určité nepohodlí - dodá jí to do budoucna sílu. Když ji odvezete, bude mít zkušenost, že když bude dostatečně intenzivně brečet, někdo jiný odstraní překážky za ni. Samozřejmě pokud by byl důvod se domnívat, že je dcerka skutečně ohrožena (např. šikana), pak by bylo na místě zjistit bližší informace o skutečnosti, a podle toho se pak zařídit. Přeji radostné shledání!
samostatnost
Dobrý den,

potřebovala bych poradit s mou 6-letou dcerou. Chodí na flétnu a jednou jsem ji ŕekla, že se půjdu podívat, jak jí to jde a zeptat se pana učitele, zda je néco potřeba, protože na naše dotazy, co bylo na flétně, co řekl pan učitel a podobné, vždy řekne, že neví, nebo si nepamatuje. Flétna ji baví, nosí samé jedničky. Ale jak jsem ji to řekla, chytla skoro hysterický záchvat, že nechce, abych tam přišla, že mě tam nechce. Na můj dotaz proč, řekla, že už je velká a že mě ve škole nepotřebuje. Byla jsem z toho nepříjemně zaskočena, nikdy dřív se takhle nezachovala, když mají ve škole drakiádu, den otevřených dveří a podobně, vždy si přeje, aby jsme tam s manželem přišli. Je pravda, že je hodně samostatná, je jedináček, nosí samé jedničky, ale proč se takhle zachovala? Když jsem na tu hodinu nakonec přišla, posílala mě pryč a celou dobu se na mě mračila a evidentně se jí ulevilo, když Jsem odešla. Nechápu to. Můžete mi prosím říct svůj názor? Děkuji moc. - otázka upravena poradcem
Katka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Katko, zaposlouchejte se do tohoto: "že se půjdu podívat, jak jí to jde a zeptat se pana učitele, zda je néco potřeba". Z toho čiší nedůvěra k dcerce a jejím schopnostem. Proč ji chcete takto kontrolovat, když ji flétna baví a jde jí to? Věřím tomu, že kdyby škola pořádala koncert a vy jste řekla, že se těšíte, až ji uslyšíte hrát, bude ráda, že přijdete. Když je Vaším cílem kontrola, přirozeně se brání. Neberte jí zodpovědnost za učení hře na flétnu, vždyť vidíte, že je vše v nejlepším pořádku. Přeji hodně radosti pospolu!
samostatnost
Dobrý den, paní Klingerová, ráda bych se Vás zeptala na Váš názor. Mám 11-ti letého syna a stále častěji se potýkám s jeho "chybějícím pocitem viny" za nespravedlivé jenání, nebo za zbytečnou pětku ve škole. Nemá ambice, ani náznak s tím něco v sobě udělat, nezáleží mu na tom, aby si ty známky sám opravil. Na druhou stranu je plačtivý, když někdo jedná vůči němu nefér.Do všeho jej musíme s manželem přemlouvat a stát mu za zády, aby nakonec všechno "dopadlo dobře". Je to únavné. S čím mám hnout, aby se začal snažit sám?
