Ona
Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer

Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Recept na štěstí Ivy Kubelkové: Na cílech ani na kráse nezáleží

  • 80
Je krásná a sexy tak, že ji v časopisech obdivujeme jako ideál. A přesto, když se modelky a moderátorky Ivy Kubelkové zeptáte, zda si připadá hezká, odpoví, že krásu neřeší. O soukromí nemluví: "Nežiju úplně standardně a ne každý by to pochopil."

Když se vidíte v zrcadle, řeknete si, že vám to sluší?
Ne, když ráno vstanu, už volám Natálko, běž se vyčůrat! Kájo, kde jsi?...Musíme přebalit. Ani dřív jsem sebesledováním netrpěla. Naopak jsem vždycky měla pocit, že nenalíčená jsem obyčejná holka, jako kterákoliv jiná.

o nevěŘE

Přiznaná nevěra by pro mě byla přijatelnější, než kdybych po půl roce zjistila, že někde něco probíhá a doma se mi tvrdí, že je to jinak. V tu chvíli bych totiž k tomu člověku ztrácela důvěru. Myslím si, že lež vypovídá o charakteru člověka, o jeho rovnosti a vztahu k pravdě. Ani moc nejde o situaci samotnou, ale o to, jestli člověk zůstává rovnej.

Kdejaká žena si vás prohlíží na obálce časopisů a chce být tak hezká jako vy a vy si hezká nepřipadáte, protože to neřešíte... Kdo už by si tedy měl věřit, že je krásný než právě vy?

Sebevědomí je překážka, která buduje jen vaše ego. Jakmile člověk na svém vzhledu moc lpí, mám pocit, že je to na něm znát. Vycítíte to z něj. Jeho gesta, chování, nuance... To prozradí, že není nad věcí a ve všem co dělá, pak moc tlačí na pilu. Ale ani příliš nízké sebevědomí není zdravé.

To je trochu obecný problém českých žen.

A mohou za to podmínky, chlapi, které mají doma, vztahy, které se nedaří, i tlak časopisů a vzývaného kultu mladé krásy. Ani jejich vystupování nepůsobí dobře. Taková žena nerozdává kolem sebe radost.

Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer

Měli by muži partnerkám říkat, že jim to sluší?

Měli by, ale po několika letech soužití to většinou nedělají a nedá se je k tomu nutit. Takže buď si ta žena uvědomí, že je to přirozený vývoj, že už jí partner nechválí, anebo občas zavtipkuje a připomene mu, že by jí třeba mohl ocenit. Ale nestaví na tom vztah, pochopitelně.

Jak najít sebevědomí tak akorát?

Harmonii docílíte, když si řeknete, že o to vůbec nejde, že na tom nezáleží. I parter bude rád. I když je to třeba typ, který si rád rýpne do každé vrásky nebo špeku. Ale když uvidí, že se tomu žena jen zasměje, oba získají mnohem víc. Je důležité být nad věcí, a nejen v souvislosti s tím jak vypadáte, pak budete mít mnohem větší kouzlo osobnosti, než když budete mít o pět vrásek méně.

Vaše maminka se věnovala modelingu. Jste krásná po ní?
Viděla jsem nějaké fotky z té doby před svatbou, vyprávěla mi některé historky z mola. Oba rodiče jsou vysocí, ale jinak mám od obou něco, jak to bývá. Postavou budu po mamince. (smích)

Iva Kubelková

* Narodila se 8.5. 1977 v Písku
* Má o šest let staršího bratra Michala (klávesista ve skupině Navigators).
* Ve 14 se rodiče rozvedli, žila s maminkou v Praze, ta ji přihlásila do soutěže Miss.
* Získala titul vicemiss 1996, jemně řečeno jako "ta vnadná".
* Žila v USA s hokejistou Jaromírem Jágrem, pak s automobilovým závodníkem Martinem Kolocem.
* Od 25 let žije s nynějším partnerem, o němž zásadně nemluví. Svatbu nepovažují za podstatnou.
* Má dvě dcery Natálku (5,5) a Karolínu (1), další dítě nevylučuje.
* Žije ve velkém domě (bývalý penzion) ve Lhotce na Labem u Litoměřic.
* Končí bakalářská studia sociální a masové komunikace na Univerzitě Jana Ámose Komenského.
* Moderuje pořad Sama doma, hrála mimo jiné v seriálu Velmi křehké vztahy.
* Spoluvlastní reklamní a uměleckou agenturu Agemy.
* Nejí maso, má ráda sladké, diety nedrží a pravidelně necvičí a na plastickou operaci by nešla.

Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer

Dostala jste někdy jako dítě na zadek?
Doba byla jiná. Tehdy byla výchova poplatná i tomu, že se tvrdilo, že sem tam nějaká rána je v pořádku. Dnes uznáváme spíš jiný přístup. Já například svoji dceru nikdy ani neplácla přes ruku. Fyzické tresty neuznávám. Myslím si, že děti degradují. V tu chvíli to nic neřeší. Za pár let si už dítě ani nepamatuje proč dostalo na zadek, ale pamatuje si že to bylo, tu bolest, ten pocit, ale nejsem si jistá, že si pamatuje proč. Takže si myslím, že tohle řešení je nekonstruktivní.

Plácnutí je někdy rychlejší než další a další slova. Třeba když po třetím napomenutí stále něco bere v obchodě z regálu...

To znám, člověk ztrácí trpělivost, už toho mám plné zuby, ale neplácnu. Raději to řeknu pětkrát, desetkrát i když se pak zlobím, zvyšuji hlas, ale raději zakřičím, než využít toho, že jsem dospělá a silnější. Nechci v něm budovat respekt spojený se strachem. Myslím, že přístup k výchově souvisí s jeho osobnostním rozvojem.

Myslíte s jeho sebevědomím?

I s tím, i se vztahem k rodičům, který fyzický trest zbytečně naruší a nic to v tu chvíli stoprocentně neřeší. Někdy mi připadá, že jde v tu chvíli jen o toho rodiče, aby si zkrátil tu nepříjemnou situaci. To, co se ale ukládá v dítěti, je dlouhodobějšího rázu, proto věřím, že je někdy lepší se kousnout do rtu, než mu ukázat, že bít druhé je normální.

Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer

o bakalářské práci

Z výzkumu, který jsem si udělala mezi 138 respondenty, vyplynulo, že mezi moderátory zábavných pořadů a politických diskuzí je nejoblíbenější Marek Eben, hned po něm Jan Kraus. Přitom i je lidé hodnotili dost rozdílně. Je vidět, že diváci nechtějí jen milé, příjemné vystupování, ale že je baví i určitá asertivita a provokativnost.

Sama o sobě říkáte, že jste nikdy moc sebevědomí neměla. Jak to, že si nevěřila krásná, zdravá a bezproblémová holka?
Myslím, že je to vrozená dispozice. Rodiče mě podporovali, neměli přehnané nároky, nic takového. Během puberty jsem samozřejmě trpěla komplexy, že jsem moc vysoká, hubená, včetně toho, že nebudu mít žádná prsa, což se teď zdá úsměvné. Ale vážně: holky v mém okolí je měly a já nic.

Dneska už si věříte?

Přestala jsem to řešit. Jdu prostě životem a snažím se všechno dělat zodpovědně a dobře, svědomitě, s maximálním přístupem a jestli mě někdo z venku vidí nesebevědomou nebo naopak, je to jen vnější hodnocení. Myslím si, že sebevědomí je spíš něco, co je dobré nepěstovat.

Souvisí váš "jiný" způsob života, s nímž se nechcete svěřovat s tím, že jste oba s partnerem přesvědčeni, že jste se v minulém životě potkali?

Také. Věřím v reinkarnaci, že tu na světě nejsme jenom jednou i v karmu, kterou si sebou člověk nese z minulých životů. Myslím, že i s mou rodinou jsem se už dřív potkala.

To je velká náhoda, že jste se dvakrát po sobě potkala se stejnými lidmi.

