Ptejte se psycholožky na sportování dětí

mgr. Iveta Klečková, psycholožka
velikost textu:
vydáno 14.6.2016 12:00
Jak přivést děti ke sportu, jak je vhodně motivovat a jak zařídit, aby pohyb milovaly?

Konec rozhovoru

Osobnost již neodpovídá. Čtenáři se ptali do 14. června 2016 do 12:30

OTÁZKA: Dobry den, s nasim 11 letym synem resime problem spise opacneho charakteru. Dela dva sporty (basket a fotbal) a oba ma moc rad. Treneri na obou stranach vsak casto zminuji, ze by se mel venovat jen jednomu sportu, ale on se nechce vzdat ani jednoho. Jako jeho rodice si myslime, ze by se, vzhledem k jeho veku, jeste nemusel rozhodovat a mel by se venovat obema, paklize ho bavi a fyzicky je zvlada. Co si o tom myslite Vy? V kolika letech je vhodne se rozhodovat a nadale se venovat uz jen jednomu sportu? Odstraněný Uživatel
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Jaroslave, líbí se mi, že vy jako rodiče se k tomu stavíte tak, že pokud ho to baví a sport zvládá, může dělat oba dva. To je pro mě v tuto chvíli důležité. A kromě toho píšete, že Váš syn má oba sporty rád. Osobně se domnívám, že pestrost sportovních aktivit je dobrá, nedochází k jednostrannému zatěžování a Váš syn se naučí vetší obratnosti. Třeba si časem vybere jeden z nich sám, nebo se bude zaměřovat na více sportovních aktivit. Z mého pohledu je to takto v pořádku. Hezký den, IK 14.6.2016 12:29
OTÁZKA: Dobrý den, můj syn zbožňuje fotbal, ale v našem místním týmu je to opravdu tragédie. Rodiče i trenéři na děti ječí jak pominutí, nejdou daleko ani pro ostřejší slovo. Na nějakou fair play se tam taky nehraje. Nevíme teď s manželem, jestli má cenu vydržet to, nebo zkoušet bojovat se zažitým modelem. Anebo to za to podle Vás nestojí a máme radši zkusit vymyslet pro syna jinou zábavu? Je mu teprve osm. Alena
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Aleno, mě se nelíbí přístup direktivní, autoritativní, ani křičení na děti v rámci tréninku. I se domnívám, že v rámci sportu by se děti měly naučit fair play přístupu. A určitě je pro děti lepší, pokud je trenér umí nadchnout a motivovat pro sport. Co si o tom myslí Váš syn? Jak se k tomu staví on? Chodí na tréninky rád nebo nerad? To jsou všechno otázky, na které bych potřebovala vědět odpověď. Také nevím, zda máte možnosti například syna dovážet jinam. Bylo by prima promluvit si o tom s trenérem, že Vám tento způsob chování k dětem v rámci tréninku vadí a podle toho se případně zařídit. Příjemný den, IK 14.6.2016 12:33
OTÁZKA: Dobrý den, neměla byste pro nás radu, jak poznat předem že na sportovním kroužku je nemorální výchova? Od známých víme, že na florbale po sobě chlapci močí ve sprchách a trenéři jim nadávají do vym**aných č*****ů a podobně. Když toto slýchám, říkám si, že raději mít dítě s obezitou, než s takovými kamarády a pod dohledem takových trenérů.. Petr
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Petře, zdá se, že to víte. :) Reference jsou přesně to, podle čeho máte šanci to poznat. IK 14.6.2016 12:52
OTÁZKA: Dobry den, syn(10) rad hraje fotbal, nicmene je prilis soutezivy, prohru spatne snasi a breci. Zajima ho jen vysledek(vyhra/prohra). Individualni sporty hrat nechce. Kdyz jeho tym vyhrava, tak se desne snazi, ale kdyz tym prohrava tak to vzda. Ja se snazim zamerit na poteseni ze hry (otazky typu: Uziz sis hru s kamarady?). Ale kdyz manzel se synem prijsou ze zapasu, tak manzel hned hlasi Vyhral/Prohral a pak se porad bavi o vyhre/prohre. Odmita s tim prestat. Zamereni na vykon a to ze se syn hned vzdava kdyz nevyhrava, to ma syn po manzelovi. Da se se synem za teto situace vubec neco delat? Hana H
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Hano, asi dá, ale myslím, že by bylo prima to řešit i s tatínkem. Jak píšete, Váš muž je změřený na výkon a hodně ho to zajímá a i píšete, že Váš syn je po manželovi, že to má po něm. Říkám si, jaké to asi je prohrát, když vím, že ve dveřích to tatínek bude hlásit všem doma a že ho bude zajímat jen výhra a prohra. Líbí se mi Váš přístup, že sport je hlavně o pocitu a o tom zažít legraci, užít si to, mít prima zábavu s kamarády a výhra je něco, co je prima, ale není možné vyhrát vždy. Dá se i říci, že prohra je dobrá, protože naučí děti překonávat nezdary či neúspěchy. Zkuste o tom se synkem a s mužem trpělivě mluvit. Hodně sil přeji, IK 14.6.2016 12:58