Jana
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jano, pocit viny je to nejhorší, co byste si pro své dítě mohla přát. Pocit viny člověka jen sráží,  neplodí nic konstruktivního, a navíc zadělává na pozdější vážné nemoci. Samozřejmě by mělo fungovat svědomí - tedy vnitřní hlas (a ten může k Vašemu synovi promlouvat i tehdy, když navenek dělá jakoby nic), že teď jsem se nezachoval správně a příště si na takové jednání dám pozor - ale to se rozhodně netýká školních výkonů. Důležité je mít na paměti dvě věci: 1) žádné dítě nechce mít špatné známky; pokud je má a nic s tím nedělá, nejspíš (možná už dávno) rezignovalo na úspěch - z nějakého důvodu má pocit, že mu to stejně nepůjde, nebo třeba že i když se bude snažit sebevíc, pokud nepřijde zlepšená známka (což ani při objektivním zlepšení přijít nemusí), nikdo jeho snahu neocení a jen ještě zašlape jeho sebedůvěru hlouběji... 2) pokud dítě slýchá hodně o známkách a o tom, jak se má ve škole zlepšit, může to vnímat tak, že jde rodičům jen o ty úspěchy a na dítěti samotném jim nezáleží, že je nezajímají jeho pocity, jeho těžkosti, že jim jde jen o to pozlátko "dobrých známek" - pokud se dítě takto cítí, je nechuť k nějakému snažení pochopitelná. Zkuste synovi přestat stát za zády. Zkuste ho milovat takového, jaký je, dávat mu to najevo, a pomoc se školou nabízet, ale nenutit - a hlavně nechte syna nést zodpovědnost za své konání (nebo nekonání). Tím, že ho stále řídíte, mu nedáváte možnost najít své vnitřní vedení. Přeji pěkný vztah se synkem!
samostatnost
Dobrý den, předem Vám chci poděkovat za skvělou poradnu a ráda bych se zeptala – nemáte nějaký tip (třeba i jiné maminky jestli nemají), jak namotivovat čtyřleté, jinak normální šikovné dítě, aby si samo utíralo zadek? Ve školce to řeší tak, že radši kakat nechodí a doma volá „úůůž“. Předek si utře v pohodě. Děkuji, mějte se krásně a pohodové léto všem.
Daniela
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Danielo, nemá ještě dcerka krátkou ručičku? Taky může mít strach, že si ruku zašpiní, protože je to pro ni ještě příliš namáhavé. Můj syn se začal sám utírat až v šesti letech (domluvili jsme se, že od šestých narozenin, dřív nechtěl, a upřímně řečeno, bylo by to asi nedopadalo nejlépe), přestože jsem se samozřejmě pokoušela ho k tomu přemluvit dřív. Takže maminky, jestli jste byly úspěšnější, napište, uveřejním. Jinak obecně vzato to pokud možno nehroťte - zkuste od dcerky zjistit, co jí v chuti utírat se sama brání, a když to nepůjde zjistit nebo vyřešit zjištěné, smiřte se na nějakou dobu se současným stavem a za pár měsíců to zkuste znovu. Přeji hodně radosti z šikovné dcerky!
samostatnost
Dobrý večer, mám problémy se synem, prvňákem. Brzy oslaví sedmé narozeniny. Ve škole má skvělé výsledky, jde mu to prakticky samo, je naprosto vzorný, nejhodnější a nejslušnější ze třídy, ale doma "vypouští páru". Pokud vyžaduji splnění povinností typu uklidit, připravit si věci na kroužek atd. dostává regulérní hysteráky a je opravdu vytrvalý. Nijak se to nelepší, přestože se snažím jednat klidně, důsledně a vysvětlovat, diskutovat. Opravdu to je vyčerpávající. Děkuji za Váš čas. S pozdravem Jitka
Jitka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Jitko, z popisu se mi zdá, že máte zcela "normální" dítě :). Možná je klíč k jeho hysterii zde: "vyžaduji splnění povinností". Možná se nebrání ani tak povinnostem samotným, jako třeba nemotivujícímu (vnitřně) způsobu komunikace. Doporučuji Vám přečíst si knížku http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-deti-poslouchaly-2-rozsirene-vydani.html nebo http://www.knihy.cz/respektovat-a-byt-respektovan/d-90090/; v nich je popsán efektivní způsob komunikace (a celkový přístup), který navozuje spolupráci (ovšem mějte prosím na paměti, že žádné zdravé dítě své rodiče neposlouchá na slovo!). Přeji, aby se to brzy povedlo!