Naopak, to je tak, že se v různých obměnách neustále potkávají pořád stejné skupinky, takže se s těmi důležitými znovu a znovu setkáváte.

Iva Kubelková - modelka a moderátorka

Může člověk nějak ovlivnit svůj příští život? Když už se nebudu chtít v příštím životě setkat se svou skupinkou, že bych se přestěhovala třeba do Austrálie...

Já si myslím, že ne. Takhle banální to není.

S vírou v reinkarnaci přišlo i to, že nejíte maso?

K němu jsem se automaticky dostala přes jógu s meditaci. V jeden čas jsem místo masa viděla na talíři to mrtvé zvíře. Od té chvíle už maso nepozřete, nemáte na něj chuť. Až v těhotenství jsem si povolila ryby, protože jsem nějak cítila, že ryba je únosná, že je můžeme. To ale neznamená, že je třeba zase nepřestanu jíst, až dokojím.

Zkuste mě přesvědčit, že nejsme na světě jen jednou.

Pokud si tím nejste jistá, nemá smysl, aby vás někdo přesvědčoval.

Jak se člověk ujistí?

Říká se, že je to milost. I to je vám dané, jestli člověk pochopí smysl své existence. Přitom každý ji může pochopit různým způsobem. Když vy nevěříte v to, co já, neznamená to, že nemůžete pochopit podstatu života. Každý si vybírá svou cestu k pochopení a řídí se tím, co mu vyhovuje, co je pro něj přijatelné a přirozené.

Vzpomínáte si na impulz, který vás k takovému duchovnímu výkladu světa nasměroval?

V šestnácti jsem četla knížky psychologa Carla Junga a bavilo mě to. Pídění se po smyslu věcí a života mě chytlo. Postupně jsem se potkávala s různými směry, filozofiemi, náboženstvími, četla všemožné knihy. Mám pocit, že si mě ta literatura našla sama. Když si tu tak povídáme, dochází mi, že jsem jen našla to, co jsem cítila už jako malá. Nebyla jsem vychovávána k víře, do kostela jsme se šli maximálně tak občas podívat, jak to tam vypadá. A já si přesto byla od malička jistá, že Bůh je.

Iva Kubelková - modelka a moderátorka

Které učení je vám nejblíž?

Nemohla bych říct, že jsem budhista, i když je mi budhismus hodně blízký. Ale pokud bych to musela vyslovit, tak taoismus. To je směr, který mi nejvíc mluví z duše. Co cítím, to v tomhle učení čtu.

Sama jste někdy řekla, že si čím dál víc připadáte jako loutka. Není taoismus příliš pasivní ve svém přístupu k životu, do něhož nemáme zasahovat, naopak ho máme pokorně přijímat jako smysluplný řád.

Přitom kdybyste viděla jak každý den funguju, nemůžete nikdy říct, že jsem pasivní člověk.

charizma mužů

Jsou ženy, které nejdou po vypracovaných tělech a modelovských obličejích. Buď si uvědomují, že pro vztah jsou jiné hodnoty podstatně důležitější, anebo jsou ženy, které si to s "modelem" zkusí párkrát a zjistí, že jeho vzhled se ne vždy kloubí dohromady s tím, co čekají od vztahu. Automaticky pak přehodnotí žebříček mužského ideálu.

Aktivně žijete teď a tady, ale nic neděláte kvůli plánům, cílům, ambicím. Je to tak?

A to je moje cesta ke spokojenosti a harmonii, po nichž každý touží: zbavit se očekávání. Nestresuji se představami, jak by měl můj život fungovat, aby byl dobrý. V tu chvíli vám totiž uniká to, co je teď, protože vy řešíte jaké by mělo něco být, aby to bylo dobré. Ale o nic se extrémně nesnažím. Mně zkrátka takový způsob života naplňuje.

Žijete-li podle zákonů, proč myslíte, že bychom váš způsob života nepochopili?

Je spousta lidí, kteří by mě odsoudili a já ani nemám potřebu jim dát svůj život k hodnocení. Proč? Jak říkáte, je to můj život.

Protože byste se jako celebrita přiblížila lidem, což by vám v šoubyznysu pomohlo.

