Profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1.LF UK VFN a ÚVN v...

Profesor Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1.LF UK VFN a ÚVN v Praze. | foto: Petr Kozlík, MAFRA

Největší zabiják je rakovina slinivky, říká profesor Petruželka

  • 33
U všech onkologických onemocnění zažívacího traktu došlo v posledních letech k zásadním pokrokům. Karcinom slinivky je černou výjimkou. Ze všech typů rakoviny je léčba nejméně úspěšná. Nemocných neustále přibývá. „Je to nádor, který je současnou léčbou neuchopitelný,“ říká v rozhovoru pro týdeník Téma profesor Luboš Petruželka.

V počtu nemocných s rakovinou tlustého střeva zaujímáme přední příčku. Jak jsme na tom se slinivkou?
Bohužel velmi podobně. Co do počtu nových případů je Česká republika na prvním místě v Evropě. Na druhém je Slovensko, následuje Maďarsko a Slovinsko. Je to samozřejmě dané i velmi dobrým spolehlivým systémem záchytu registrem všech nových nádorových onemocnění. Na nedávné pražské konferenci byla k tématu rakoviny slinivky zveřejněna nová data, podle kterých i v celosvětovém výskytu zaujímáme jedno z předních míst. To o lecčem vypovídá.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Týdeník TÉMA

Proč jsou léky na rakovinu slinivky neúčinné? V čem se liší od ostatních zhoubných nádorů? A jde jí předejít? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.

V nejrůznějších rakovinových statistikách se na předních příčkách slinivka neobjevuje. Přesto je označována jako ten nejhorší typ nádorového onemocnění. Proč?
Ročně je diagnostikováno okolo 2000 nových případů. Tato křivka bohužel téměř kopíruje počty zemřelých. Těch je každoročně okolo 1900. Tedy zhruba 95 procent pacientů na toto onemocnění umírá. Důvod je bohužel ten, že u většiny pacientů se na nemoc přijde příliš pozdě. Ani stále výkonnější přístroje nepřinášejí výraznější změnu v osudu nemocných. Nádor je ke všemu němý, čili nemá žádné příznaky. V počátku ani nemusí utlačovat žlučové cesty (projevem je pak žloutenka, jeden z častých symptomů, pozn. redakce). Snadno tak bez povšimnutí a jakýchkoliv subjektivních potíží dospěje do stadia, kdy se rozšíří i do dalších orgánů a tkání. Nejčastěji je to do jater, někdy prorůstá do střev, jindy do sleziny. To již bývá většinou pozdě. Bohužel má i nejhorší léčebné výsledky.

Ve všech stádiích nemoci?
Šance na dlouhodobý léčebný efekt má jen chirurgické odstranění slinivky. I po takovém radikálním léčebném zákroku ale hrozí u více jak 60 procent recidiva, tedy návrat nemoci. Operace slinivky je ale možná pouze v počáteční fázi. Bohužel takových případů je jen okolo 10 procent. A zákrok je nesmírně složitý, proto je snaha koncentrovat tyto případy do velkých center, která mají vysoký počet odoperovaných pacientů. Pět operací slinivky ročně k tomu rozhodně nestačí.

Které příznaky by měly pacienta varovat?
Často jsou to nevysvětlitelné bolesti zad. Nemocní mají obvykle za to, že jde o potíže s páteří. Díky sedavému způsobu života jde totiž o problém, který je v populaci poměrně rozšířený. Proto mu nevěnují pozornost. V řadě případů jde ale právě o karcinom slinivky. Nebo opakující se záněty žil. Ani praktičtí lékaři či jiní specialisté by neměli tyto symptomy opomíjet. Včasný záchyt prvních příznaků na úrovni praktických lékařů by měl být signálem k urychlenému dalšímu vyšetření.