samostatnost
Dobrý den, Ráda bych se zeptala, jak správně motivovat 10-ti letého syna k učení a ke konání svých povinností. Jde o to, že syn je velice chytrý, což je vidět na známkách v období, kdy se společně pravidelně učíme. Když přenecháme, po domluvě, zodpovědnost na něm, aby se učil sám, s tím, že pokud bude něco potřebovat vysvětlit, ať kdykoliv přijde, syn se učit přestane uplně a známky jsou hrozivé. Ve škole má klasické klučíčí problémy, typu, nepozornost, vyrušování, klučíčí zlobení, jinak je ale velice hodný a milý, až na některé pubertánlí výjevy, ale to se dá v jeho věku pohopit. Nejšpís se s ním budeme muset učit pořád, dokud si nezvykne učit se pravidelně sám od sebe, bez hlídání. Jde mi ale o to, jak ho správně při samotném učení motivovat a povzbuzovat. Kolikrát je při samotném učení roztěkaný, nedokáže se dlouho soustředit, po chvíli ho učení přestane bavit, začíná být nepříjemný atd. Předem děkuji za vaši odpověď. H
Hanka
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Hanko, škola v našich podmínkách je dělaná pro holky; to "klučičí zlobení" vyplývá z toho, že nemají dost prostoru pro pohyb, který ke svému vývoji nutně potřebují, že se po nich vyžaduje hlavně jemná motorika v době, kdy oni mají od přírody dáno rozvíjet motoriku hrubou. Pokud jde o motivaci, měla by být vnitřní (tedy učím se, abych věděl, nikoli abych dostal dobrou známku), naše školství ovšem přirozenou vnitřní motivaci prvňáčků zničí během pár týdnů - jakmile začne hodnotit (razítka, známky...) a rodiče to svým tlakem na výkon - měřený známkami - podporují. Jak se s dětmi doma (ne)učit je téma na tři hodiny (tak dlouho trvá tento můj seminář), těžko to mohu popsat na pár řádcích, navíc k obecným zásadám přistupuje osobnost a preference konkrétního dítěte, které je při účinném motivování třeba vzít v úvahu. Zkuste se podívat na mé stránky www.hra-skolou.cz, třeba tam najdete nějakou inspiraci. Chcete-li, můžete zkusit nějaký bodový program (ale je to vnější motivace...), tzn. dohodnete se na nějaké odměně, po které Váš syn skutečně touží, a stanovíte počet bodů, za který tuto věc (nebo zážitek) získá. Pak každý týden obodujete jeho samostatnou přípravu do školy. Přeji Vám hodně radosti ze synka!
samostatnost
Dobrý den potřebovala bych poradit mam 6 letého kluka a nevím si s ním rady jak ho naučit aby byl víc samostatnější.Je šikovnej už umí číst psát rád kreslí vyrábí s papíru atd.ale jenom když je semnou nebo s manželem vubec si neumí hrát sám aby si šel do pokojiku a hrál si tam.Hrát si bude ale jenom když budeme v pokojiku s nim.Mam ještě roční dceru a ikdyž se snažíme aby neměl duvod žárli nemužeme se točit celej den okolo něj.Skoušeli jsme ho dát i na krožek na horolezeckou stěnu byl jednou a podruhe jme ho tam nedostali.
Petra
Mgr. Markéta Klingerová
Dobrý den, Petro, mě by také nebavilo hrát si sama... To by asi vyhovovalo leda nějakému samotáři. Můžete mu najít kamarády, můžete ho dát do kroužku - ale mělo by to být něco, co ho baví, co třeba výtvarný nebo rukodělný kroužek? Protože je o 5 let starší než sestra, je stále v pozici jedináčka (děti s věkovým rozdílem 5 a více let patří k různým věkovým skupinám, jsou každý úplně jinde) s tou nevýhodou, že se mu už jako jedináčkovi nemůžete věnovat. Zkuste ho přestat považovat za nesamostatného, a zkuste najít způsob, jak mu umožnit styk s vrstevníky. Přeji Vám hodně radosti z obou dítek!





mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.