Doporučujeme

Vánoce po staročesku

Vánoce po staročesku | foto: Michal Klíma, MF DNES

Recepty, které měli na stolech naši předci

- Tato jídla nechyběla na stolech našich pra...babiček. Někde se podle těchto receptů připravuje sváteční stůl i nyní. Jinde úplně zapadly...

Staročeská rybí polévka - tradiční způsob přípravy

Očištěná rybí hlava se zbavila žáber a spolu s ocasem a vnitřnostmi se povařila v hrnci. Potom se vše procedilo, zahustilo světlou jíškou a přidala se osmažená zelenina. Mezi tím se z kostí obralo rybí maso, které se přidalo do polévky s jikrami a mlíčím. Vše se povařilo a okořenilo zelenou petrželí. Do hotové polévky se sypala osmažená houska.

Ryba na černo se sladkou omáčkou

Do hrnce s litrem vody se daly:

* 4 lžíce vinného octa
* půl malé cibule
* půl lžíce rozkrájené mrkve
* půl lžíce celeru a petržele
* jeden malý bobkový list
* jeden hřebíček
* tři zrna nového koření
* čtyři zrnka pepře
* lžička soli
* dvě lžíce piva

a vše se nechalo zvolna vařit. Když zelenina změkla, přidal se rozporcovaný nasolený kapr, který se na mírném plameni vařil asi čtvrt hodiny.

Pak se maso vyndalo a nechalo se na míse někde v teple. Do šťávy v hrnci se přidalo šest jader vlašských ořechů, tři tabulky strouhaného perníku a vše se chvíli vařilo, aby omáčka mírně zhoustla. Potom se přidala špetka citrónové kúry, lžička vína a lžíce malinové zavařeniny. Vše se promíchalo a mírně povařilo. Jakmile měla omáčka správnou chuť, procedila se, vložila se do ní zpět ryba, k tomu lžíce hrozinek a lžíce loupaných, na kousky pokrájených mandlí. Hospodyně doporučovaly připravit vše den předem, rozleželá omáčka byla chutnější.

Vánoční kuba, nazývaný též černý

V hrnci se uvařily vyprané krupky, ve druhém se udusily na másle a cibulce nakrájené sušené houby (aby byl kuba skutečně „černý“ doporučovaly se hřiby modráky). Obsah obou hrnců se promíchal, přidala se sůl, pepř, majoránka, česnek a vepřová krev. Směs se pak dala na vymaštěný pekáč a upekla se v troubě.

Vánoční muzika - dezert se sušeného ovoce

Sušené švestky, jablka, hrušky či meruňky se rozvařily s kouskem skořice, badyánu, několika hřebíčky, kouskem vanilky a citronové kúry. Směs se prolisovala, přidala se lžíce švestkových povidel, hrozinky, nastrouhané ořechy, loupané mandle a strouhaný perník. Vše se povařilo, pak se odstavilo a dochutilo cukrem, medem a trochou rumu. Promíchané se podávalo v miskách.

Zázvorky

Na venkově se objevovaly ve 2. polovině 19. století

25 dkg moučkového cukru, 2 vejce a 1 dkg zázvoru se utřelo, přidala se špetka amonia a 30 dkg polohrubé mouky. Ze všeho se na válu vypracovalo těsto, rozválelo se na slabou placku a z ní se vykrajovaly tvary. Ty se rozložily na povoskovaný plech a na něm se asi tři hodiny sušily. Pak se pekly v mírně vyhráté troubě. Po upečení se nechaly několik dní rozležet.

Preclíky

Oblíbené pečivo zhotovované doma i prodávané pekaři

Ze 2-3 dkg kvasnic a trochy mléka se připravil kvásek. pak se jím zadělalo těsto z 25 dkg mouky, 15 dkg másla, 1 žloutku, trochy cukru a soli. Těsto se nenechávalo kynout. Na válu se hned vypracovaly preclíky, potřely se rozšlehaným bílkem a posypaly mákem smíchaným se špetkou soli.

Recepty z knihy Církevní rok a lidové obyčeje od Vlastimila Vondrušky vybrala Ivana Ťupová


  • Vybrali jsme pro Vás