Umřel punk v roce 2016?
„Někteří lidé“ v tomto případě znamená hlavně celebrity, které rády dělají dojem a díky schopným stylistům často reagují na trendy rychleji, než se o nich ostatní smrtelníci vůbec dozví. Nebo je spolutvoří. V téhle disciplíně exceluje třeba Kim Kardashianová, která nedávno vyrazila na pracovní schůzku v obřím křiváku ozdobeném hromadou pyramidek, nášivek a symbolů.
„Z Kim je punkerka,“ psaly některé magazíny. „Punk je teď oficiálně mrtvý, Kim ho pohřbila,“ psali ti, kterým se prolínání subkultur do módního mainstreamu nezamlouvá. Pravdou je, že to celé vyznělo trochu ironicky. Bunda od značky Enfants Riches Déprimés, v níž se televizní hvězda nechala ze všech stran vyfotit, má na sobě sice loga okrajových hardcore-punkových kapel, jako jsou japonští Disclose, stojí však v přepočtu přes 250 tisíc korun.
Původní punkové hnutí přitom nebylo žádnou záležitostí pro elitu. Když se v sedmdesátých letech začalo formovat – nejdřív v Británii, pak v dalších anglicky mluvících zemích – dotýkalo se hlavně dělnické třídy. Kdo k ní nepatřil, ten to aspoň předstíral. Časem se původně undergroundový punk rozšířil mezi různé společenské vrstvy, ideologické směry a do různých zemí, stal se nedílnou součástí módy. Dnes z něj čerpá spousta značek, i těch nejluxusnějších.
Móda pro bohatá děcka
Za zmiňovanými Enfants Riches Déprimés (v překladu „depresivní bohatá děcka“) stojí designér Henri Alexander, který se pohybuje mezi dvěma městy, jejichž obyvatelé tradičně umí spojovat styl, luxus a rock’n’roll: Paříží a Los Angeles. Svou tvorbu shrnul v rozhovoru pro magazín Complex: „Lidé nemají páru, co chtějí. A já se nesnažím řídit jejich požadavky, protože výsledek by většinou nebyl moc dobrý. Dělám to, co sám chci.“
Jeho drzost a nezájem o to, co si zákazníci přejí, jsou možná jen marketingové nástroje, ale na skutečná „bohatá děcka“ i na některé z nejstylovějších celebrit dneška rozhodně zabírají. Alexanderovo oblečení nosí kromě Kim Kardashianové i její manžel Kanye West, zpěvačka Beyoncé, rockeři Jared Leto nebo Courtney Love, ale taky Justin Bieber.
Z odvykačky k elitě
Pětadvacetiletý návrhář, který prožil pubertu střídavě na nóbl středních školách a na drogových odvykačkách, se podle vlastních slov snaží žít i tvořit co nejvíce autenticky. Inspiruje ho oblečení nejrůznějších subkultur, lidé z rozličných společenských vrstev, se kterými se v životě setkal, ale i hudba a vizáž klasických punkových kapel, jako byly Sex Pistols, The Clash nebo Black Flag.
„Značku bych popsal jako ‚elitářskou, nihilistickou vysokou krejčovinu‘,“ říká. Vysoké ceny a extrémně limitované kolekce jsou podle něj klíčem k tomu, aby se z jeho tvorby nestala masová záležitost. „Moje nápady zase eliminují lidi, které za klienty nechci, jsou na ně totiž moc temné,“ vysvětluje Henri Alexander bez obalu svou strategii.
Kampaň značky Enfants Riches Déprimés pro jaro a léto 2016
Luxusní punk pro elitu
Není jediný, silnou konkurencí mu může být značka Vetements gruzínských, v Paříži žijících bratrů Demny a Gurama Gvasaliových – i ta vydává limitované, ale o to žádanější kolekce kvalitního a velmi drahého oblečení inspirovaného současnými subkulturami. Rock’n’rollový, rebelský a subverzivní nádech do luxusní módy přináší i Rick Owens, „punková babička“ Vivienne Westwoodová nebo Hedi Slimane, jenž donedávna tvořil pro módní dům Saint Laurent.
Díky nim můžou popkulturní ikony jako Justin, Kim nebo třeba zpěvačka Taylor Swiftová dostat do svého šatníku trochu undergroundové estetiky. Jak oni, tak jejich oblíbení návrháři si za to vysloužili kritiku od „pravověrných“ punkových fanoušků. Obě nesmiřitelné skupiny přitom svým způsobem plní Alexanderovu mantru: dělají si, co chtějí. A to může občas prospět každému z nás, i když to znamená jen obléknout kousek, na který bychom si jen tak netroufli.