Možná. Ale chápala bych to u politika, který veřejnost potřebuje kvůli hlasům, ale modelka? Některé na svém soukromí staví kariéru, já ne. Nevidím v tom smysl, myslím, že to není nutné.

Chápu, ale na druhou stranu nerozumím proč neřeknete ani partnerovo jméno. Je to snad zločinec, špion, estébák, bigamista nebo je jen jeho jméno směšné...?

Nenechám se do ničeho tlačit. To jsou klasické metody jak vyprovokovat k otevřené odpovědi. Nevím proč vám tak vadí, že nechci mluvit o svém soukromí. Je mnoho lidí, kteří nezveřejňují své soukromí a nikdo je z ničeho nepodezřívá. Můžu říct jen tolik, že můj partner není žádný zločinec. Myslím, že už se čtenáři sžili s tím, že žiji s Ladislavem Doležalem a už to ani nikoho nezajímá.

Tohle jméno se všude objevuje, ale na přímý dotaz jste v jednom rozhovoru řekla, že se tak nejmenuje. Přitom tvrdíte, že nesnášíte lež...

Ale on se tak opravdu nejmenuje! Já bych nelhala. Dokonce to i při autorizaci rozhovoru opravím, jenže v novinách pak stejně vyjde tohle jméno. Někdy mám pocit, že je to vše taková hra.

Iva Kubelková - modelka a moderátorka

Očima autorky

Vypadá to, že Ivu nic nerozhodí a na tom si zakládá. Co žije s nynějším přítelem, který je něco jako Voldemort, tedy "ten, o němž se nemluví", píše se o nich leccos: třeba že jejich společnice v agentuře Alena Maternová je také milenkou jejího přítele a že prý s ním má dokonce dítě. Že je její guru v jakési tajemné sektě... I když mě Iva nepřesvědčila o reinkarnaci, to, že se její partner nejmenuje Ladislav Doležal, jí věřím. Než by lhala, raději nekomentuje. Urputně by promlčela klidně i celý rozhovor, pokud by se otázky týkaly kohokoliv jiného než jí samotné, případně jejího vztahu k dcerám. Nakonec jsme si docela popovídaly, ale je fakt, že Iva je pro novináře těžko uchopitelná. Což jí při jejím zázemí může být (a je) jedno. Důležité je, že je šťastná a spokojená. A to tvrdí, že je.

Studujete sociální a masovou komunikaci, takže přece jen ambice?

Bylo to také momentální rozhodnutí. Občas si sama kladu otázku, proč to vlastně studuji. Mě to hodně baví a kdybych neměla dvě děti, tak bych i ráda přečetla úplně všechno, takhle čtu jen to, co musím.

Budete pokračovat v magisterském studiu?

Zatím si myslím, že dál už pokračovat nebudu, ale po létě mi nejspíš dojde, že by byla škoda školu nedokončit.

Jak si odpovíte na otázku: proč studuji?
Neodpovídám si, říkám si, že když už to studuji, k něčemu to snad bude.

Iva Kubelková - modelka, moderátorka a matka dvou dcer

TAOISMUS

Taoismus je jedním ze základních směrů staročínské filosofie, který vznikl pravděpodobně v 5. století př. Kr., i když mnohé prameny kladou jeho vznik - zároveň s údaji o životě jeho zakladatele, mudrce Lao-c' - až do 4. století př. Kr.; ve 3. století n. l. se zformulovala jeho teologicko-rituální struktura a taoismus se stal státním náboženstvím (až do 10. stol.). Cílem tohoto poměrně jednoduchého, lidového náboženství je naprosté splynutí člověka s přírodou, které má zajistit nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život. Tohoto splynutí je dosaženo pomocí meditací, duchovních i tělesných cvičení, diet a vzděláváním. Snaha dosáhnout úplné harmonie s Tao (cesta) byla hlavním cílem taoistů. K tomu je zapotřebí osvobodit svou mysl od zbytečných znalostí, žít prostě a jednoduše a spoléhat se na svou přirozenou intuici.