OTÁZKA:
Dobry den, syn(10) rad hraje fotbal, nicmene je prilis soutezivy, prohru spatne snasi a breci. Zajima ho jen vysledek(vyhra/prohra). Individualni sporty hrat nechce. Kdyz jeho tym vyhrava, tak se desne snazi, ale kdyz tym prohrava tak to vzda. Ja se snazim zamerit na poteseni ze hry (otazky typu: Uziz sis hru s kamarady?). Ale kdyz manzel se synem prijsou ze zapasu, tak manzel hned hlasi Vyhral/Prohral a pak se porad bavi o vyhre/prohre. Odmita s tim prestat. Zamereni na vykon a to ze se syn hned vzdava kdyz nevyhrava, to ma syn po manzelovi. Da se se synem za teto situace vubec neco delat?
Hana H
Iveta Klečková:
Dobrý den, Hano,
asi dá, ale myslím, že by bylo prima to řešit i s tatínkem. Jak píšete, Váš muž je změřený na výkon a hodně ho to zajímá a i píšete, že Váš syn je po manželovi, že to má po něm. Říkám si, jaké to asi je prohrát, když vím, že ve dveřích to tatínek bude hlásit všem doma a že ho bude zajímat jen výhra a prohra.
Líbí se mi Váš přístup, že sport je hlavně o pocitu a o tom zažít legraci, užít si to, mít prima zábavu s kamarády a výhra je něco, co je prima, ale není možné vyhrát vždy. Dá se i říci, že prohra je dobrá, protože naučí děti překonávat nezdary či neúspěchy.
Zkuste o tom se synkem a s mužem trpělivě mluvit. Hodně sil přeji, IK
14.6.2016 12:58