OTÁZKA: Dobrý den, moje třináctiletá dcerka je tak trochu nemehlo, ale hýbe se docela ráda a s chutí. Problém je v tom, že ve všech sportech zatím pasou po supertalentovaných dětech - už jí vyhodili z gymnastiky, z basketu i volejbalu. Jí to moc bavilo, ale nebyla podle kritérií trenérů dost dobrá na zápasy nebo závody a tak za mnou pak vždycky přijdou a "vysvětlí mi to". Dcera to pak obrečí, protože si tam najde kamarádky - o výhru jako takovou jí nejde. Kam bych jí měla zapsat? kde se nehledí jenom na výkon? Díky Aneta M.
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Aneto, velmi se tomu divím a musím říci, že jsem zatím něco takového neslyšela. Je mi líto, že když se Vaše dcerka ráda hýbe, tak nemá možnost sportovat, neboť ji vždy z oddílu vyhodí. Musí to být pro Vaši dcerku moc těžké, když si najde kamarády a ráda by chodila a nemůže. Asi bych hledala kroužek, spíše než sportovní oddíl s ambicemi závodit. Bylo by vhodné i toto dopředu probrat s trenérem/lektorem, aby věděl, co má Vaše dcerka za sebou a také to, co od toho očekáváte vy. Co je pro Vás a Vaši dcerku důležité. Vzpomněla jsem si na jeden případ z praxe, kdy maminka doprovázela svou dceru na tréninky tance a po čase začala na radu trenérky v oddíle tančit s ní. Nyní spolu jezdí jako skupina na různé taneční vystoupení po světě. :) Tak bych Vám přála, abyste spolu našly podobný kurz/oddíl. Hodně štěstí přeji, IK 14.6.2016 13:09
OTÁZKA: Dobrý den, dotaz není k tématu, ale jelikož se Vás nikdo neptá, tak to zkusím. Syn 7,5 roků si od 1 roku cucá palec (uspává se tím). Do 1 roku usínal normálně, dudlíka odmítal. Navštívili jsme ortodoncii ohledně rovnátek, pí. doktorka mi řekla, že máme navštívit psychologa, ať syna odnaučí si cucat palec, že se do té doby mu neodváží rovnátka nandat. Syn je pohodář, žádný stres. Dá se vůbec v tomto věku za pomoci psychologa tohoto zlozvyku odnaučit. Jeho slova jsou, jsou to moje zuby, když jsou křivé, tak mi to nevadí - prostě se palce nechce zbavit. Děkuji za odpověď. Marečková
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, myslím si, že to možné je, ale je to o spolupráci celé rodiny a je to věc, která je na delší čas. (Vzhledem k tomu, jak dlouho již trvá) Je to také o tom, jak to vnímáte vy, zda je to pro Vás či není problém. Tak jak to píšete, se mi zdá, že Vám to příliš nevadí. Také bych potřebovala vědět, co si o tom myslí tatínek, jak se k tomu staví? Pokud to budete chtít řešit, vyhledejte psychologa, držím palce, IK 14.6.2016 13:42
OTÁZKA: Děti chtějí každý rok jiný kroužek, protože je tamten nebaví, je to normální? Máme je poslouchat? Klára
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Kláro, normální to asi je, děti hledají, co je bude nejvíce bavit a kde se budou nejlépe cítit. Já bych se zaměřila na to proč chtějí změnu. Co se děje, že se jim na kroužku, který celý rok navštěvují přestalo líbit. Velkou roli hraje i osobnost lektora/trenéra, kolektiv kamarádů, ale také to, zda dítěti daný sport jde a je v něm úspěšné či zda spíše selhává. Také hraje roli i přístup rodičů, zda dítě podporují, oceňují a chválí či naopak. Těch důvodů může být celá řada a to je dobré zjistit. Na základě toho je poté možné se zařídit. Pěkný den. IK 14.6.2016 13:42
OTÁZKA: Dobrý den, můj syn nemá rád kolektivní sporty, pohyb vlastne jako takový ani moc nemusí, snad jen rád plave, ale třeba se ani nechtěl učit jezdit na kole, nebaví jej neco noveho zkoušet. Není k tomu motivovany, protoze je i trosku nesikovny, spatne koordinuje své pohyby a o sebe se hodně boji. Nyní má 11 let a je silnější. Jak jej ještě lze motivovat a s čím vlastně začít? Je mi jasné, že nerad dělá věci, které mu nejdou a pak ani nezkouší nic nového. Děkuji. Hana
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Hano, děkuji za Vás dotaz. Píšete, že Vás syn snad rád plave, to je skvělé. Tím bych asi začala. Je dobře, že ho to baví a má plavání rád. Můžete začít spolu chodit častěji plavat a vy se pokuste oceňovat každé jeho drobné úspěchy, které se mu podaří. Chvalte ho, buďte trpělivá, zkuste zapojit do plavání třeba i jeho kamarády, tak aby čas, který na plavání strávíte byl více hrou a zábavou, než tréninkem. Postupem času se mu to třeba začne více líbit. Pokud kolektivní sporty nemá rád, není třeba ho do nich nutit. Píšete, že sport jako takový nemá rád, napadá mne, jak to máte doma se sportem obecně? Jak trávíte volný čas? Co vy a Váš muž? Můžete spolu chodit na procházky, na výlety, může s tatínkem ve volných chvílích hrát fotbal/basketbal, cokoli u čeho se bude cítit příjemně a co Vám přinese příjemné společné zážitky. Přeji mnoho štěstí! 14.6.2016 13:43
