Otevřené a chronické rány často brání člověku zapojit se do normálního života. Ačkoliv se v průběhu staletí objevila řada způsobů, jak je léčit, jen zřídka kdy přinášely opravdové uspokojení raněným i ranhojičům.
Až roku 1962 publikoval George Winter výsledky výzkumu, kdy zjistil, že ve vlhkém prostředí se nová kůže tvoří rychleji.
Pacienti se obejdou častěji bez antibiotik
Pokud se na ránu přiloží gáza, přischne k povrchu rány a při převazu s sebou strhává části odumřelých tkání i tkáň zdravou. Tento způsob je bolestivý, přesto se v Česku narozdíl od zahraničí stále často užívá.
"Princip léčby ran moderním krytím spočívá v přikládání obvazů obsahujících hydrogely, hydropolymery, hydrokoloidy a další látky přímo na ránu tak, že zůstává vlhká," vysvětluje Dominika Diamantová, primářka kožního oddělení Vojenské nemocnice Hradisko v Olomouci.
"Vzájemné působení rány a aktivní látky vede ke zkrácení doby hojení až o čtyřicet procent. Krytí přitom může na ráně zůstat i několik dnů a pacient se tak vyhýbá bolestivým převazům."
"Moderní krytí a obvazy zajišťují ideální prostředí pro hojení ran se stálou teplotou, vlhkostí, pH, zabraňují mokvání v okolí ran, pohlcují zápach i výtok z rány, jsou účinné proti infekci. Díky tomu klesá spotřeba antibiotik," doplňuje lékař Jan Stryja z Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Podlesí.
Navíc lze používáním moderních materiálů a přístrojů zvýšit podíl zachráněných končetin.
"Podařilo se nám snížit počet amputací dolních končetin o třináct procent. Jestliže sečteme náklady na léčbu stejné rány moderními a starými prostředky, můžeme za celou dobu léčby ušetřit až padesát procent finančních prostředků," uvedl primář Centra cévní a miniinvazivní chirurgie téže nemocnice Daniel Říha.
Proč jsou vlastně některé rány chronické? "Příčinou jsou onemocnění, kterými pacient trpí již delší dobu a která zhoršují prokrvení a výživu v kůži a podkožních tkáních.
Patří sem cukrovka, ateroskleróza tepen dolních končetin, bércové vředy, poruchy pohyblivosti spojené s upoutáním na lůžko, proleženiny, nádorová onemocnění," říká primářka Diamantová.
Odborníci z celého světa se na letošní konferenci EWMA o léčbě ran v Praze shodli na tom, že zatím neexistuje jeden univerzální, zázračný obvaz, který by dokázal vyřešit všechny problémy s ranou spojené, zatím se tedy pacienti a zdravotníci mohou těšit alespoň na obvazy tišící bolest nebo pohlcující zápach.
I rána může člověka izolovat
"Občas se setkávám s názorem kolegů, že moderní léčba je u některých onemocnění zbytečná. Jsem přesvědčen, že pacient trpící chronickým bolestivým bércovým vředem má mít stejné právo na kvalitní léčbu jako klient, který onemocněl zhoubným nádorem," říká Stryja.
Svědčí o tom i příběh pacientky s bércovým vředem, která několik let trpěla otoky, bolestí a zápachem z rány. Úplně se izolovala od společnosti. Po čtyřech měsících léčby moderní metodou se vřed zahojil a ona se opět stala soběstačnou.
Důležité je však to, jak je pacient ochoten se na své léčbě podílet. Neměl by kouřit, musí dodržovat diabetickou dietu a léčebný režim, používat bandáže a chodit na pravidelné kontroly ke svému diabetologovi.
