Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebojte se chyb a nepříjemností. Je to cesta ke štěstí, říká odborník

  2:01aktualizováno  2:01
Zvykli jsme si štěstí spojovat hlavně s příjemnými zážitky, uspokojením potřeb. „Takové štěstí, které staví jen na slasti a radosti, je však krátkodobé. Dlouhodobé štěstí si tímto zvyšováním počtu kladných emocí nepřinesete,“ vysvětluje školitel osobního rozvoje Ivo Toman.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stejného názoru je také psycholog Jeroným Klimeš. Lidé podle něj netouží po mírně příjemných prožitcích, výraz štěstí si spojují s euforií a utíkají k nejrůznějším návodům na štěstí. Ty jsou založeny na radách, že budeme šťastní, když se budeme vyhýbat všemu, co je nám nepříjemné.

Recept na štěstí

Napsaly jste nám na Facebook

Petra N.: Štěstí je pro mne mít domov, rodinu, zdraví a v dnešní době i práci. Nic moc víc nepotřebuji, i když já sama jsem akční typ člověka, který si jde poctivou cestou za svým cílem a i to je pro mne štěstí - být úspěšná v životě.

Kateřina V.: Pocit absolutního štěstí prožívám v okamžicích, kdy sleduji naše dvě malé děti. Jak si hrají, smějí se a jsou tak přirozené. Člověk si uvědomí, jaké štěstí má, že jsou zdravé a právě takové, jaké jsou.

Eva M.: Šťastný člověk je, nebo není - je to otázka jeho rozhodnutí. Šťastný tedy může být každý!

Marie G.: Můj pejsek je zároveň můj recept na štěstí. I když je mi nejhůř, on vždy přijde a vytáhne mě z postele a jdeme na procházku a chmury jsou rázem pryč.

Zdroj: Facebook

„Ale tak to není. Je to podobné, jako když se vyhýbáme zubaři, zkouškám ve škole, úkolům v práci. Výsledkem je průšvih, ne pocit štěstí,“ uvedl Klimeš pro Magazín DNES a dodává, že je ideální, když člověk cítí mírné uspokojení.

„Například když hrajete na klavír, je to příjemný prožitek, mírná spokojenost, ne krátkodobý pocit opojení, jako když jedete na heroinu.“ Přílišné očekávání štěstí vede podle něj ke zmaru.

Podle psychologa Dalibora Špoka jsou pozitivní pocity a příjemné emoce pro budování dlouhodobého pocitu štěstí důležité. „Jsou ale pouze jedním z faktorů šťastného života. Chyba je, pokud se zaměřujeme pouze na ně,“ tvrdí.

O hédonickém přizpůsobování, což znamená, že na vše kladné i záporné si zvykneme, mluví i Toman. „Když si zvyknete na dobré víno, už vám nebude chutnat čučo,“ říká Toman.

Je štěstí jenom muška zlatá?

Platí, že buď štěstí máme, nebo ne? Jde se naučit žít šťastně a případně do jaké míry? Vědci zjistili, že na našem pocitu štěstí se podílí i genetická složka. Už vědí, že dobrá nálada je dědičná stejně jako sklon k depresím.

Odborníci dokonce umí sestavit takzvaný vzorec štěstí: trvalá míra štěstí rovná se konstituce plus okolnosti plus faktory, které ovládáme vůlí (Š = K + O + V). Vliv na náš pocit štěstí má také prostředí, v němž vyrůstáme, ale především pak naše schopnost vyrovnat se s tím, co nás v životě potká.

Čím? „Tím, jak uvažujeme o sobě a o druhých. Neovlivníme samozřejmě, jestli se nám stane nějaký malér, ale ovlivníme, jak se s ním vypořádáme,“ tvrdí Sonja Lyubomirsky, šéfka výzkumníků, kteří vzorec sestavili.

Cesta ke štěstí má tři fáze

Příjemný život plný uspokojování potřeb, krásných prožitků a estetických hodnot, který je dnes tak přeceňován, je podle psychologa Špoka jen jednou třetinou na cestě k dosažení dlouhodobého štěstí.

Štěstí v číslech

  • 50 procent Čechů uvedlo ve výzkumu společnosti TNS AISA z roku 2012, že se necítí být šťastní.
  • Za nejméně šťastné se označovaly ženy mezi 46 až 65 lety.
  • 75 je ideální kvocient pozitivní inteligence. Vyjadřuje procenta příjemných pocitů v poměru ke všem pocitům během jednoho dne.
  • Za posledních 30 let se ve Spojených státech zvýšil průměrný příjem o šestnáct procent, ale počet lidí, kteří tvrdí, že jsou velmi šťastní, se tam snížil o sedm procent.
  • 81 procent lidí nad 65 let tvrdí, že jsou spokojeni se svým životem. Jsou dokonce šťastnější, než byli ve dvaceti.

„Neméně důležitý je dobrý život, který spočívá v kultivaci našich silných stránek, z čehož plyne naše sebevědomí a spokojenost,“ tvrdí Špok a dodává, že nelze prožít dobrý život, pokud neumíme vstupovat do negativních situací a nepřijmeme chybování.

Poslední a nejsložitější třetinu potřebnou k dlouhodobě šťastné existenci nazývá Špok smysluplným životem. „To znamená uplatnění příjemného a dobrého života pro něco, co nás přesahuje a naplňuje. Můžeme tomu říkat vyšší princip, pomoc druhým, kdy odstoupíme ze svých potřeb a svého sebeprosazování.“

Podle Dalibora Špoka jsme ztratili schopnost překonávat nelibé pocity, vydržet a zvládnout nepříjemné situace. „Musíme dělat i věci, kterými se budeme trošku frustrovat, abychom si blahobytu mohli užívat,“ shrnuje v přednášce nazvané Štěstí není jen muška zlatá.

Pravidla cesty ke štěstí

Podle Mgr. Dalibora Špoka, PhD., Psychologie.cz

1. Nepovažovat za jedinou cestu ke štěstí pouze pozitivní pocity, ale dosahovat jej také využitím svých silných stránek k prospěšným výsledkům

2 . Tolerovat a akceptovat nepříjemné jako neoddělitelnou součást dosahování štěstí.
3. Vztahy s druhými jsou důležité pro život příjemný, dobrý i smysluplný.
4. Dobrý pocit je často důsledkem dobrého a smysluplného života, ne naopak.
5. Učit se po cestě. Ne vše, co jsme si představovali na začátku cesty ke štěstí jako hodnotné, se později ukáže jako opravdu hodnotné.
6. Poučit se z tisícileté zkušenosti lidstva o základních životních postojích a volbách, které se odrážejí v tradičních zásadách dobrého a etického života. Kultivovat vlastní osobnost.

Co vás dělá šťastnými?

celkem hlasů: 1245

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. listopadu 2014. Anketa je uzavřena.

Rodina 712
Zdokonalování se 217
Pomoc druhým 92
Peníze a majetek 78
Sportování 64
Cestování 46
Jídlo 22
Nakupování 14
Autoři: ,


Témata: Psycholog




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.