OTÁZKA: Dobrý den, můj sedmiletý syn obecně velice nelibě nese prohry a nezdary: nikdy si nepřizná chybu on sám, za vše v takových případech může "počasí, tužka, trenér nebo maminka", prostě okolnosti.:-)Vzteká se, láteří, je rozmrzelý...Většinou nerad hraje hry, právě z důvodu možné prohry.Mám ho spíše otužovat a občas vystavovat prohrám (je to život) anebo netlačit na pilu, nechat to na životě a čekat, až trošku dozraje(jestli vůbec?)? podotýkám, že začal hrát hokej ve velice přívětivě vedeném klubu, malým dětem nepočítají góly, nenutí je hrát zápasy, mohou jen bruslit a trénovat, což ho baví.....Velice Vám děkuji a přeji hezké letní dny! V.Křížová. Valentýna Křížová
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Valentýno, je moc dobře, že Váš syn začal hrát hokej a ještě navíc v dobrém klubu. To si myslím, že je i jedna z cest, jak se Váš synek může začít setkávat s tím, že prohraje, že se mu něco nepodaří a bude se s tím muset "popasovat". Nejsem příliš zastáncem "otužování" ve smyslu - naučím tě prohrávat, když to nemáš rád. Spíše bych si s ním o tom promluvila, jak to vnímáte vy, když prohraje a zlobí se. Co si o tom myslí jeho tatínek. V rámci her (prší, člověče atd.) když budete doma hrát, tak si o tom můžete povídat. A to je rovněž příležitost k tomu, že Váš synek nevyhraje pokaždé. Unést prohru není vůbec lehké a to si troufnu tvrdit i občas pro nás dospělé. Také by mne zajímalo, jak to máte s prohrou vy či tatínek? :) Příjemný den Vám přeji, IK 14.6.2016 13:43
OTÁZKA: Dobrý den, víte o nějakých školských aktivitách, které by jste dětem doporučila? Děkuji Lucie Novotná
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Lucie, školských aktivit je celá řada, lze se přihlásit na různé soutěže, olympiády a běhy. V současné době např. beží Školský pohár, soutěž ve fotbalu pro školy a vítězové budou moci potkat Jana Kollera či jet na Euro. Těchto aktivit je celá řada, mě se velmi líbí, když se školy do těchto soutěží zapojují :) Děti rády soutěží a takto mají šanci se nenásilnou cestou dostat ke sportu. Také je to informace o tom, že sport je pro život nezbytně důležitý. Osobně se domnívám, že pouhé 2 hodiny povinné tělesné výchovy jsou velmi málo a právě výchova k tomu, že sport by měl být nedílnou součástí života je od raného věku velmi (již od MŠ či ZŠ)nutná. Právě tento typ soutěží je jednou z věcí jak to jako škola sdělit. Pěkný den. 14.6.2016 13:57
OTÁZKA: Dobrý den, jak přivést syna (8 let) k zájmu o sport? Rekreačně chodí plavat (nad rámec plavání ve škole), s manželem jezdí občas odpoledne nebo o víkendu na kolách. 1x týdně chodí na kroužek florbalu. Sport mu nevadí, má rád turistiku, rád běhá venku. Povahou je ale v kolektivu málo průbojný a dravý. Jak posílit jeho sebevědomí, aby se dokázal v kolektivním sportu prosadit? Děkuji za odpověď. Lenka Š
mgr. Iveta Klečková, psycholožka Iveta Klečková: Dobrý den, Lenko, z toho, co píšete se zdá, že Vás syn sport dělá. Kladu si otázku, co pro Vás znamená zájem o sport. Je to ještě něco více? Jak by to mělo vypadat jinak? Mně přijde fajn, že Váš syn má v osmi letech florbal, plavání ve škole a plavání mimo školu a k tomu občasné výlety na kole. To mi přijde velmi dobré. K prosazení v kolektivu, Váš synek bude mít nějakou povahu, něco zdědil po Vás nebo po tatínkovi, něco se naučil a také vidí kolem sebe, jak se prosazujete vy a Váš muž. To vše působí na to, jak se bude prosazovat on. Také nevím, co pro Vás znamená prosadit se v kolektivním sportu. Co můžete udělat pro jeho sebevědomí je ho upřímně chválit a radovat se z jeho pokroků, z toho, co se mu daří. Ze sebemenších věcí. Sdílet s ním jeho úspěchy a radosti, také i nezdary a i v tom ho podporovat. Hezký den, IK 14.6.2016 13:57

Upozornění

Redakce si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem.