Odpovědi onkoložky najdete ZDE |
Karcinom prsu postihuje převážně ženy ve středním a vyšším věku, ale nevyhýbá se ani dvacetiletým. Rizikovými faktory, které zvyšují pravděpodobnost rakoviny prsu, jsou například vyšší věk, stres či obezita. Pouze 5 až 10 procent případů rakoviny prsu je dědičných, zbytek žen s rakovinou nemá k tomuto onemocnění žádné zjevné předpoklady.
O lékařce  MUDr. Renata Koževnikovová vystudovala II. LF UK v roce 1992. V letech 1992-2002 pracovala na Radioterapeutickém a onkologickém oddělení FN Motol jako onkolog a radioterapeut. Od roku 2002 působí v pražském Onkocentru Zelený pruh, v současnosti je na pozici vedoucí lékařky. Vedle praxe onkologa se zabývá i paliativní péčí ve spolupráci s Hospicem Dobrého pastýře v Čerčanech. |
Základem úspěšného léčení rakoviny prsu je včasná diagnóza. I proto odborníci doporučují provádět každý měsíc samovyšetření a chodit pravidelně na mamograf. Screeningová mamografie je u žen od 45 let jednou za dva roky hrazená z veřejného zdravotního pojištění.
Léčba rakoviny prsu je obvykle kombinovaná, náročná a dlouhodobá. Vždy ovlivňuje život pacientky i jejích blízkých.
„Rakovina prsu je různorodé onemocnění, které se liší histologickou stavbou, biologickými vlastnostmi, velikostí nádoru, rozsahem postižení uzlin atd. Při stanovení optimální léčby musíme, kromě těchto faktorů, zohlednit věk a hormonální stav ženy, celkový stav a souběžné choroby, případnou genetickou zátěž. Cílem léčby je na prvním místě odstranění primárního nádoru, stejně důležité je maximální snížení rizika recidivy rakoviny prsu,“ vysvětluje lékařka Renata Koževnikovová.
Léčba trvá i rok
Základní léčebnou metodou stále zůstává chirurgie. Při operaci může být odstraněna pouze postižená část prsu, někdy je však nutné odstranit prs celý, v některých případech bývá dokonce nutné odstranění obou prsů.
„Celková léčba zahrnuje klasickou chemoterapii, hormonální léčbu a biologickou – cílenou léčbu. Chemoterapie je většinou podávána nitrožilně, cyklicky po dobu 3 až 6 měsíců, podle typu nádoru v kombinaci s biologickou léčbou. Obvykle je chemoterapie aplikována pooperačně. V některých případech je chemoterapie naopak zahajovací metodou komplexní léčby, teprve poté se přistupuje k operaci. Biologická léčba je potřebná zhruba u 15 až 20 procent případů, podává se po dobu 1 roku nitrožilně nebo podkožní injekcí,“ uvádí onkoložka.
Návrat do běžného života
Délka rekonvalescence je u každého individuální. Závisí na rozsahu prodělané léčby, individuální citlivosti člověka a samozřejmě na výchozí kondici.
„Více než polovina pacientek je léčena v produktivním věku, kdy se předpokládá a je žádoucí návrat do běžného života. Po ukončení léčby je vhodné zátěž navyšovat postupně, cílem by měl být návrat k ´normálnímu´ životu, víceméně bez omezení. Někdy je vhodné přehodnotit pracovní či psychickou zátěž, změnit režim apod. Určitě není potřebné zásadně omezovat pohybovou aktivitu, problémem není cestování,“ říká lékařka Koževnikovová.
Na onkologické kontroly docházejí pacientky ještě několik let. Léky jsou podávány ještě 5 až 10 let a poté se vysazují.
Jak správně provádět samovyšetření prsu, se podívejte ve videu.
25. listopadu 2009 |
