ČR je v tomto srovnání pod evropským průměrem.
Analýza se opírá o více než 23.000 případů dětí z evropských zemí, u nichž lékaři zjistili rakovinu v období let 1990 až 1994 a kterým v té době bylo méně než 15 let. Informace o nich jsou ze 45 registrů dětských pacientů z 20 evropských zemí.
Studie je součástí ještě rozsáhlejšího projektu, který se jmenuje EUROCARE. Výsledky, jež se týkají doby přežívání dospělých pacientů po stanovení diagnózy, byly uveřejněny v září.
Doba pětiletého přežití, která bývá považována za uzdravení, byla nejméně častá u polských mužů, a to ve 25,2 procenta ze všech nemocných, a nejvíce častá u Francouzek, jichž se pěti let po stanovení diagnózy dožívalo 57,9 procenta.
U dětské rakoviny vyšly v zásadě stejné výsledky jako u dospělých. Nejlépe na tom je Skandinávie a nejhůře východní Evropa. "Zjistili jsme, že počet dětí, které rakovinu přežívají, je v průměru v různých (evropských) zemích různý. Sahá od 45 procent (dětských pacientů) v Estonsku po 90 procent na Islandu," prohlásil doktor Gemma Gatta z onkologického ústavu v Milánu, který práce na studii řídil.
V západní Evropě je průměr od 71 procent do 81 procent, ve východní od 63 do 66 procent a na kontinentu vůbec činí 71,8 procenta. Nad evropským průměrem je Island, Finsko, Švýcarsko, Švédsko, Německo, Norsko, Rakousko, Malta, Francie a Itálie. Pod naopak Dánsko, Británie, Španělsko, Nizozemsko, Slovinsko, Česko, Polsko, Slovensko a Estonsko, uvedla agentura AP.
